ČEZ v souvislosti s tímto krokem také zveřejnil i rozsáhlou dokumentaci, která je přílohou samotné žádosti. „Stejně jako u posuzování vlivů na životní prostředí je i v procesu licencování naším cílem maximální otevřenost a transparentnost. Proto zveřejňujeme i například celou Zadávací bezpečnostní zprávu a veřejnost tak získá volný přístup ke klíčovému dokumentu,“ uvádí předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš.

Dokumentace k povolení má přibližně 1600 stran a podílelo se na ní přes 30 odborníků z ČEZ a dalších institucí, jako je například Výzkumný ústav vodohospodářský, Masarykova univerzita, nebo ÚJV Řež. Podklady přitom tvořilo celé více než 200 odborných studií, analýz a rozborů. Kromě rozsáhlé zadávací bezpečnostní zprávy jsou součástí žádosti programy monitorování, systému řízení, řada analýz a koncepcí.

Materiály popisují a vyhodnocují zejména charakteristiky lokality. Zabývají se přírodními podmínkami včetně zajištění vody, lidskou činností v okolí elektrárny, stejně jako popisují a hodnotí koncepci projektu, otázky kvality a zabývají se i předběžným vlivem provozu na obyvatelstvo a životní prostředí a budoucím způsobem vyřazení elektrárny z provozu.

Samotný pozemek pro nový zdroj patří mezi neprověřenější v České republice. Přímo v lokalitě budoucí stavby provedli experti přes 170 geologických vrtů pro určení stavu podloží o celkové délce větší než 4 km. Kvůli sledování podzemní vody zároveň vyvrtali 30 hlubokých vrtů o hloubce až 150 m a celkové délce téměř 2 km. Dalších 66 průzkumných vrtů zvládly vrtné soupravy v okolí. Jen pro uchování vzorků hornin (takzvané vrtné jádro) museli použít přes 1300 kontejnerů. V okolí vzniklo i 20 geologických rýh, doplněných více jak padesáti měřeními v délce přes 20 kilometrů.

„Fakt, že v lokalitě Dukovan bezpečně provozujeme čtyři stávající jaderné bloky, nám pomohl jen částečně. Výhodou samozřejmě bylo velké množství vstupních dat, k dispozici máme i řadu zpráv, poznatků a výsledky zátěžových testů. Museli jsme ale udělat i obsáhlou analýzu všech požadavků české jaderné legislativy, standardů Mezinárodní agentury pro atomovou energii a řady dalších institucí. Mezinárodní obhajitelnost projektu je pro nás klíčová“, konstatuje Petr Závodský, generální ředitel dceřiné společnosti EDU II, která je žadatelem o povolení.

Předmětem žádosti je umístění dvou jaderných zařízení, každého s jedním tlakovodním reaktorem o elektrickém výkonu do 1200 MWe. Tento postup umožňuje zohlednit aktuálně upřesňované energetické a klimatické cíle České republiky a až následně rozhodnout o výstavbě jednoho či dvou budoucích bloků.

Povolovací proces je správním řízením a Státní úřad pro jadernou bezpečnost má právo jej kdykoliv přerušit a požádat o doplnění požadovaných údajů. Společnost ČEZ je připravená maximálně spolupracovat.

Dokumentace pro povolovanou činnost včetně Zadávací bezpečnostní zprávy je veřejnosti k dispozici na webových stránkách společnosti ČEZ ZDE.