Většina imisních charakteristik látek znečišťujících ovzduší má od roku 2000 klesající trend, i když méně výrazný než v 90. letech minulého století. Navzdory tomu některé škodliviny s negativními dopady na lidské zdraví stále překračují zákonem stanovené imisní limity na řadě lokalit.

Hlavní problémy kvality ovzduší České republiky představuje znečištění suspendovanými částicemi PM10 a PM2,5, benzo[a]pyrenem a přízemním ozonem. „Úroveň znečištění v daném roce závisí na množství emisí a na převažujícím charakteru počasí v průběhu roku, zejména na rozptylových podmínkách. Jinak tomu nebylo ani v roce 2015, kdy například horké léto přineslo takové meteorologické podmínky, které vedly ke vzniku a trvání vysokých koncentrací přízemního ozonu.“ seznamuje se závěry analýz ČHMÚ jeho ředitel Václav Dvořák.

K překračování imisních limitů dochází ve všech zónách a aglomeracích, nejzávažnější situace však přetrvává v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Vysoké koncentrace škodlivin zde způsobuje značná koncentrace průmyslové výroby po obou stranách hranice, hustá zástavba s lokálním vytápěním pevnými palivy a rozvinutá dopravní infrastruktura.

Nadlimitní koncentrace znečišťujících látek měřené v Praze a Brně pak pocházejí převážně z dopravy. „Zhoršená kvalita ovzduší však představuje problém i v malých sídlech, kde se především z lokálního vytápění do ovzduší dostávají suspendované částice a benzo[a]pyren“ dodává náměstek ČHMÚ pro ochranu čistoty ovzduší Jan Macoun.

Denní imisní limit suspendovaných částic PM10 byl v roce 2015 překročen na 2,5 % území České republiky, kde žije 10,4 % obyvatel. Roční imisní limit částic PM2,5 byl překročen na 0,9 % území České republiky, kde žije 5,1 % obyvatel. Roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu překročily imisní limit na 20,3 % území České republiky, kde žije 50,8 % obyvatel. Oproti předchozím rokům byla větší část území i obyvatel České republiky vystavena nadlimitním koncentracím přízemního ozonu (26,8 % území a 9,5 % obyvatel).

V roce 2015 došlo k lokálnímu překročení imisního limitu pro kadmium, a to v okolí Tanvaldu. Na dvou lokalitách v Praze s vysokou intenzitou dopravy byl naměřen nadlimitní oxid dusičitý. Nadlimitní koncentrace benzenu, arsenu, olova, niklu, oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého nebyly v roce 2015 naměřeny na žádné měřicí stanici Státní sítě imisního monitoringu.

Na ročence pracoval kolektiv odborníků ochrany ovzduší ČHMÚ. Prezentovaná data o kvalitě ovzduší byla v rámci ČHMÚ naměřena ve Státní síti imisního monitoringu za spolupráce laboratoří ochrany ovzduší. Údaje verifikoval a uložil do databáze Informační systém kvality ovzduší. Ta obsahuje i výstupy spolupracujících institucí – zdravotních ústavů, ČEZ, a. s., Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., České geologické služby, Hydrobiologického ústavu, městských úřadů. Zahrnuty jsou i informace z příhraničních oblastí Německa a Polska. Zpracování emisních údajů zajišťuje ČHMÚ ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí, úřady obcí s rozšířenou působností a CENIA. Podílí se na něm i Český statistický úřad, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. a Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Podklady dodal i Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad v Dobrušce, ČSÚ, Ředitelství silnic a dálnic ČR a Ústav dopravního inženýrství hl. m. Prahy.

Státní síť imisního monitoringu byla v roce 2015 kompletně obnovena z prostředků Operačního programu Životní prostředí tak, aby byla i nadále zajištěna vysoká kvalita sledovaných údajů o kvalitě ovzduší.

Ročenka vychází v tištěné podobě, její elektronickou podobu najdete na webových stránkách ČHMÚ. Společně se souhrnným tabelárním přehledem „Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 2015“ je distribuována i na CD.