Bez pomoci jiné osoby není 9 % z nich schopno připravit si jídlo nebo se dostat ven z domu a pohybovat se samostatně po okolí. „Pomoc druhé osoby chybí desetině lidí se zdravotním postižením, tedy 117 tisícům osobám. Přestože více než polovina osob se zdravotním postižením má někoho, kdo jim pomáhá, ne vždy je tato pomoc dostatečná,“ uvádí Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Pomáhající osoby jsou z drtivé většiny příbuzní, ať už bydlí s člověkem se zdravotním postižením ve stejné domácnosti nebo za ním dochází. Poměrně často se v pomoci svému příbuznému se zdravotním postižením střídá více členů rodiny nebo pomoc zajišťuje zároveň i pečovatelská služba, sestra domácí péče apod.

„Zdravotní postižení většinu osob omezuje v možnostech vykonávat své záliby a volnočasové aktivity a 30 % z nich také v navazování a udržování vztahů s druhými lidmi, blízkými a rodinou. Téměř stejně, 27 % osob, pociťuje také omezení v zapojení se do společenských, kulturních či náboženských aktivit,“ upozorňuje Helena Chodounská, vedoucí oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ. Lidé se zdravotním postižením poměrně často (z 39 %) udávají, že jim nic výrazně nechybí, ať je to již dáno relativně méně závažným  postižením nebo díky pozitivnímu životnímu postoji. Nicméně 31 % z nich uvedlo, že jim vzhledem ke zdravotním potížím chybí finance a 23 % chybí dostupná zdravotní péče či vhodná léčba. Každý osmý (12,5 %) také uvedl nedostatečnou podporu ze strany státu a veřejných institucí.

„Potřeby osob se zdravotním postižením se v různých věkových skupinách liší, a tak zatímco mladší pociťují palčivěji nedostatek peněz a pracovního uplatnění, starším více chybí bezbariérovost v domácím prostředí i ve veřejném prostoru. Dostupná zdravotní péče chybí oběma těmto skupinám stejnou měrou,“ doplňuje Markéta Pištorová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Skupina osob se zdravotním postižením je velmi různorodá jak s ohledem na věk, rodinný stav, vzdělání, příčinu zdravotního postižení, tak i jeho druh. Více než v celkové populaci jsou zde zastoupeni lidé svobodní, a častěji se jedná o osoby s nižším vzděláním. Tři čtvrtiny představují lidé starší 55 let a osoby nad 75 let tvoří 30 %, přičemž v tomto věku má nějaké zdravotní postižení už 45 % lidí.