Setkání pořádá Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) a pražská softwarová společnost Certicon, které jsou českými členy mezinárodní skupiny, jež na projektu pracuje. Účastní se jej také zástupci dalších partnerů z Německa, Řecka, Británie, Nizozemska a Ruska, včetně představitelů Airbusu.

Airbus A350 je nové evropské dopravní letadlo, které se nyní postupně zavádí do výroby. Podle uspořádání sedadel bude přepravovat 250 až 550 pasažérů na dlouhých trasách – tyto stroje mají dolet přes 15 tisíc kilometrů. Osazování jejich trupů probíhá ve výrobním závodě Airbusu v německém Hamburku, zatím bylo smontováno jen několik letadel.

Právě pro plánování postupu operací při osazování trupů airbusů čeští výzkumníci, včetně studentů ČVUT, vymýšlejí optimalizační software, v němž části výrobního procesu zastupují poměrně samostatně fungující a spolupracující softwarové moduly, kterým se v kybernetice říká agenti. Tito agenti si („uvnitř počítače“) vyměňují informace, koordinují svou činnost, dalo by se říci, že se samostatně „domlouvají“, když je zapotřebí postup výroby operativně pozměnit. A dokážou to mnohem rychleji a efektivněji než lidští manažeři.

„To je přesně projekt, o jaké máme v našem institutu zájem,“ říká prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr. h. c., ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. „Chceme se zabývat špičkovým výzkumem, který najde praktické uplatnění
u světových výrobců i v českém prostředí.“

Každé letadlo Airbus A350 má jiné vnitřní uspořádání sedadel, jiný multimediální systém, jiné vybavení kuchyněk apod., což vyžaduje rozdílné součástky a montážní postupy pro každý trup. A v tom bývá problém zejména při rozjezdu výroby, ale i později, protože zákazníci často až do poslední chvíle své finální požadavky na objednaný stroj mění. Stává se také velmi často, že některá součástka není při montáži k dispozici včas nebo je poškozená a nejde ji použít. V takové situaci musí manažeři výroby pohotově měnit scénář výrobního postupu tak, aby dělníci nemuseli jen čekat na dodávku součástky, ale mohli mezitím dělat jiné činnosti, které na montáž chybějícího dílu nenavazují.

„Takováto operativní reorganizace výrobního postupu není jednoduchá, jen při osazování trupu Airbusu A350 musí téměř 120 dělníků celkově zvládnout asi 20 tisíc operací během 12 dnů,“ říká Ing. Pavel Vrba, Ph.D., z ČVUT, který je koordinátorem české části výzkumu. V Praze už proto sestavili software, který dokáže v reálném čase nalézt takový postup, při němž je zdržení výroby co nejkratší a dosáhne se co největšího využití dostupných zdrojů, tedy pracovníků s různými kvalifikacemi, specializovaných nástrojů a jednotlivých součástek.

Český výzkum je součástí evropského projektu ARUM (Adaptive Production Management), který koordinuje společnost Airbus a na němž se podílí celkem 14 partnerů z celé Evropy. Rozpočet projektu dosahuje 11,5 milionu eur; část, kterou řeší odborníci z ČVUT, má hodnotu 500 000 eur, tedy téměř 14 milionů korun. Dr. Vrba začal na výzkumu pracovat s kolegy v rámci katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Nyní projekt přešel do Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT.

Projekt bude ukončen a jeho výsledky předány Airbusu v září 2015. „V externím poradním sboru pro naši část výzkumu máme odborníky, například
ze společnosti Škoda Transportation. Ti nám říkají, jestli se naše nápady dají – podle jejich zkušeností – uplatnit v reálné výrobě. Doufáme, že současně také poznají možnosti našich postupů i pro případné uplatnění ve výrobě u nich a že se tak zájem o náš software projeví i v českém průmyslu,“ uvádí Ing. Pavel Vrba, Ph.D.

„Nyní propojujeme všechny prvky softwaru, které jsme vyvinuli. Za měsíc budeme schopni představit téměř úplné řešení Evropské komisi v Bruselu, a co je důležitější, také koncovým uživatelům v Airbusu i zájemcům ve firmách Volvo a Škoda Transportation,“ popisuje další vývoj Arnd Schirrmann z Airbusu, který  je koordinátorem celého projektu.

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC – Czech Institute of Informatics, Robotics, and Cybernetics) ČVUT ustavil rektor Českého vysokého učení technického 1. července 2013. Posláním tohoto nadnárodního centra je vytvořit výzkumné a pedagogické pracoviště podporující směřování k excelenci, v němž působí špičkoví odborníci z ČR i ze zahraničí, ale také studenti z různých fakult ČVUT. Činnost institutu podporuje transfer znalostí a technologií do průmyslu i jiné praxe. Jeho budova v Praze-Dejvicích je zatím ve výstavbě. Současní pracovníci zatím vyvíjejí činnost v prostorách fakult ČVUT. Ředitelem CIIRC je prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr. h. c.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 23 000 studentů. Pro akademický rok 2014/15 nabízí ČVUT svým studentům 110 studijních programů a v rámci nich 441 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2014 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 3000 světových univerzit, ve skupině univerzit na 411. – 420. místě. V oblasti „Civil and Structural Engineering" bylo ČVUT hodnoceno na 51. – 100. místě, v oblasti  „Mechanical Engineering“ na 101. – 150. místě, v oblasti  „Computer Science and Information Systems" a „Electrical Engineering“ na 151. – 200. místě, a stejně tak i v oblastech „Mathematics“ a „Physics and Astronomy“.