Hlavním cílem projektu bylo zjistit, zda se zvýší efektivita kurýrů využívajících elektrické dopravní prostředky a zároveň podpořit rozvoj ekologického městského provozu. Testovala se výdrž baterií u elektrokol i elektroskútru a také jejich spotřeba. Již po prvních pár týdnech testů bylo jasné, že kurýři na elektrokolech výrazně zrychlili rozvoz zásilek a zvládali i cesty do vzdálenějších a kopcovitějších částí Prahy. Trasy, které před tím brali pouze kurýři na motorkách.

"Příjemně mě překvapilo, že baterie vydržela celý den práce v terénu, tedy kolem 70 kilometrů. Nemusel jsem během dne hledat místo k nabíjení nebo vyměňovat baterii. Používání elektrokola mě v ničem neomezovalo, naopak přineslo mnoho výhod. Častěji jsem si bral zásilky do vzdálenějších lokalit a také jsem více rozvážel expresně," uvádí jeden z kurýrů Messenger Tomáš Libovič.

Kurýři si každý den zapisovali počty najetých kilometrů a spotřebovaných kilowatthodin. Na elektrických kolech najezdil každý kurýr po Praze 1 400 kilometrů a pro dobíjení baterií spotřeboval celkem 10kWh elektřiny. Za cenu 49 Kč [*] za měsíc se tak daleko častěji dostal na místa, kam se do té doby vydávali jen jeho kolegové na motorkách či v autech. V některých případech kurýři na elektrokolech plně pokryli trasu motorky.

„Skupina ČEZ se již několik let věnuje zajímavým projektům z oblasti elektromobility. Podporujeme nápady, které mohou napomoci rozšíření elektrických dopravních prostředků mezi veřejnost a vedou tak k ekologičtějšímu přístupu k životu,“ říká Tomáš Chmelík, manažer útvaru čisté technologie společnosti ČEZ.

Výhodou elektrokol bylo také to, že se na nich kurýři méně unavili a mohli si tak s sebou naložit více zásilek k doručení.

„V případě kurýrů se potvrdilo, že elektrokola, která kurýři v pražském provozu používali, jsou pro městskou rychlou dopravu opravdu dělaná a kurýrům zpřístupnila především kopcovitější trasy. Jednalo se o skládací elektrokola s 20 palcovými ráfky, která jsou v městském provozu velmi mrštná a dle vyjadření samotných kurýrů byla rychlost jízdy výrazně vyšší,“říká Jakub Ditrich, jednatel společnosti ekolo.cz.

Kromě elektrokol testovali kurýři také elektrický skútr, který je obdobou malého skútru o objemu 50ccm. Jeho největším přínosem byly provozní náklady, které jsou při porovnání s běžným benzinovým skútrem neporovnatelně nižší.

„Výkon elektrického skútru je srovnatelný s výkonem malého benzinového skútru. Je ideální do městských center, neboť je ve srovnání s malým benzinovým skútrem tichý a bezemisní. Zatímco náklady na 1000 km u elektrického skůtru jsou pouze kolem 70 korun, tak benzinový potřebuje na stejnou vzdálenost palivo za více než 1000 korun. To je důležitý argument pro rozšíření a využití elektrických skútrů,“ říká Lukáš Drahovzal, obchodní ředitel značky AKUMOTO.
Projekt Elektromobilita společnosti ČEZ

V současnosti má ČEZ v provozu 20 dobíjecích stanic. Většina z nich se nachází v Praze, elektromobilisté mohou dobíjet svá vozidla také v Ostravě, Plzni a Trutnově. Ve druhém pololetí 2012 otevře ČEZ dobíjecí stanice také ve Vrchlabí, Hradci Králové nebo Mladé Boleslavi.

Společnost ČEZ spustila pilotní projekt Elektromobilita v roce 2010. Jeho cílem je mimo jiné dostat do ulic na desítky elektromobilů a otestovat je v silničním provozu.

Do projektu se zapojují také města a obce. Jejich účast v projektu Elektomobility přispívá k rozšiřování sítě dobíjecích stanic a vychází z jejich zájmu podporovat bezemisní dopravu ve městech a obcích. Zlepšení životního prostředí a kvalita života je součástí politiky mnoha velkých regionů a měst.

[*] - Maximální cena měsíčního provozu vychází z tarifu ČEZ Standard D02. Při spotřebě 10kWh při dobíjení baterie pro jedno kolo a při ceně 4,83 Kč za 1kWh je cena celkové měsíční spotřeby 48,30 Kč.

Jan Beneš, mluvčí Skupiny ČEZ