Kritéria aukce kmitočtů pro sítě LTE stanoví operátorům závazek pokrýt alespoň 50 % délky koridorů do jara roku 2019. O dva roky později musí být pokryté koridory, dálnice a rychlostní komunikace v celé délce v definované rychlosti přenosu dat.

Nejslabší vnitřní pokrytí měření odhalilo na II. tranzitním železničním koridoru (Petrovice u Karviné – Ostrava – Přerov – Břeclav), kde v sítích LTE je poměr pokrytých a nepokrytých bodů přibližně stejný, naopak nejlepší hodnoty vykazuje IV. koridor (Děčín – Praha – České Budějovice – Horní Dvořiště), kde sítěmi LTE je pokryto až 75 % délky tratě.

„Měření provedené na konci dubna dále odhalilo, že v mnoha případech je pokrytí ‘roztříštěné‘, velmi rychle se střídají pokryté a nepokryté úseky,“ říká předseda Rady ČTÚ Jaromír Novák a dodává: „mobilní telefony pak vzhledem k času potřebnému k přihlášení do sítě indikují subjektivně nižší míru pokrytí než je naměřená“.

Jak ČTÚ upozornil již v dřívější tiskové zprávě, podstatný vliv na kvalitu připojení má konstrukce železničního vozu a její propustnost elektromagnetických vln. Mezi vozy nasazenými na českých železnicích jsou přitom rozdíly až desetitisícinásobné. I když do roku 2021 bude pokrytí železničních koridorů 100 %, přístup ke službám mobilních sítí pro cestující bude bez dalších technických opatření značně omezen. Je tedy nutné jej zajistit například použitím opakovačů nebo vytvořením tzv. pikobuněk pro interiér vozů.

Zkušeností z letošního měření využije ČTÚ při přípravě kontroly splnění rozvojových kritérií v letech 2019 a 2021 kdy bude třeba prověřit i rychlost přenosu dat.

Pro prezentaci výsledků měření ČTÚ připravuje webovou aplikaci, která dále bude rozšířena o vizualizaci dat z měření pokrytí dálnic a rychlostních silnic. Do doby, než bude aplikace dokončena, zpřístupňuje ČTÚ podrobné výsledky měření alespoň ve statické podobě obsáhlého dokumentu (48 MB PDF) ve formě zprávy s grafickými přílohami a v podobě otevřených dat.