„Česká obchodní inspekce si proto uvědomuje skutečnost, že spotřebitelé jsou často při nákupu přes internet zklamáni a proto vedle kontrol přichází i se základními radami pro spotřebitele, aby zbytečně nenaletěli,“ říká ústřední ředitel ČOI Mojmír Bezecný.

1. Vyhněte se anonymním stránkám

Vyhněte se e-shopům, které nemají uvedené kontaktní údaje, nebo si nejste jisti důvěryhodností provozovatele.

Doporučujeme pozorně si pročíst obchodní podmínky. Jakmile kontakt nenajdete ani tam, je vhodné se takovému obchodníkovi vyhnout. Řada rizikových e-shopů, na které upozorňujeme (www.rizikove.cz), stále aktivně cílí svojí nabídkou na seniory a další zranitelné či důvěřivé skupiny občanů. Ti jsou pak také zklamáni, když po zaplacení na těchto stránkách neobdrží objednaný produkt nebo službu.

„Tento seznam rizikových webů, který najdete na www.rizikove.cz, dobrovolně přebírá i největší domácí vyhledávač Seznam.cz a antivirový software ESET, a tím stovky tisíc spotřebitelů automaticky neustále chrání před známými rizikovými e-shopy. Jedná se o celosvětově unikátní projekt v rámci zvýšení ochrany uživatelů na internetu. Poskytujeme data jako otevřená, a jsou tedy zdarma pro každého provozovatele, který chce na internetu své uživatele více chránit a kdykoli se někdo další bude chtít zapojit, může naše data o rizikových webech také volně využívat,“ dodává mluvčí ČOI Jiří Fröhlich.

2. Pozor i na stránky nabízející až zázračné, či extrémně levné zboží

Až zázračné výrobky, které údajně nikdo jiný nemá, například proti cukrovce, stárnutí, úspoře elektrické energie nebo proti údajným negativním účinkům 5G sítí nabízejí často provozovatelé webů, u kterých kontakt nenajdete, nebo mají sídlo v Panamě či jinde ve světě, kde se budete jen velmi těžko domáhat svých práv.

V posledních letech se objevují také jakési „zdravotní portály“, které však nejsou žádnými skutečnými zdravotnickými portály. Jejich tvůrci se jen snaží vyvolat v návštěvnících stránek pocit, že právě narazili na jedinečný web, který jim jako jediný přináší unikátní možnost zvítězit například nad cukrovkou, bolestmi, obezitou atd.

Produkty zde často nabízejí údajně i konkrétní lékaři či vědci, kteří jsou však smyšlení.

Příklady:

• https://currentnewsforyou.com/420/magnicharm-med-m/gps/
• https://cz.magnet4health.info/
• https://wwlnws.ru/cz-sust-nimec-arthrolon/
• http://loftyteam.com/normalife_cr/

„Podvodníci, kteří za těmito e-shopy stojí, sledují aktuální společenské trendy. V posledních měsících jsme se proto i s ohledem na aktuální situaci setkávali s weby, kde byly inzerovány například hygienické a dezinfekční prostředky, jednorázové roušky či respirátory a podobně. Dříve přitom dominovalo oblečení a obuv. Proto nelze definitivně určit jeden segment produktů, který je rizikový,“ říká Pavel Matějíček, manažer technické podpory ESET.

3. Pozor na nákup od prodejců ze „třetích zemí“

Pokud si aktivně zakoupíte zboží na zahraničních webech (např. Aliexpres.com, Alibaba.com…) z Číny, Panamy, Hongkongu či dalších zemí, bude obtížnější domáhat se svých práv v případě, že zboží nedorazí, je doručeno něco jiného, nebo bude nutné zboží reklamovat.

Mnohem rozumnější je nakupovat od prodejců v rámci EU, protože máte prakticky stejná práva jako při nákupech od českých prodejců (např. vrácení do 14 dnů bez udání důvodu). V případě sporu je možné se obrátit například na Evropské spotřebitelské centrum ČR (www.evropskyspotrebitel.cz), což v případě nákupu ze „třetích zemí“ mimo EU možné není.

Pokud se přesto pro takový nákup ze země mimo EU rozhodnete, počítejte s tím, že některé dodané výrobky (např. mobilní telefony) nemusí nutně fungovat v češtině a případnou reklamaci bude nutné řešit s tímto prodejcem, který se neřídí pravidly ochrany spotřebitele, na která jste zvyklí ze zemí Evropské unie. Vymáhání odpovědnosti za vady je v těchto případech obvykle velmi komplikované.

Jak si prověřit prodejce a vyhnout se podvodu díky praktickému návodu na webu Evropského spotřebitelského centra ČR www.evropskyspotrebitel.cz/podvod.

4. Plaťte raději kartou, nebo alespoň na dobírku

Plaťte kartou nebo jinými online prostředky s garancí od zprostředkovatele platby (Paypal, Twisto apod.), peníze lze v případě problémů snadněji získat zpět. Dodržujte však zásady pro bezpečné používání platebních prostředků a nakupujte jen u důvěryhodných subjektů, používejte dvojí ověření transakce (potvrzení platby kartou přes SMS kód).

Pokud ve vyhledaný e-shop nemáte takovou důvěru, abyste mu svěřili údaje o platební kartě, zvažte raději nákup jinde. Pokud lidé zaplatí bankovním převodem a zboží následně není doručeno, peníze obvykle nelze dostat zpět přes vaši banku. Totéž platí u dobírky, protože si spotřebitelé běžně nerozbalí zásilku před zaplacením a podepsáním bezvadného převzetí zboží. „Pokud lidé nakupují u jim už známého podnikatele, je platba převodem samozřejmě v pořádku, ale pokud jde o první nákup u dosud neznámého subjektu, je dobré se nad převodem jako nástrojem platby zamyslet,“ doporučuje Ondřej Tichota z Evropského spotřebitelského centra.

Pokud lidé platí online kartou, mohou v případě potíží využít mezibankovní nástroj „chargeback“ - díky němu lze stáhnout částku zpět od banky podnikatele. „Spotřebitel nemá na chargeback právní nárok, ale zkušenost ESC ukazuje, že banky ho obvykle provádějí pro své klienty dobrovolně, obzvlášť v případě nedoručení zboží. Někdy tak činí i v případě dodání zcela jiného než objednaného zboží. Dobré je žádost doplnit relevantními dokumenty, například kopií komunikace s prodejcem,“ doplňuje Ondřej Tichota. Systémy plateb prostřednictvím elektronických peněženek nabízejí podobnou službu.

5. Existují i nákupní galerie, někdy je těžko rozeznáte od běžného e-shopu

ČOI zároveň upozorňuje na nový nebezpečný trend „přeprodejců“, kteří mají webové stránky vypadající skoro jako běžný e-shop. „Obvykle v nejasně psaných obchodních podmínkách se spotřebitel dozví, že český web je jakousi nákupní galerií, kde jen platíte českému subjektu, který si ponechá provizi a zbytkem peněz zaplatí za zboží na zahraničním webu, odkud vám nechá zboží zaslat. Doba dodání a kvalita zboží často neodpovídá očekávání a komplikace nastávají také v případě reklamací nebo uplatnění nároku na vrácení zboží do 14 dnů bez udání důvodu,“ říká ředitelka regionálního inspektorátu ČOI Martina Střihavková.

Obchodní podmínky, ve kterých se provozovatel odkazuje na to, že není prodejcem (případně píše, že jde o „nákupní galerii“), teprve prozradí skutečný stav věci. V tomto smyslu mezi rizikové weby také z důvodu stovek stížností spotřebitelů řadíme právě mnohé nákupní galerie a varujeme před nimi (viz www.rizikove.cz).

6. Recenze prozradí hodně

Pokud nakupujete u obchodníka, kterého již znáte a máte s ním vy nebo vaši známí zkušenosti, je to nejlepší varianta.

Pokud přistupujete na stránky obchodníka poprvé, zkontrolujte si recenze. Pokud většina recenzí bude značně negativních, očekávejte podobné zkušenosti. V České republice již dlouhé roky fungují seriózní poskytovatelé této služby (např. Heureka.cz, Zbozi.cz, www.dtest.cz/eshopy/ …).

„Hodnocení uživatelské komunity je nástroj, který uživateli může snadno pomoci odhalit, zda daná stránka či služba nepředstavuje riziko. Je dobré ale zmínit, že toto platí univerzálně. Stejně jako si ověříme na nezávislé stránce hodnocení e-shopu, měli bychom sledovat recenze například i mobilních aplikací před jejich instalací a podobně,“ uzavírá Matějíček z ESETu.

7. Kam se mohu obrátit

Pokud se spotřebitel dostane do sporu s podnikatelem, může se obrátit na oddělení mimosoudního řešení sporů (ADR) při České obchodní inspekci (www.coi.cz/spor).

Jde-li o podnikatele z jiné země Evropské unie, Velké Británie, Norska či Islandu, bezplatně může pomoci také Evropské spotřebitelské centrum, které působí při České obchodní inspekci (www.evropskyspotrebitel.cz).

Návštěvnost rizikových webů není malá

Nejedná se přitom o stránky, které by měly nouzi o návštěvníky. „Seznam rizikových e-shopů ČOI využíváme nejen ve vyhledávání, ale i v našem prohlížeči. Ochranu proti podvodným e-shopům jsme nasadili na desktopovou verzi prohlížeče v lednu 2018, na mobilních zařízeních v květnu 2018 a do Seznam Doplňků v červenci 2019. Upozornění, že uživatel vstupuje na nebezpečnou webovou stránku, jsme od spuštění funkce zobrazili téměř ve čtyřech milionech případů, přičemž od začátku letošního roku se jednalo o téměř 2,3 milionů zobrazení,“ uvádí Štěpánka Lebedová, produktová manažerka Seznam.cz.

Varování na závěr – raději na žádné zázračné zbohatnutí nespoléhejte

Je nutné také upozornit, že řada webů v posledních měsících prostě jen láká na zázračné zbohatnutí. Výsledek ale bývá právě opačný. V tom lepším případě vyplněním formuláře přijdete o osobní údaje a stanete se terčem telefonního marketingu, avšak v horším případě můžete přijít i o nemalé částky.

Příklad:

Reklamou nejen přes Facebook se může spotřebitel „proklikat“ v posledních týdnech na stránky, které svým charakterem připomínají web seriózního zpravodajského portálu, kde v údajném rozhovoru měly osobnosti (nejčastěji Leoš Mareš, Pavel Nedvěd, miliardář Petr Kellner a další) odhalit systém na zázračné zbohatnutí. Takový rozhovor se však nekonal, je smyšlený.

Stránky, které přepisují údajný televizní rozhovor, který se však nikdy nekonal a je smyšlený, ještě navíc zneužívají loga předních domácích médií, aby si získaly důvěru čtenářů. Odkazy vedou nejčastěji právě sem:

• https://gigscareer.com/en/biproit/blog1/ (nejedná se o oficiální portál TV Prima)
• https://www.btc-czech.com/cz/ 
• https://europe2bitcoin.com/cz/

V tomto případě se jedná o stránky se smyšleným příběhem, které odkazují na další anonymní stránky, tam už jsou spotřebitelé lákáni zadat přímo osobní údaje, ale i zaslat finance jako prvotní investice do údajně úžasného systému na zázračné zbohatnutí, které však spotřebitele rozhodně nečeká, spíše naopak.

V této věci Česká obchodní inspekce nemůže spotřebitelům nijak pomoci, jedná se o vylákání peněz a podvod, navíc stránky nemají informace o skutečném provozovateli a i pro Policii ČR je obtížné vyhledat skutečného provozovatele těchto stránek. ČOI neustále před podobnými weby varuje, viz www.rizikove.cz.

Řešením v tomto případě, pokud přijdete o své finance, je možnost požádat svoji banku o tzv. „chargeback“. Nejčastěji tyto stránky totiž žádají platbu kartou. Své bance pak sdělíte, že jste se stali obětí podvodu a některé banky ochotně se svými klienty takovou situaci řeší a platbu mohou i vrátit na Váš účet. Čím dříve s problémem svoji banku oslovíte, tím lépe.

Nutno dodat, že výše popsaný poměrně důmyslný systém musí na české spotřebitele fungovat a tedy musí být i výdělečný, jinak by se nemohlo vyplatit autorům neustále investovat další finance do cílených reklam na Facebooku, které nejsou rozhodně levné (viz obr. výše s Leošem Marešem). Doporučujeme proto především používat zdravý rozum a být velmi obezřetní, než se rozhodnete jakémukoli provozovateli internetových stránek svěřit své osobní údaje, nebo dokonce zaslat své peníze.