„Šlo o druhou největší modernizaci ve dvaadvacetileté historii elektrárny. Nejvýznamnější byla instalace nového oběžného kola, které díky širšímu provoznímu rozsahu a vyšší účinnosti umožní vyrobit ročně až o 7 milionů kWh elektřiny navíc oproti předchozímu stavu. Práce na instalaci nového oběžného kola, ale i další opravy a investice, byly technicky opravdu náročné. Rád bych poděkoval všem našim zaměstnancům i pracovníkům dodavatelských firem za skvělou práci a mimořádné nasazení,“ řekl šéf elektrárny Vítězslav Chmelař. Na modernizaci největší vodní přečerpávací elektrárny v Česku se během léta podílelo přes 120 lidí z 15 dodavatelských firem.

Srdce elektrárny

Zásadní byly práce v podzemních útrobách elektrárny. Technici tam instalovali nové 40tunové oběžné kolo s průměrem přes 4,5 metru, které roztáčí jednu ze dvou turbín elektrárny. Zakázku realizovala společnost ČKD Blansko Engineering ze slovinské skupiny Litostroj Power. Kolos se svařoval ve Slovinsku z odlitků vyrobených v Plzni ve firmě Pilsen Steel. „Původní oběžné kolo si svou práci odvedlo, nyní už výrazně překročilo plánovanou životnost,“ vysvětlil důvod výměny Aleš Cink, vedoucí útvaru inženýring klasických elektráren ČEZ. „Na přípravě této akce jsme pracovali téměř dva roky. Podle detailního zadání se nejdříve vyrobil zhruba desetinásobně zmenšený model a po jeho úspěšných zkouškách jsme kolo zadali do výroby. Nové oběžné kolo bude mít kromě vyšší účinnosti také podstatně širší provozní rozsah a delší životnost,“ dodal.

Dalším významným počinem byla výroba nového vinutí rotoru generátoru TG1 a amortizéru v režii plzeňské společnosti 1. SERVIS ENERGO.

Dolní a horní nádrž

Práce v útrobách si vynutily dlouhodobou odstávku, vedení elektrárny se proto rozhodlo poprvé v historii elektrárny vypustit dolní nádrž a odtěžit sedimenty z jejího dna. Zároveň probíhalo technicky náročné vyztužení a zodolnění skalnatého svahu za takzvaným sdruženým objektem, které nyní umožní provozovat dolní nádrž zatíženou pravidelným kolísáním vody po dobu nejméně 40 let. „Elektrárna je v provozu více než 20 let, takže některé její části se logicky dostaly na hranici životnosti,“ upřesnil Vítězslav Chmelař. Na vyztužení svahu použily firmy V-STAV a STRIX z Chomutova více než 1500 košů ze speciálního drátu, na jejich výplň 4200 m3 lomového kamene a 1220 samozávrtných injekčních tyčí.
Pracovalo se také na horní nádrži – tam firma ZEPRA mining zajistila obnovu ochranného nátěru pláště nádrže proti nepříznivým povětrnostním vlivům.

Přečerpávací vodní elektrárny – velkokapacitní a dlouhodobě nejefektivnější baterie sloužící jako pomyslná rychlá záloha celé energetické soustavy – vyrobily za první pololetí v České republice celkem 628,8 milionů kWh elektřiny.  Meziroční růst činil 4 procenta. Kromě Dlouhých strání provozuje ČEZ také přečerpávací elektrárny Dalešice a Štěchovice. Přečerpávací vodní elektrárny v ČR slouží také jako zdroj schopný rychlého najetí na plný výkon (v řádu desítek sekund) a operativního vyrovnání okamžité energetické bilance v elektrizační soustavě ČR. Zvýšené využívání přečerpávacích zdrojů je dáno nutností stabilizace české energetické soustavy, která je zatěžována výrobou ze zahraničních i domácích obnovitelných zdrojů. Současně se projevuje také vyšší úroveň obchodování s vyrobenou elektřinou v době denních cenových špiček.

Vodní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně má tři "nej":
největší reverzní vodní turbínu v Evropě - 325 MW,
elektrárnu s největším spádem v České republice - 510,7 m
a největší instalovaný výkon v ČR - 2 x 325 MW.