Tušimičtí vyjížděli v 87 a prunéřovští ve140 případech. V rámci Integrovaného záchranného systému Ústeckého kraje (IZS), zasahovali patnáctkrát. Tradiční samozřejmostí byla likvidace následků dopravních nehod na silnici 1/13 u Elektráren Prunéřov a několika požárů mimo lokality elektráren.

„Kolegové z Tušimic zasahovali v rámci IZSsedmkrát, prunéřovští měli o jeden výjezd více,“ říká Luboš Lorenz, velitel Pobočné stanice požární ochrany Elektráren Tušimice a Prunéřov. Jak dodal, k požárům vyjížděli hlavně na jaře a v období sucha, kdy hořely travní porosty. „Asi nejrozsáhlejší byl požár travnatého porostu v chatové oblasti za Elektrárnou Tušimice ve směru na Sempru. Tam se sjelo více hasičských jednotek,“ doplnil velitel hasičů. Ke třem případům zahoření pak došlo přímo v lokalitě elektráren.

Za nejvážnější dopravní nehodu pak označil dubnový střet osobního vozu s cisternou před odbočkou na Místo ve směru na Chomutov, přičemž kamion při pokládání se na bok vyryl hlubokou brázdu v příkopu i ve svahu u silnice. Následně vyjížděli prunéřovští k autu na střeše u motorestu Ušák. „Na dost dlouho byla i zavřena silnice mezi Tušimicemi a Kadaní, když se tam nákladnímu automobilu převrátil přívěs s odpadem, i tam jsme vyjížděli pomáhat likvidovat následky této nehody,“ dodal Luboš Lorenz.

Technickou a technologickou pomoc poskytovaly hasičské jednotky ve 45 případech. Tušimičtí tak mají na svém kontě 23 a prunéřovští 22 zásahů. O předzdravotní pomoc se podělili v poměru 2:5. Většinou se jednalo o náhlou nevolnost na pracovišti. Asistencí a dohledů nad prací s otevřeným ohněm bylo dvaatřicet, 19 v Tušimicích a 23 v Prunéřově.

„Takzvaných ostatních zásahů jsme měli 125. Kromě planých poplachů, různých kontrol protipožárních opatření a podobně jsme museli několikrát za sebou likvidovat následky prudkých lijáků, a to odčerpáváním vody ze zaplavených prostor. Své si vyžádaly i silné poryvy větru, takže jsme museli rozřezávat popadané stromy či odřezávat nalomené větve, a to hlavně v lokalitě malé vodní elektrárny Želina,“ podotýká Luboš Lorenz. Vzpomenul i dvou proražených nádrží pohonných hmot na parkovišti před elektrárnou Prunéřov, takže hasiči museli zabránit úniku nafty do odpadních vod.

Nedílnou součástí pracovních povinností elektrárenských hasičů byly i prověřovací cvičení. Probíhaly každý měsíc se zaměřením na nejhorší variantu – snížené stavy na směně. „Vloni jsme takto naposledy zasahovali 16. prosince při simulovaném úniku oleje na rozpálený parovod ve strojovně výrobního bloku 21 v Elektrárně Prunéřov II. Chlapi si v rámci jiných cvičení museli například poradit čerpáním vyteklé motorové strojní nafty v akumulátorově záložních zdrojů, případně uhasit požár zauhlování. Samozřejmě, že některá cvičení se opakují, neboť se jedná o zabezpečení stěžejní technologie nezbytné pro chod elektráren. V rámci probíhající komplexní obnovy prunéřovské dvojky jsme se také zaměřili na stíněné podmínky. Proto neustále prověřujeme naši rychlost a dojezdnost na nejrůznější místa v elektrárně, a to vzhledem k četným objížďkám, zúženým komunikacím a kumulaci stanovišť nejrůznějších dodavatelských firem,“ uzavřel Luboš Lorenz.

 Profesionální hasičské jednotky jsou začleněny do vnitřní organizační struktury Elektráren Tušimice a Elektráren Prunéřov od samého začátku. V současné době v  Elektrárnách Prunéřov působí 24 a v Tušimicích 23 hasičů, Nově k nim od 1. 1. 2011 přibyl na každé elektrárně technik požární ochrany a od 1. 1. 2012 i ohlašovny požárů. Všichni jsou v pohotovosti čtyřiadvacet hodin denně, přičemž čtyři směny se střídají vždy po dvanácti hodinách. V praxi to znamená, že ve službě jsou vždy čtyři hasiči, včetně velitele družstva. Další čtyři se pak na směny střídají v ohlašovnách požárů. Jsou to ti, kteří například již neprojdou zdravotními prověrkami a nemohou tak do terénu, ale na druhou stranu mají ještě daleko do výslužby. Jako dlouholetí praktici přitom ihned dokáží vyhodnotit vzniklou situaci a dále komunikovat se všemi během zásahu na profesionální úrovni, což je pro jednotky velkým přínosem. Všichni elektrárenští hasiči mají za sebou tvrdý výcvik, nejrůznější školení a proškolování.  Proto dokáží poskytnout předlékařskou pomoc zraněným osobám, pohybovat se ve výškách nebo zasahovat v protichemických oblecích a podobně. Do všech míst v elektrárnách se podle vzdálenosti dostanou maximálně do čtyř až pěti minut

 V rámci uhelných elektráren Skupiny ČEZ působí jeden velký profesionální útvar Požární ochrany (do konce roku 2010 Hasičský záchranný sbor). Kromě elektráren Tušimice a Prunéřov, které tvoří jednu stanici, jsou další v elektrárnách Mělník a Tisová. Hasiči z Počerad a Dětmarovic byli vzhledem vyčlenění elektráren do samostatných akciových společností, rovněž vyčleněni do samostatných podnikových jednotek. Do celorepublikové působnosti profesionálních hasičů z elektráren spadá i Vltavská kaskáda, na níž má Skupina ČEZ vodní elektrárny.

Ota Schnepp, mluvčí Skupiny ČEZ pro severní Čechy