Navrhla zrušení  tzv. 2.pilíře a měla by se zaměřit  na posílení tzv. 1. a  3. pilíře tedy systému vyplácení důchodové renty ze státního rozpočtu a způsobu penzijního připojištění.

Mezi návrhy, které tato komise bude řešit se například  objevila možnost rovné renty,  společný příspěvek manželů do důchodového pojištění, ale také lhůta pro odpracovaná léta a to 35 let anebo povinné důchodové spoření. Ale ve hře jsou další otázky jako zásluhovost nebo konec zvýhodňování žen.

Návrh nové vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí počítá s navýšením penzí od nového roku   průměrně o 200,- Kč, přesto mnoho nastupujících důchodců čelí zklamání z vypočítané výše své penze, navíc se objevují zprávy, že desítky tisíc lidí nebude mít důchod vůbec. Podle čeho se tedy důchody vypočítávají a co se zohledňuje? A také, co mohou očekávat lidé, kterým se důchodový věk blíží? Budou nuceni nadále pracovat, aby mohli důstojně žít? A jaká realita čeká zaměstnance, jaká osoby samostatně-výdělečně činné a jaká lidi bez práce?

1. Miroslav Ševčík,  – děkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze

Demografický vývoj je negativní a ukazuje ,že bude hůř, všichni by si měli spořit na důchod.Budoucí důchodci by se měli připravit i na variantu,že další generace ,které by měly přispívat do průběžného systému se naštvou a nebudou solidární Husákovi děti, o kterých se hodně mluví ,ti jsou nyní pozitivem,že teď přispívají, ale za 20 let to bude velký problém,protože jejich dětí je méně, na mojí přednášce dnes jenom 5 lidí ze 100 řeklo ,že jsou 3 sourozenci,většina jedináčci a ze dvou dětí,to je málo. Na sociální daň  platí u nás zaměstnavatel nejvyšší částku v celé EU a 2. nejvyšší po Francii zaměstnanci + zaměstnavatelé

2. Jiří Víšek – místopředseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR

- Co se týče dnešních 50-60níků, důchod by opět měl být přiměřený výši finančních prostředků, které v produktivním věku vložil do systému.

- Ženy by neměli být reformou znevýhodněny.

- Ano, je nutné aby si každý občan dle svých možností spořil své peníze a II. pilíř považuji za dobré řešení. Též ve III. pilíři by se mohli zvýšit stání příspěvky, aby si lidé mohli našetřit více peněz.

- Bohužel tato vláda řeší větší objem peněz do důchodového systému především zvyšováním dávek pro zaměstnavatele i OSVČ. A přitom je možné docílit většího příjmu peněz do důchodového systému snížením nezaměstnanosti tím, že by zaměstnavatelům snížila odvody na sociální pojištění a ti by mohli zaměstnat více osob a ti by odváděli více peněz.

3. Marcel Mráz – číšník , několik let bez práce, nyní zaměstnaný

Vadí mi, že lidé v penzi nemohou žít důstojně, zároveň však ani mladší generace nejsou vychovávané k dostatečné finanční gramotnosti a zodpovědnosti. Státní důchod musí zajistit základní důstojný život (tam by měla být jistota), ale další nadstandardní může zajistit dobrovolné spoření s garancí zhodnocení bez záporných hodnot a se státním příspěvkem (tam zase hraje roli zodpovědnost). Nikdo však v důchodu nemůže žít v bídě.

Důchody budou vždy, pouze hrozí, že budou zcela zanedbatelné. že nebudou důchody hrozí OSVČ, kteří v rámci snižovaní nákladů na důchod nic neodvádějí.

Důchody budou, ale zcela minimální

4. Marie Vaňatová – úřednice, nyní v domácnosti, částečný invalidní důchod

Viděla bych jako dobré, kdyby byly důchody stejné pro muže, tak pro ženy. Předchozí systém vycházel z výše příjmů a odpracovaných let, ale tím, že ženy mají všeobecné nižší platy, nemohly dosáhnout stejné výše důchodu, jako muži.

Obava, zda vůbec budou důchody, je oprávněná. Spoléhat se na státní důchody nelze, ale z čeho mají šetřit, to je téžká odpověď. Důchod by musel být ve výši min.15000-17000 kč, aby důchodce žil aspoň trochu důstojně

5. Eliška Volfová – Česká správa sociálního zabezpečení

Před rokem 2010 činila potřebná doba pro nárok na starobní důchod 25 let, od té doby se postupně prodlužuje. V letošním roce činí 30 let, v roce 2019 bude činit 35 let.  Je žádoucí, aby se pojištěnci, resp. lidé, sami více zajímali o své důchodové záležitosti ještě před splněním věkové podmínky pro nárok na důchod. Mají možnost každoročně požádat ČSSZ o vyhotovení informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP), který obsahuje přehled a součet dob pojištění, které ČSSZ eviduje. ČSSZ jej vyhotoví zdarma a zašle žadateli. Vysvětlení k důchodovému nároku lze získat také na kterékoli OSSZ nebo v klientském centru v ústředí ČSSZ. Pokud mají občané zřízenou datovou schránku, mají možnost se on-line dotázat na prostřednictvím ePortálu ČSSZ na přehled dob pojištění, které ČSSZ eviduje, případně požádat o vyhotovení IOLDP.

Pokud jejich celková doba pojištění včetně náhradních dob pojištění nedosahuje dobu potřebnou pro nárok na důchod, měli by tuto situaci řešit v předstihu a konzultovat svůj případ ideálně s OSSZ (např. dobrovolné důchodové pojištění, získání dalších dob pojištění, opatření chybějících dokladů potvrzujících dobu pojištění v minulosti). Každý případ je individuální, proto je vhodné se přijít včas poradit.

6. Jaroslav Vostatek - Odborná komise pro důchodovou reformu při MPSV ČR

Financování "důchodového pojištění" je velmi netransparentní, zmatené. V tomto směru je potřebná zásadní racionalizace. Návrh jsem již publikoval. V
souladu se světovou teorií a politikou je zapotřebí podstatně zvýšit základní výměru důchodu z dnešních 2 340 Kč na zhruba 7 770 Kč měsíčně a tento, v podstatě rovný důchod financovat z obecných příjmů státního rozpočtu, nikoliv tedy z pojistného. Naproti tomu procentní výměru důchodu je třeba odpovídajícím způsobem snížit tak, aby byla plně závislá na předchozích výdělcích (bez redukcí) a době pojištění. Jen tuto dnešní procentní výměru má smysl porovnávat s příjmy z pojistného důchodového pojištění. V dané situaci u nás lze snížit pojistné na důchodové pojištění o 11 procentních bodů, což je shodou okolností celkové pojistné (na důchodové a zdravotní pojištění) placené zaměstnanci. Celkové pojistné placené zaměstnavateli není třeba měnit, postačí snížit (jimi placenou) sazbu pojistného na důchodové pojištění o 4,5 bodu a zvýšit sazbu pojistného na zdravotní pojištění o 4,5 bodu. Nejjednodušší náhradou (celého) pojistného placeného zaměstnanci se sazbou 11 % je zvýšení sazby daně z příjmů ze závislé činnosti o 11 bodů. Racionalizace financování veřejných penzí je velmi jednoduchá a sama o sobě by nikomu důchod nezvýšila ani nesnížila, tedy kromě 15 % nejnižších důchodů, kde by zvýšení důchodu bylo kompenzováno snížením sociálních dávek. Je věcí vlády, jak dál bude využívat daně z přidané hodnoty a jaký bude deficit státního rozpočtu. Zrušením II. pilíře se nic podstatného neušetří a zvýšení DPH se dávno "ztratilo" v příjmech státního rozpočtu.

7. Ing. Václav Svoboda – Asociace finančních poradců ČR

Češi stále spoléhají, že se o ně postará stát, to ale není možné, nejsme tak sociálně smýšlející jako země na severu Evropy. Každý si musí spořit / investovat, aby byl nezávislý a udržel si životní úroveň. Většina lidí neví, že spořit si na penzi nakázal sedlákům již Oto von Bismark v 19. století. a během první republiky až do roku 1948 se naspořilo velké množství prostředků - tyto byli v minulém režimu po znárodnění rozpouštěny lidem v penzi až do roku 1966 , kdy kasa došla do 0,-  a od té doby byl zaveden průběžný systém, který může fungovat pouze pokud je více EAO než penzistů. Takže soukromé spoření je nejdůležitější.