Průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti ve srovnání s rokem 2016 naopak klesla, a to o skoro jeden den. V loňském roce lidé prostonali v průměru cca 41 dnů. Na nemocenském, které je mandatorním výdajem státu, vyplatila ČSSZ přes 18 miliard Kč.

Nejčastěji stonali lidé ve věkové kategorii 40-49 let (414 282 případů), přičemž ženy převažovaly nad muži. Naopak v další věkové skupině 20-29 let s druhým nejvyšším počtem ukončených DPN (394 431) stonali častěji muži. V počtu prostonaných dnů ovšem pomyslné první místo obsadila věková kategorie 50-59 let.

Nemocenské se vyplácí až od 15. dne trvání „neschopenky“

V prvních dvou týdnech trvání dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy. Ta je vyplácena za pracovní dny a nenáleží za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti (tzv. karenční doba). Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), a to za kalendářní dny (tj. včetně víkendů a svátků).

Lhůta pro výplatu nemocenského

Zákon nestanoví pro výplatu nemocenského určitý termín v měsíci. Nemocenské, stejně jako ostatní dávky nemocenského pojištění, se podle zákona o nemocenském pojištění vyplácí zpětně ve lhůtě nejpozději do jednoho měsíce následujícího po dni, kdy byly OSSZ doručeny všechny potřebné a správně vyplněné doklady pro nárok na výplatu dávky. Za loňský rok OSSZ zpracovaly bezmála 3,4 milionu dávek a v zákonné lhůtě je vyplatily, z toho 82 % ve lhůtě do 10 dnů.

Déletrvající dočasná pracovní neschopnost a tzv. lístek na peníze

„Lístek na peníze“ (přesněji Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény) vystavuje ošetřující lékař alespoň jednou měsíčně, aby lidé v pracovní neschopnosti měli zajištěn určitý pravidelný měsíční příjem do doby jejího ukončení. Toto potvrzení lze vystavit k jakémukoli dni v kalendářním měsíci. Výjimkou jsou případy, kdy je nařízena exekuce nebo insolvence. Srážky z nemocenského se ze zákona provádějí z dávky za celý kalendářní měsíc. Proto lidem, kteří jsou z důvodu vážné nemoci či náročné léčby v dočasné pracovní neschopnosti i několik měsíců a mají na svůj příjem nařízenou exekuci nebo jsou v insolvenci, lze doporučit, aby si „lístek na peníze“ nechali od lékaře vystavit vždy k poslednímu dni v měsíci.

Potřebné doklady

Zaměstnanec předává svému zaměstnavateli příslušný díl tzv. neschopenky, zaměstnavatel pak odevzdává doklady potřebné pro výpočet a výplatu nemocenského příslušné OSSZ, přičemž je povinen učinit tak ze zákona neprodleně. Které doklady to jsou? Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti – Žádost o nemocenské a Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, dále Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění a v případě déletrvající dočasné pracovní neschopnosti výše zmíněný tzv. lístek na peníze. Předá-li zaměstnavatel doklady se zpožděním nebo nesprávně či nedostatečně vyplněné, způsobuje zpoždění výplaty dávky svému zaměstnanci.

Výše nemocenského

Nemocenské se zjednodušeně řečeno vypočítává z průměrného denního výdělku, který se nejprve stanoveným způsobem redukuje. Od 1. 1. 2018 činí výše nemocenského od 15. dne do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. do 60. dne je sazba ve výši 66 % a od 61. dne se zvyšuje na 72 %. Kalkulačka pro výpočet orientační výše dávky je k dispozici na webu ministerstva práce a sociálních věcí ZDE.

Tabulka: Základní ukazatele dočasné pracovní neschopnosti k 31. 12. 2017 podle krajů