Oba bloky bez elektřiny, respektive bez ani jedné z mnoha záloh. V takovém stavu se na papíře ocitla Jaderná elektrárna Temelín. Navíc papírový scénář reálně zkomplikovala i mlha, do které byl areál elektrárny především v ranních hodinách ponořen. Scénář cvičení nutil odborníky zprovoznit jeden z deseti dieselgenerátorů. To se povedlo na druhém bloku připojením SBO dieselgenerátoru. „Zvnějšku se povětrnostní situace mohla zdát složitější, než byla ve skutečnosti. I přes mlhu v areálu elektrárny, byla pro zásah viditelnost dostatečná,“ popsal situaci Lumír Malý, velitel zasahujících hasičů.

Na prvním bloku byla situace složitější. Hasiči ve spolupráci s techniky museli pro chlazení reaktoru připojit mobilní dieselgenerátor a mobilní požární čerpadlo. „Nešlo o štábní cvičení. Činnosti jsme procvičovali reálně. Jejich rozsah byl relativně velký, hodně vidět byli hasiči, nicméně důležité úkoly plnili i ostatní účastníci cvičení,“ uvedl Jan Kruml, ředitel Jaderné elektrárny Temelín.

Do posledního letošního cvičení se v Temelíně zapojila stovka odborníků. Vedle hasičů to byl například i havarijní štáb elektrárny, téměř celá směna provozu nebo dozimetristé. Odborníci v havarijním štábu přijímali opatření, hasiči a obsluhy pak reálně činnosti prováděli. Reálné bylo například i tankování nafty, tentokrát z nádrže pod jedním z dieselgenerátorů. Hasiči také po areálu elektrárny rozmístili hned několik mobilních detektorů na měření radioaktivity. Ty by elektrárna využila v případě výpadku standardního teledozimetrického systému. Mobilní detektory pak radioaktivitu měří neustále a výsledky po 10 minutách posílají například do havarijního štábu nebo centrální dozorny radiační kontroly.

V Temelíně letos celkově cvičili šestkrát. Scénáře byly různé, od ekologických událostí, přes požár, až po řešení složitých havárií.