Průměrná roční energetická náročnost českých domácností klesá, hlavně díky zateplení nebo výměně oken. Před dvaceti lety se pohybovala kolem 90 gigajoulů na byt. V roce 2015 dosáhla 65 gigajoulů. Struktura toho, čím Češi topí nebo ohřívají vodu, se ale mění. Zatímco v roce 1990 pocházela skoro polovina energií z tuhých paliv, nyní jde jen o 13 %. „Domácnosti upouštějí od uhlí. Naopak více využívají zemní plyn nebo obnovitelné zdroje, jako je palivové dřevo, pelety nebo fotovoltaické systémy. Těmito způsoby získávají více než polovinu veškeré spotřebované energie“ shrnuje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Konkrétně na topení používají české domácnosti přibližně dvě třetiny veškerých energií, které spotřebují. V roce 2015 šlo o 196 585 terajoulů. Nejčastěji využívají dálkově dodávané teplo, zemní plyn nebo obnovitelné zdroje. Druhý největší podíl rovnající se 17,4 % spotřebovaných energií se vztahuje k ohřevu vody, k němuž se používá hlavně dálkově dodávané teplo, zemní plyn a elektřina. Na osvětlení a chod domácích spotřebičů připadá 7,2 % veškeré energie, o něco méně pak na vaření. Klimatizaci využívají české domácnosti zatím ojediněle. Provoz těchto zařízení představuje jen 0,1 % celkové spotřeby.

Energo 2015 ukazuje, že naprostá většina rodin je vybavena pračkou, televizí i počítačem. Zcela běžná je také chladnička s mrazákem. Skoro 90 % tohoto bílého zboží bylo v energetické třídě A nebo vyšší. Sušičku prádla mělo jen 5 % bytů. Její průměrné stáří bylo necelé čtyři roky. Myčku nádobí vlastnilo 37 % rodin, využívaly ji v průměru 4,6krát týdně.