ČSÚ: Průměrný počet týdně odpracovaných hodin meziročně klesl o 3,6 hodiny na 31,6 hodin

03.02.2021 17:21 | Zprávy

Celková zaměstnanost se ve 4. čtvrtletí 2020 meziročně snížila o 87,5 tis. osob a dosáhla 5 217,2 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) vzrostl o 52,5 tis. a počet ekonomicky neaktivních se zvýšil o 49,8 tis.

ČSÚ: Průměrný počet týdně odpracovaných hodin meziročně klesl o 3,6 hodiny na 31,6 hodin
Foto: Hans Štembera
Popisek: Budova Českého statistického úřadu

Zaměstnanost
Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, ve 4. čtvrtletí 2020 proti 3. čtvrtletí 2020 klesl o 27,9 tis. osob.

Počet pracujících ve věku 15 a více let se meziročně snížil o 87,5 tis., tj. o 1,6 % na 5 217,2 tis. Počet mužů se snížil o 32,0 tis. a počet žen o 55,5 tis. Počet zaměstnanců poklesl o 88,3 tis. na 4 337,1 tis. Zároveň klesl i celkový počet podnikatelů (sebezaměstnaných) o 1,3 tis., a to v důsledku snížení počtu podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) o 7,6 tis. Počet podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) naopak vzrostl o 6,3 tis. Mírně se zvýšil i počet pomáhajících rodinných příslušníků o 2,1 tis. osob. Zaměstnanost se snížila ve všech pětiletých věkových skupinách v mladším produktivním věku do 45 let, celkem o 140,3 tis. osob. Pokles byl markantní zejména u žen v tomto věku (o 80,4 tis.).

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 4. čtvrtletí 2020 v ČR rozdílný1). V sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zaměstnanost meziročně snížila o 48,1 tis. na 1 936,9 tis., zejména v důsledku poklesu počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 79,3 tis.). Nejvíce byl pokles patrný ve výrobě pryžových a plastových výrobků (o 14,6 tis.), ve výrobě kovových konstrukcí (o 13,8 tis.) a ve výrobě motorových vozidel (o 10,0 tis.) Naopak se meziročně zvýšil počet pracujících ve stavebnictví (o 21,3 tis.). V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost klesla o 39,1 tis. na 3 142,8 tis. Snížil se zejména počet pracujících osob v sekci doprava a skladování (o 39,7 tis.) a v ubytování, stravování a pohostinství (o 30,9 tis.). Naproti tomu vzrostl počet pracujících v sekci informační a komunikační činnosti (o 27,6 tis.) a ve vzdělávání (o 18,2 tis.). V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících stagnoval, zaměstnaných v sektoru bylo 137,6 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se ve 4. čtvrtletí 2020 v porovnání se stejným obdobím minulého roku snížila o 1,0 p. b. na 74,3 %. U mužů klesla o 0,8 p. b. na 81,3 %, u žen o 1,2 p. b. na 67,0 %.

Komplikovaná situace na trhu práce v době pandemie se neprojevuje jen snížením celkového počtu pracujících. Zároveň totiž poklesl i průměrný počet skutečně odpracovaných hodin za týden. Ten se snížil o 3,6 hod. na 31,6 hod. Ve skupině zaměstnanců se snížila hodnota tohoto ukazatele o 3,2 hod. na 32,5 hod., podstatně více klesla v kategorii podnikatelů o 7,2 hod na 33,9 hod.

V rámci jednotlivých odvětví byl nejvyšší pokles týdně skutečně odpracovaných hodin v sekci ubytování, stravování a pohostinství (meziročně o 14,7 hod., tj. téměř o 40 %). Značně se snížil v ostatních činnostech zahrnujících mimo jiné řadu osobních a podpůrných služeb (o 11,4 hod. na 21,6 hod.) a v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (o 8,4 hod. na 24,4 hod.).

Nezaměstnanost
Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO2), očištěný od sezónních vlivů, ve 4. čtvrtletí 2020 v porovnání se 3. čtvrtletím 2020 vzrostl o 16,1 tis.

Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 52,5 tis. a dosáhl 161,7 tis. osob. Došlo jak k nárůstu počtu nezaměstnaných žen o 32,8 tis. na 89,2 tis., tak k nárůstu počtu nezaměstnaných mužů o 19,6 tis. na 72,6 tis. V absolutním vyjádření vzrostl počet nezaměstnaných nejvíce v Praze (o 13,4 tis.) a ve Středočeském kraji (o 12,3 tis.). Počet nezaměstnaných jeden rok a déle se meziročně zvýšil o 3,6 tis. a dosáhl 34,8 tis. osob.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) ve 4. čtvrtletí 2020 meziročně stoupla o 1,0 p. b. na 3,1 %.

regionálního pohledu byl nejvyšší meziroční nárůst míry nezaměstnanosti a zároveň i nejvyšší hodnota v kraji Karlovarském (o 2,3 p. b. na 6,1 %) a Ústeckém (o 2,2 p. b. na 4,6 %). Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti byla v Pardubickém (1,3 %) a ve Zlínském kraji (1,8 %).

Ekonomická neaktivita
Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 49,8 tis. na 3 609,1 tis. Počet ekonomicky neaktivních žen i mužů vzrostl téměř stejně (ženy nárůst o 25,2 tis, muži nárůst o 24,6 tis.). Zvýšil se zejména počet ekonomicky neaktivních žen ve věku do 29 let (o 20,1 tis.). Podle stupně dosaženého vzdělání se jedná především o vysokoškolačky a ženy se středním vzděláním s maturitou. Zvýšení počtu ekonomicky neaktivních mužů bylo způsobeno nárůstem především ve věkové skupině 60 a více let (o 10,7 tis.).

Od dubna roku 2020 doplnil Český statistický úřad standardní Výběrové šetření pracovních sil o otázky týkající se dopadu koronavirové krize na trh práce.3) Údaje za 4. čtvrtletí 2020 ukazují, že ekonomické dopady nezaměstnanosti na domácnost převažující část osob čerstvě bez práce považuje za dočasné a zvládnutelné. Ve srovnání s 2. čtvrtletím stejného roku vážné dopady a platební neschopnost domácnosti pociťovalo 12,4 % respondentů (o 4,4 p. b. méně), těžkéale zvládnutelné ekonomické dopady vnímalo 34,0 % respondentů (o 7,1 p. b. méně) a za dočasné a zvládnutelné dopady pandemické krize považuje 53,6 % dotazovaných (o 11,4 p. b. více).

_____________________

1) Údaje za odvětvové sekce mohou být ovlivněny metodikou Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Šetření pokrývá pouze osoby bydlící v bytech; nejsou zjišťovány údaje za osoby v hromadných ubytovacích zařízeních, ve kterých jsou často ubytováni cizí státní příslušníci.
2) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí.
3) Znění otázek viz analytická zpráva (2501089-20) – „Většina pracujících vidí dopady krize jako dočasné“ na webu ČSÚ.

 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Josef Bernard byl položen dotaz

Vaše ,,pomoc" živnostníkům

Jak nám má pomoci odložení plateb na pojištění, když zálohy stejně tak či tak budu muset uhradit? Paradoxně když se mi nebude v podnikání dařit, tak kde pak vzít peníze na zaplacení záloh, které jste dost zvýšili? Nemyslíte, že by bylo prospěšnější, kdybyste je nezvyšovali? Tvrdíte, že je to kvůli d...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nadace ČEZ: V Janovicích  obnovili zeleň v centru obce

11:12 Nadace ČEZ: V Janovicích obnovili zeleň v centru obce

Nové stromy a keře mají vysázené v Janovicích části obce Vinary u Nového Bydžova. Příspěvek ve výši …