Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, se v 1. čtvrtletí 2019 proti 4. čtvrtletí 2018 zvýšil o 11,4 tis. osob.

Meziročně vzrostl počet osob v hlavním zaměstnání o 47,3 tis., tj. o 0,9 % na 5 305,5 tis. Zvýšil se jak u mužů (o 13,9 tis.), tak u žen (o 33,4 tis.). Tempo růstu celkové zaměstnanosti se však od druhé poloviny roku 2018 výrazně snižuje.

Změny ve věkové struktuře pracujících jsou ovlivněny především demografickými faktory a prodlužující se dobou přípravy na výkon budoucího zaměstnání. Snížil se počet pracujících ve věku do 40 let (o 19,9 tis.). Pokles počtu mladých pracujících byl v prvé řadě kompenzován nárůstem počtu osob narozených v první polovině sedmdesátých let. Počet pracujících ve věku 45–49 let se zvýšil o 43,7 tis. Výrazně se zvýšil i počet pracujících ve věku 55–59 let (o 15,4 tis.). Vzrostl i počet pracujících ve věku 65 a více let (o 7,1 tis.).

Meziroční růst zaměstnanosti se nejvíce projevil v terciárním sektoru služeb (o 46,0 tis.), početně nejvýznamněji v odvětvové sekci informační a komunikační činnosti. Podle předběžných výsledků významně vzrostl i počet pracujících v dopravě a skladování a v sekci zdravotní a sociální péče. V sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zaměstnanost téměř nezměnila. Počet pracujících se zvýšil o 10,8 tis. ve zpracovatelském průmyslu, naopak ve stavebnictví došlo k poklesu zaměstnanosti o 9,5 tis.1) V primárním sektoru došlo k mírnému nárůstu počtu pracujících (o 3,0 tis.).

Snížení přírůstku celkové zaměstnanosti je provázeno i změnou ve struktuře pracujících podle jejich postavení v zaměstnání. Zvýšil se především počet zaměstnanců (o 44,5 tis. na 4 411,4 tis.). Vzrostl i počet podnikatelů se zaměstnanci o 4,2 tis. Naopak počet podnikatelů bez zaměstnanců se snížil pod úroveň 1. čtvrtletí 2018 (úbytek o necelé dva tisíce osob).

Stagnace počtu podnikatelů bez zaměstnanců se projevuje již od druhé poloviny roku 2018. Počet těchto pracujících na vlastní účet se meziročně snížil zejména ve věkové kategorii do čtyřiceti pěti let (o 6,3 tis.). Na druhé straně přírůstek osob v tomto postavení ve věku 55–64 let dosáhl 9,0 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se v porovnání s 1. čtvrtletím roku 2018 zvýšila o 0,8 p. b. na 75,0 %. U mužů vzrostla o 0,5 p. b. na 81,7 %, u žen o 1,2 p. b. na 68,1 %.

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO2), očištěný od sezónních vlivů, se v 1. čtvrtletí 2019 proti 4. čtvrtletí 2018 snížil o 6,4 tis.

Celkový počet nezaměstnaných se meziročně snížil o 20,0 tis. a dosáhl 109,7 tis. osob. Snížil se jak počet nezaměstnaných žen (o 16,8 tis. na 54,6 tis.), tak počet nezaměstnaných mužů (o 3,3 tis. na 55,1 tis.). Zároveň poklesl počet nezaměstnaných jeden rok a déle (o 6,1 tis. na 34,9 tis. osob).

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných k pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) klesla v 1. čtvrtletí 2019 na 2,1 % a proti 1. čtvrtletí 2018 se snížila o 0,4 p. b.

Neaktivita

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. V 1. čtvrtletí roku 2019 činil jejich počet 104,6 tis. osob, tj. o 8,9 tis. méně než ve stejném období roku 2018. Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je totiž schopna nastoupit jen necelá třetina těchto osob.

1) Údaje za tyto odvětvové sekce mohou být ovlivněny metodikou Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Šetření pokrývá pouze osoby bydlící v bytech; nejsou zjišťovány údaje za osoby v hromadných ubytovacích zařízeních. V těchto zařízeních jsou však často ubytováni cizí státní příslušníci, kteří nacházejí pracovní uplatnění zejména v sekundárním sektoru.

2) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí.