Celkově se hospodaření eurozóny ani celé EU příliš nezlepšilo. Celkový schodek stále překračuje stanovené maximum tří procent a zlepšilo se jen na -3,7 % (eurozóna), respektive na -4,0 % (EU). 

 

 Dluh samozřejmě narostl v důsledku jen malého snížení schodku v situaci ekonomické recese. Šedesáti procentní hranice se proto stále jeví jako sci-fi. 

 

 Mnohem zajímavější jsou však výsledky jednotlivých zemí. Na jedné straně dluhovou krizí zasaženého jihu, která kontrastuje s německými výsledky. 

 

 Řecko zakončilo rok s desetiprocentním deficitem a tristní je i výsledek restrukturalizace řeckého dluhu. Po jeho dosavadním rekordu 170 % HDP v roce 2011 se loni snížil jen na 157 %. 

 

 Dluh další problémy postižené země – Portugalska – loni raketově vzrostl ze 108 % na téměř 124 % HDP. Portugalsko je tak po Řecku a Itálii třetí nejzadluženější zemí Unie. Zmíněná druhá Itálie se 127 % pozitivně rovněž nevyznívá. Největšími dluhovými skokany za rok 2012 jsou Portugalsko (+15,3 procentního bodu), Španělsko (+14,9) a Kypr (+14,7).

 

 Tato smutná bilance předlužených periferií ostře kontrastuje s německými čísly. Po čtyřech letech má totiž největší evropská ekonomika jako jediná přebytkové rozpočty (+0,2 % HDP). Její pozice velmi důvěryhodného dlužníka v Evropě se tím dále upevňuje a Německo si tak může půjčovat peníze s rekordně nízkými úroky. Je to navíc jedna z mála zemí, která by si dokonce nyní mohla dovolit fiskální expanzi, jež by mohla podpořit růst. 

 

 ČR není ani na jedné straně extrému. S výsledky rozpočtů se na první pohled chlubit sice nemůže (-4,4 % HDP), ale když vezmeme v úvahu vliv církevních restitucí, jsme na -2,5 % HDP, což je podstatně lepší výsledek a dělili bychom se s Rakouskem o deváté nejlepší místo. Při pohledu na vývoj dluhu však až tak spokojeni být nemusíme. Za poslední rok se zvýšil v poměru k HDP o pět procentních bodů na téměř 46 % a je tak skoro dvojnásobný ve srovnání s rokem 2001.