Její autoři buď vůbec neumějí pracovat s fakty, anebo jsou to politici bez zodpovědnosti, vedení výhradně politickými motivy bez ohledu na pravdu a fakta. Autoři zprávy sice upozorňují, že jejich zadáním není najít viníka (to je věcí Policie ČR), ovšem kromě kritických útoků na inspekci (případně vodoprávní úřad) se ze zprávy nedá vystopovat smysl žádný. Není to ani odborná studie, ani analýza události kvůli absenci výpovědí mnoha odborníků i pracovníků, kteří záchranné práce řešili na místě. Rovněž nepracuje (ani nemůže) s fakty, které má k dispozici policie. Je to pouze politický kompilát nepřesných údajů, končících takřka v každém odstavci kritikou ČIŽP.

Zpráva vůbec nebere ohled na trestní stíhání, v němž bylo vzneseno obvinění vůči právnické a fyzické osobě a na to, že Policie ČR má tedy v souvislosti s tímto stíháním informace, které komise (ani veřejnost) k dispozici nemá. V tomto ohledu tedy ani nemůže být zpráva komise chápána jinak než jako amatérská snaha o rekonstrukci případu, ke kterému jí ale chybí zásadní informace a k tomu si ještě dovoluje predikovat, že případ už nemůže být řádně vyšetřen.

Zpráva se ani nezmiňuje o vlastním šetření Ministerstva životního prostředí ČR, které nenašlo na postupu ČIŽP v případě havárie na Bečvě žádné pochybení. Pro potenciální kritiky rovnou upozorňujeme, že audit vypracovávali úředníci a odborníci, kteří nejsou vázáni žádnými politickými pouty a pracují na ministerstvu ještě z dob minulých ministrů.

K mnoha chybám zprávy je nutno upozornit, že se komise vůbec nezabývala průběhem povolovacích procesů u výustí zařízení právnických osob do Bečvy, přestože je to stěžejní záležitost pro prevenci podobných událostí. Komise vyčítá inspekci, že byla málo aktivní při kontrolní činnosti, ale vůbec neřeší činnost Krajského úřadu Zlínského kraje v inkriminovanou dobu. Kraje mají také kontrolní pravomoci minimálně u zařízení, u nichž vydává povolení, např. u společnosti Deza. Proč tedy kraj neprovedl kontrolní činnost hned 21. září a proč se nad tím komise nepozastavuje? Tendenčnost zprávy potvrzuje i to, že ve zprávě jsou výslovně uvedeny kompetence ČIŽP a nikoli kompetence jak vodoprávních úřadů na úrovni obcí s rozšířenou působností, vodoprávních na úrovni krajských úřadů a dalších subjektů podílejících se na řešení havárií.

Komise se žádným způsobem nezajímala, z jakých důvodů nebyl ze strany hejtmanů zvolen postup dle zákona o krizovém řízení. Rybáři měli dle svých sdělení při záchranných krocích zdravotní potíže, havárie je označována za největší environmentální katastrofu uplynulých let a sněmovní komise nepoložila ani jednu otázku hejtmanům, kteří měli kompetenci dle zákona o krizovém řízení. Proč?

Na druhou stranu komisi výrazně omlouvá skutečnost, že měla velice omezený čas na analýzu celé události – byla ustanovena na pět měsíců a z toho pracovala jen dva. Výrazně ji totiž zdržela volba předsedy a další byrokratické úkony. Nehledě k tomu, že každý z členů komise měl vedle toho další politickou práci v rámci své poslanecké činnosti.

Z celkového pohledu na zprávu se dá říci, že se v ní vyčítá předem vybranému orgánu něco, co mu vůbec  nepřísluší, za co není ze zákona odpovědný. Ale  v každém případě, ať už někdo případně pochybil či ne, rozhodně to nemělo vliv na průběh vyšetřování a postup policie, která svá obvinění sdělila a jistě dojde ke spravedlivému výsledku.

K některým  konkrétním nepřesnostem zprávy, jejíž text je k dispozici zde.

Zpráva VK:

…vyšetřovací komise shromáždila všechny dostupné materiály a vyslechla z hlediska zjištění komise nejvýznamnější svědky.

ČIŽP:

Komise nevyslechla významné svědky – například pracovníky ČIŽP či VPU Hranice, kteří přímo řešili havárii v lokalitě. Rovněž ve zprávě není nijak popsána činnost úřadu Zlínského kraje či HZS Olomouckého kraje.

---

Zpráva VK:

…HZS provedla odběr vzorku vody do čistého a dezinfikovaného kbelíku i s několika kusy uhynulých ryb postupně z levobřežní strany bylo provedeno měření pH vody lakmusovými papírky s naměřením hodnoty cca 6,5–7. Bohužel, mobilní detektor pro orientační zjištění běžných nebezpečných látek ve vodném roztoku nebyl dostupný, neboť byl mimo provoz, a proto k provedení této orientační zkoušky nedošlo…

…na pokyn pracovníka vodoprávního úřadu příslušníci HZS Valašské Meziříčí v 14:24 opustili prostor katastrofy s tím, že v případě potřeby budou znovu povoláni…

…na žádost pracovníka vodoprávního úřadu VM byla v 15:01 přes operační středisko HZS Zlín povolána výjezdní skupina chemické laboratoře HZS moravskoslezského kraje z Frenštátu, neboť nebylo možné dané vzorky odebrat vlastními silami. V 17:03 došlo k příjezdu výjezdní skupiny do Valašského Meziříčí…

ČIŽP:

Komise hledala pochybení, útočí stále na ČIŽP, ale pochybení jiných nechává bez povšimnutí – tedy jak nefunkčnost zařízení, tak opuštění lokality havárie jinou záchrannou složkou, tak i to, že tomuto orgánu trvalo dvě hodiny, než dorazil do místa vzdáleného 25 km.

Nesmyslná syntaxe první věty dokládá omezenou erudici autorů zprávy, případně jejich neschopnost se správně vyjádřit.

---

Zpráva VK:

…pracovnice vodoprávního úřadu Hranice se po konzultaci s úsekovým technikem Povodí Moravy, s. p., dostavila na místo havárie (přesný čas příjezdu není znám) – most přes řeku Bečvu, Hustopeče nad Bečvou…

ČIŽP:

Komise studuje pracovní výkony inspektorů ČIŽP takřka na minutu a zde se nepozastavuje nad tím, že není znám přesný čas příjezdu pracovnice vodoprávního úřadu? A toto se mnohokrát ve zprávě opakuje.

---

Zpráva VK:

…ve spolupráci s ČIŽP byly vytipovány společnosti, z jejichž provozoven by mohlo dojít k úniku. Došlo ke kontrole lagun ve společnosti DEZA, a. s., které vizuálně byly v pořádku (včetně živých ryb, mechů a řas).

ČIŽP:

Ze zápisu VPÚ Val. Meziříčí je zřejmé, že nebyly kontrolovány pouze laguny, ale i jejich výustní objekt, do něhož jsou svedeny odpadní vody z technologie jejich čištění ve společnosti DEZA. Případná kontaminace by se tak projevila na kvalitě vod ve vyústním objektu a jeho stavu, včetně ohrožení fauny. Komise tuto skutečnost, která zpochybňuje Dezu jako viníka havárie, vůbec nezohledňuje.

---

Zpráva VK:

…dne 23. 9. 2020 byly provedeny odběry vzorků z vyústění z areálu společnosti Energoaqua, a. s.

ČIŽP:

Vzorky vod z vyústění z areálu společnosti Energoaqua, a. s. byly odebrány již 21.9.2020 (společností VAK VSETÍN i ČIŽP).

---

Zpráva VK:

… v 17:30 rovněž pracovník vodoprávního úřadu VM telefonicky konzultoval s havarijní linkou OI ČIŽP Brno ohledně vzorků, které měly být předány do laboratoře HZS Frenštát pod Radhoštěm (nicméně podle výpovědi svědka se rozlil při přepravě v autě).

ČIŽP:

Komise se vůbec nezabývá tím, kdo a za jakých okolností rozlil vzorky. Pokud by se to stalo ČIŽP, zcela jistě by to bylo předmětem důkladného zkoumání. Přesto v celkovém vyznění zprávy to vyznívá jako pochybení ČIŽP.

---

Zpráva VK:

Podle svědecké výpovědi před vyšetřovací komisí se správce toku z Povodí Moravy – úsekový technik – dostavil ve 12:20 na místo havárie, posléze byl vystřídán po hodině krizovým technikem. Došlo k umístění norných stěn, nicméně se usoudilo, že látku není možné nornou stěnou ani sorbentem likvidovat, proto bylo po poradě s vodoprávním úřadem navrženo zředění látky – zvýšení odtoku z Bystřičky. Byla nabídnuta součinnost vodoprávnímu úřadu, ta byla odmítnuta.

ČIŽP: Komise se vůbec nezabývala tím, že VPÚ Valašské Meziříčí odmítl součinnost HZS Zlínského kraje (který přitom disponuje akreditovanými laboratořemi, možností odběru vzorků a personálními možnostmi). A komise přitom brněnskému inspektorátu ČIŽP vyčítá, že ve stejné době jeho pracovník nevyjel z města vzdáleného 130 km na základě pokynů VPÚ Valašské Meziříčí.

---

Zpráva VK:

…dne 22. 9. 2020 ČIŽP požádala o součinnost s tím, že dodala ve středu 23. 9. 2020 ráno čtyři vzorky k vyšetření…

ČIŽP: Vzorky byly předány inspekcí přímo v terénu pracovníkovi Povodí Moravy 22.9.2020. To samozřejmě nic nemění na tom, že jiné vzorky byly do jiných laboratoří předávány již 20.9.2020.

---

Zpráva VK

Zástupce Českého rybářského svazu komisi sdělil, že informaci o úhynu ryb obdržel ve 12:00 a ve 12:05 zahájil koordinaci členů rybářského svazu.

ČIŽP:

V podkladech, které měla vyšetřovací komise k dispozici, je uvedeno, že první nestandardní chování ryb bylo pozorováno v 9:30, a to místním rybářem, a ten následně zaznamenal první úhyn ryb v 10:00 hod. Jak to, že havárie byla Českým rybářským svazen ohlášena až v 11:30 hodin? To znamená, že havárie se mohla řešit o hodinu a půl dříve. Komise se touto skutečností a možným pochybením rybářského svazu vůbec nezabývá.

---

Zpráva VK:

…podle informací znalce nedošlo v odpoledních hodinách po zjištění havárie k odběru zásadních vzorků na vyústěních z možných zdrojů kontaminace vody na řece Bečvě. To podle znalce způsobilo, že neexistují žádné přímé důkazy, které by mohly být využitelné pro určení odpovědného viníka havárie…

ČIŽP: O existenci či neexistenci přímých důkazů má informaci pouze Policie ČR, nikoli uváděný znalec. O tom, že jsou policií shromážděny dostatečné důkazy, svědčí fakt, že bylo ze strany PČR a státního zastupitelství zveřejněna informace o vzneseném obvinění a připravovaném podání žaloby vůči konkrétní fyzické a právnické osobě.

---

Zpráva VK:

…před havárií na řece Bečvě byly prováděny kontroly ČIŽP v areálech firem napojených na kanalizační sítě společností v ORP Valašské Meziříčí, ale tyto kontroly nevedly k zjištění žádných závažných pochybení, která by upozorňovala na možná rizika, jež mohou vést k havárii.

ČIŽP: Proč je vytýkáno pochybení ČIŽP v prevenci před havárií, když to vše je v kompetenci krajů a vodoprávních úřadů. Tato kritika navíc předjímá rozhodnutí policie, které může prokázat záměrné zbavování se nebezpečných odpadů, což je skutek, kterému se nikdy nedá dopředu zabránit, pokud leží pouze na vůli pachatele.

---

Zpráva VK:

… dne 20. 9. 2020 došlo k pochybení na straně zástupce OI ČIŽP Brno, který vykonával dne 20. 9. 2020 služební pohotovost, kdy na základě informací poskytnutých pracovníkem vodoprávního úřadu Valašské Meziříčí a inspektorem OI ČIŽP Olomouc měl rozhodnout a vyjet na místo havárie na toku Bečva do Choryně, které je v působnosti OI ČIŽP Brno, a účastnit se prvotního šetření ke zdroji kontaminace toku Bečvy.

ČIŽP: VPÚ ale nepožadoval přítomnost inspekce, bylo dohodnuto, že v případě potřeby na vyžádání se ČIŽP dostaví na lokalitu. Přitom VPÚ byl ten orgán, který v tu dobu záchranné operace řídil a byl za ně zodpovědný. Navíc je otázkou, jak zajistit bezprostřední zásah pracovníkem, který drží služební pohotovost ve městě vzdáleném 130 km. Právě proto vždy řídí tyto situace místně příslušný vodoprávní úřad.

---

Zpráva VK:

Navrhovaná novela nově definuje havárii mimořádného rozsahu s tím, že v případě pochybností, zda nastala, přísluší řízení záchranných a likvidačních prací při zneškodňování havárie HZS ČR. Šetření příčin havárie zůstane nadále v pravomoci vodoprávního úřadu, který si může vyžádat součinnost ČIŽP a správce vodního toku či povodí. U běžných havárií bude řízení prací nadále náležet vodoprávnímu úřadu...

ČIŽP: Komise jednoznačně konstatuje, že i v současnosti je pravomocí vodoprávního úřadu šetřit příčinu havárie a inspekce spolupracuje. Proč má tedy být inspekce volána k odpovědnosti za údajná pochybení při šetření příčin havárie, když takto bylo ze strany inspekce a vodoprávního úřadu postupováno?

Zmatečnost závěrů komise je zjevná i z toho, že tuto výtku ve vlastní zprávě o kus dál sama popírá. Viz. další pasáž zprávy VK.

Zpráva VK:

…jelikož ze zjištěných informací vyplynulo kompetentní informování ze strany ČIŽP, lze zvážit např. povinnost ČIŽP dostavit se na místo v případě mimořádné havárie či povinnost uložená vodoprávnímu úřadu a HZS ČR spolupracovat s ČIŽP v případě mimořádné havárie.

---

Zpráva VK:

Vyšetřovací komise se rovněž domnívá, že koordinace OI ČIŽP Brno a OI ČIŽP Olomouc nebyla dostatečná, proto navrhuje upravit pravidla a postupy ohledně koordinace, např. metodickým pokynem.

ČIŽP: V čem nebyla dostatečná? To zpráva nevysvětluje. Dle názoru inspekce koordinace byla dostatečná a oba inspektoráty postupovaly na základě pokynů a informací obdržených od vodoprávních úřadů a spolupracovaly s nimi.

---

Zpráva VK:

Ze zjištěných informací vyplývá, že v den havárie, tedy 20. 9. 2020, byl odebrán pouze jeden vzorek (HZS v 17:20) v oblasti nad místem pozorování prvních příznaků otravy ryb (tedy proti proudu řeky). Následujícího dne byly odebrány čtyři vzorky, další den žádný. Celkově ve dnech 20. 9. – 25. 9. 2020 byly odebrány vzorky vody dle tabulky poskytnuté ČIŽP.

Rovněž z informací získaných vyšetřovací komisí vyplývá, že ČIŽP odebrala ve dnech 20. – 22. 9. 2020 sedm vzorků, z nichž jeden byl z místa proti proudu nad místem pozorování prvních příznaků otravy ryb. Vzhledem k informaci získané od ČIŽP, že už v den havárie upozorňovala na nutnost odběru vzorků u vyústění, se toto jeví jako nedostatečné.

ČIŽP: Proč je problematika odběru vzorků vytýkána inspekci, když komise kvitovala koordinaci prací při řešení havárie krajským úřadem? Proč tedy inspekce neobdržela od tohoto údajně koordinujícího úřadu žádný požadavek na četnost odběru vzorků nebo proč sám krajský úřad nezajistil odběr vzorků? Proč komise toto vyčítá inspekci, když sama na jiném místě této zprávy k odběru vzorků uvádí, že toto může být zapříčiněno nedostatečným vymezením kompetencí v případě šetření příčin havárie?

---

Zpráva VK:

…vyšetřovací komise rovněž zjistila, že došlo k znehodnocení několika vzorků odebraných rybáři v Hustopečích nad Bečvou. 

ČIŽP: Ve zprávě není uvedeno, kým, kdy a kde mělo dojít ke znehodnocení vzorků odebraných rybáři. Vzhledem k tomu, že v této kapitole je opět opakovaně výslovně zmiňována inspekce, tak toto považujeme za podsouvání viny za údajné znehodnocení na ČIŽP.

---

Zpráva VK:

…rovněž ze získaných podkladů vyplývá, že v den havárie nebyly odebrány vzorky ze žádné potenciálně rizikové vyústi.

ČIŽP: V tom případě by měla komise poradit, která z desítek vyústí v lokalitě je potenciálně riziková a na základě jakých kritérií. Zda odborných či politických. A na tomto místě je vhodné doplnit, že v první den havárie byly odebírány vzorky z toku Bečvy (zejména HZS) systematicky, dle standardních postupů.

---

Zpráva VK:

…v den havárie byl sice kontaktován dispečer společnosti DEZA, a. s., která má vyúsť přibližně 1,6 km nad bodem poprvé zjištěného nestandardního chování ryb. Sdělil, že nedošlo k úniku chemických látek a byl s ním dohodnut odběr vzorků (který byl odebrán a vyhodnocen pracovníky společnosti), nicméně k fyzické kontrole vyústi došlo až v pondělí 21. 9. 2020 Nicméně vzorek u této vyústi odebrán nebyl, a to ani v dalších dnech.

ČIŽP: Inspekce s ohledem na okolnosti a své zkušenosti odebírala vzorky v místech, která byla vyhodnocena vzhledem ke zjištěnému stavu jako riziková. Zde bylo dle zjištění inspektorů (ale i přítomných pracovníků PMo a VPÚ Val. Mez.) vše v pořádku, proto nebyl vzorek odebrán. Jak přiznává i výše tato zpráva, „došlo ke kontrole lagun ve společnosti DEZA, a. s., které vizuálně byly v pořádku (včetně živých ryb, mechů a řas).“ V případě inspektora se jednalo o velice zkušeného odborníka, s jehož postupy nikdo nepolemizoval a který jednal v daném místě na základě daných informací. V té době se ještě nevědělo o přítomnosti kyanidů, nevědělo se nic o možném zdroji. Zda jde o vyúsť z nějakého podniku či někdo vylil cisternu s nějakou látkou z mostu či na břehu a podobně. Tedy inspektor se řídil zcela logickým, léta osvědčeným postupem.

---

Zpráva VK:

…rovněž u společnosti Energoaqua, a. s., jejíž vyústění se nachází přibližně tři kilometry nad zmíněným bodem prvního nálezu mrtvých ryb, došlo k odebrání vzorků, nicméně až den po havárii (a v dalších dnech).

ČIŽP: Vzorek z vyústění kanalizace společnosti ENERGOAQUA, a.s. byl odebrán do 24 hodin od ohlášení havárie, což je v jiných částech zprávy pokládáno za dostatečný čas pro odběr vzorků.

---

Zpráva VK:

S přihlédnutím ke komplikacím, se kterými se potýkaly příslušné orgány, lze upozornit na to, zda nebyly splněny podmínky podle § 3 odst. 1, a tedy nemělo dojít k vyhlášení stavu nebezpečí. Vyhlášení stavu nebezpečí je nicméně na uvážení hejtmana daného kraje. Pro obdobné havárie lze tedy doporučit případné zvážení vyhlášení krizového stavu.

ČIŽP: Proč se tím komise nezabývala a nevyslechla hejtmany, jakými úvahami se řídili a nevyvodili z toho patřičné závěry? Pokud by byl vyhlášen tento stav, přispělo by to ke zdárnému vyřešení takovéto havárie, ke koordinaci a jednotnému řízení a předávání informací. Kdy jindy by tedy měl být uplatněn „stav nebezpečí“? Využili hejtmani všechny nástroje, které měli k dispozici?

---

Zpráva VK:

Informace od přímých účastníků havárie se v některých momentech výrazně neshodují, především pokud jde o dostupnost a ochotu pracovníků ČIŽP dorazit na místo havárie. Časové informace o tom, kdy vlastně dorazili pracovníci ČIŽP, se výrazně odlišují od toho, co říká samotná ČIŽP ve svých dokumentech a co vypovídali ti, kteří byli přítomni na místě, před komisí.

ČIŽP: I přes jasně doložené elektronické důkazy inspekce o času příjezdu pracovníka ČIŽP na místo havárie v lokalitě mostu do Hustopečí nad Bečvou jsou tyto důkazy zcela opomenuty. Byly tyto důkazy nějakým jiným důkazem vyvráceny? Komise ve zprávě žádné neuvádí, toto její tvrzení je pak ukázka tendenčnosti a neobjektivity komise vůči ČIŽP.

---

Zpráva VK:

…dále z monitoringu ČIŽP na řece Bečvě je patrno, že inspektor OI ČIZP Olomouc v den havárie nepostupoval směrem k potenciálním místům zdroje otravy – nekonal dle Metodického pokynu ČIŽP k postupu při havárii.

ČIŽP: Je to opět podsouvání pochybení ČIŽP. Inspektor jednal přesně podle pokynů pokynů vodoprávního úřadu, který řídil práce. Navíc v době havárie nebyl žádný takovýto metodický pokyn vydán.

---

Zpráva VK:

…z vyústě v areálu společnosti DEZA, a. s., vzorek v den havárie ani v následujícím týdnu vůbec odebrán nebyl, tedy došlo k zásadnímu pochybení spolupráce vodoprávního úřadu VM a ČIŽP, která ze zákona má v daných situacích být klíčovým odborným partnerem, má při haváriích aktivně spolupracovat, snažit se maximálně zajistit zmapování dané situace a nasměrovat další orgány a složky k adekvátnímu zajištění důkazů, a to nejen pro práci policie a dalšího vyšetřování, ale i pro práci samotné inspekce. K tomu bohužel nedošlo dostatečně rychle, a už vůbec ne kvalitně.

ČIŽP: Jak již bylo sděleno, odebírání vzorků jakož i všechny záchranné operace byly v té době plně v řízení příslušeného vodoprávního úřadu. V dalších dnech, kdy byla ČIŽP požádána o řízení, je pak samotné rozhodování inspektora, zda budou odebrány vzorky, zcela v odborné kompetenci a zkušenostech tohoto inspektora. V tomto konkrétním případě se jednalo o inspektora s dlouholetými zkušenostmi s technologiemi čištění odpadních vod v kontrolovaných provozech. Rozhodnutí inspektora o odebrání, resp. neodebrání vzorků bylo jasně inspekcí zaznamenáno. Taktéž poskytnutí odborné spolupráce je doloženo, což je patrné i z jiných částí textu této zprávy.

---

Zpráva VK:

Při odběru vzorků v neděli 20. 9. 2020 nebyl kladen dostatečný důraz na rychlost zpracování a získání výsledků, a to nejen v případě vody, ale také odebraných a získaných ryb. Byť byla možnost analyzovat vzorky v řádu hodin v laboratořích Povodí Moravy, vzorky se zpracovávaly až ve středu v laboratořích VAKu a výsledky se podařilo zjistit až ve středu odpoledne, tedy po třech dnech od vážné havárie byly teprve zjištěny výsledky rozborů. To považuje vyšetřovací komise za naprosté selhání organizace práce ČIŽP a vodoprávního úřadu, kdy toto mělo být zajištěno daleko rychleji.

ČIŽP: Z jakých podkladů komise při tomto svém hodnocení vychází, není uvedeno. Zřejmá představa, že bude několik laboratoří nonstop k dispozici, je vzhledem k finanční náročnosti naprostou utopií. A pokud byla možnost analyzovat vzorky v řádu hodin v laboratořích Povodí Moravy, tak toto mohlo udělat samo Povodí Moravy, které bylo na místě havárie již v první den. Opět ale zdůrazňujeme, že odebírané vzorky dne 20.9. a v následujících byly předávány a analyzovány i v jiných laboratořích. Proč je toto vyčítáno inspekci, ani jak k tomuto komise přišla, není podloženo žádnými argumenty.

---

Zpráva VK

Vyšetřovací komise konstatuje, že selhání spatřuje nejen v postupu příslušných orgánů (zejména ze strany ČIŽP), ale i v koordinaci odběru vzorků a jejich následné analýze, když nedošlo k dostatečnému odběru vzorků nad místem výskytu úhynu ryb a vůbec u vyústění do toku Bečvy. Vyšetřovací komise proto považuje za nutné vypracovat příslušné metodické pokyny, zajistit změnu legislativy, zpracovat seznam vyústění a zajistit součinnost laboratoří. Vyšetřovací komise se proto vyjádřila i k připravovanému návrhu novely vodního zákona.

ČIŽP:  Není zřejmé, v čem komise spatřuje selhání? Sama komise uvádí, že příčiny havárie šetří VPÚ a v případě potřeby přizve inspekci. Nebyla výslovně vyžádána přítomnost pracovníka ČIŽP OI Brno. Inspekce po dohodě s VPÚ  poskytovala, jak uvádí samotná komise, kompetentní a odbornou součinnost po telefonu a na základě dohody měla vyjet na vyžádání. Inspekce tak nemohla v tomto postupu inspekce selhat.