Po loňském propadu v investicích bude letos většina firem (61 %) investovat více, v průměru o 23 %. Polovině firem (47 %) však stále ještě chybí dostatek finančních prostředků. Dotace jsou lákavé pouze pro dvě pětiny společností (42 %). Jejich větší oblibě brání administrativní náročnost programů a zužující se podmínky bránící většímu praktickému využití.

Investice jsou živá voda průmyslu. Covid-19 způsobil v roce 2020 odsun řady investičních plánů, a zároveň odhalil slabiny nedostatečné digitální připravenosti českých průmyslových firem a akceleroval nevyhnutelné procesy změny. Většina firem (61 %) bude v tomto roce investovat více, v průměru o 23 %. Budou to především velké firmy (65 %), které plánují své investice navýšit dokonce o necelou jednu třetinu (28 %). Malé a střední podniky budou o něco opatrnější, více investovat bude polovina z nich (55 %), v průměru o jednu pětinu více (17 %).

„V souvislosti s plánovanými inovacemi v průmyslové sféře je třeba zvyšovat i prostředky plynoucí do výzkumných kapacit zde v České republice. Právě sem se bude soustřeďovat poptávka řady firem působících na českém trhu. Nejen funkční dotační programy, ale především synergie s vědeckými pracovišti pomůže nastartovat zásadní změny a transformaci českého průmyslu směrem k vysoké přidané hodnotě,“ uvádí do souvislosti soukromé a veřejné investice prof. Vladimír Mařík, vědecký ředitel CIIRC ČVUT a místopředseda Rady pro vědu, výzkum a inovace.

„Nyní to vypadá, že máme z pohledu covid-19 to nejhorší za sebou. Tato pandemie napáchala a ještě napáchá obrovské škody. Nicméně z každé krize se dá povstat silnější, pokud se realizují správné kroky. Náš průmysl se nutně musí transformovat a digitalizovat a k tomu jsou potřeba nejen obrovské investice, ale i prostředí, které tuto transformaci podporuje,“ říká Jaroslav Lískovec, ředitel Národního centra Průmyslu 4.0, a dodává: „A toto prostředí by měl vytvářet stát. Bohužel, již nyní je zřejmé, že např. Národní plán obnovy, který mohl mít ambici toto prostředí významně podpořit, naprosto selhal a tématu transformace průmyslu, který má více jak 30% podíl na HDP, se v rámci jeho významu pro ČR věnuje zanedbatelně. Mám velkou obavu, že otevřené okénko, kdy by se dala transformace českého průmyslu nastartovat jako reakce na pandemii, bude státem zavřeno populistickými kroky a výdaji před volebním bojem.“

„Je zřejmé, že koronavirová krize negativně ovlivnila investiční záměry mnohých firem. Často je postavila před dilema, jestli raději zmrazit investice, anebo propustit část zaměstnanců. Zároveň se ale opět "rozdávají nové karty", dochází k restrukturalizaci firem i celých odvětví. Vítězové budou ti, kteří se dokáží co nejrychleji novým trendům přizpůsobit, kteří budou již nyní efektivně investovat do své transformace a digitalizace činností,“ říká Patrik Pražák, ředitel velkých korporátních klientů České spořitelny, a.s.

„Po přechodném odložení investičních záměrů lze dobře pozorovat, že firmy pokračují v realizaci svých projektů, zejména z oblasti zvýšení produktivity, kde je jasná garance návratnosti,“ vidí v praxi Petr Gaman, místopředseda představenstva Prague Advanced Technology and Research Innovation Center, a.s.

Oldřich Paclík, ředitel Svazu strojírenské technologie sdílí trendy v segmentu obráběcích a tvářecích strojů, tradiční „pokladnici“ českého průmyslu. „Cílem nových investic v našem oboru je zvýšení konkurenceschopnosti nových výrobků, jejich kvality a produktivity výroby, ale i v předvýrobních etapách. Typickými investicemi v tomto oboru jsou vysoce produktivní obráběcí centra pro výrobu přesných vodicích dílů, měřicí a diagnostická zařízení pro kontrolu výroby a výsledných parametrů strojů a programové vybavení pro vývoj a zkoušení strojů.“

Dostupnost kapitálu však zůstává problémem pro polovinu průmyslových firem. Polovina (47 %) ředitelů výrobních firem uvedla, že kdyby měli k dispozici více financí z externích zdrojů, investovali by více.

Dotace jsou lákavým prostředkem pouze pro dvě pětiny firem (42 %). Kromě limitujících podmínek aktuálně platných programů je na vině absence vhodné podpory pro velké podniky nebo určité vakuum mezi končícím a následným rozpočtovým obdobím, ve kterém vzniklo bohužel právě v ne příliš vhodné post-pandemické době.

Martin Mata, ředitel, Inovační centrum Ústeckého kraje, zmiňuje omezené možnosti, které mají firmy v současné době k dispozici: „Výzvy zaměřené na digitalizaci a Průmysl 4.0 bývají vyhlašovány v programu podpory OP PIK Technologie. V rámci končícího programovacího období už v programu Technologie výzva vyhlášena nebude. Aktuálně bohužel není vyhlášena ani žádná relevantní výzva a jak budou vypadat výzvy v rámci nového operačního programu, resp. období – OP TAK, zatím není ještě jasné. Z hlediska načasování ve vztahu k pandemii a výše uvedenému je to trochu nešťastné.“

„Dotační programy na pořízení produktivních obráběcích technologií s automatizací momentálně nejsou pro velké firmy k disposici. Jediná forma zvýhodnění je investiční pobídka formou slevy na dani z budoucích zisků. Tato forma pobídky však neuznává leasingové financování a také vylučuje použité stroje, což je chyba, protože covid přinesl vysokou nabídku zánovních technologií,“ říká Antonín Růžička, generální ředitel, WIKOV Industry, a. s.

„Jsme velká firma, na kterou se řada programů nevztahuje. Vedle toho s tím spojená administrativa by znamenala další nákladovou zátěž firmy. Proto programy nevyužíváme. Rovněž také s ohledem na nutnost časové udržitelnosti dotací vs. relativně dynamický vývoj businessu a nutné změny ve směřování firmy v čase,“ vysvětluje Vladan Hlaváč, Managing Director M.L.S. Holice, spol. s r.o.

V rámci běžících programů by ředitelé průmyslových firem nejvíce ocenili jejich nižší administrativní náročnost (9,2 bodu na škále 0 min. až 10 max.), větší přehlednost a srozumitelnost podmínek (8,5 bodu), konzistenci v pravidlech v jejich průběhu a následné kontrole podmínek (8,4 bodu) a v neposlední řadě větší soulad cílů programů s praktickými potřebami firem (8,2 bodu).

„Na jedné straně je samozřejmě dobré, že firmy mohou získat dodatečné externí zdroje pro svoje investice. Ale na druhou stranu již samotná příprava žádosti tak, aby se „trefila do zadání“ inovativnost nutně omezuje – co když ten správný nápad nemá žádný „dotační titul“? Nehledě samozřejmě na náklady na zpracování a vyhodnocování žádostí a zdržení v procesu přípravy a vyhodnocení. Možná by bylo vhodnější spíše se vrátit k možnostem vyšších/rychlejších odpisů, lepších daňových odpočtů na inovace a vrátit firmám právo rozhodovat o tom, kam dají své vlastní peníze,“ uvádí Jiří Bavor, Client Executive Partner, Manufacturing, Atos IT Solutions and Services, s.r.o.

„Z praktických zkušeností musím za hlavní problém těchto dotací označit nepružnost schvalovacích orgánů. Inovační projekt bude vzhledem k rychlému vývoji technologií zastaralý již v době svého schválení. Na toto musí podnik reagovat (a reaguje), ale stejnou flexibilitu musí mít i schvalovací orgán povolující změny v technologii/postupech/vybavení. Inovace musí žít!,“ popisuje své praktické zkušenosti Pavel Rieder, jednatel, JULI Motorenwerk, s.r.o. Také Jiří Švec, jednatel, MICRO-EPSILON Czech Republic, spol. s r.o., vidí na poli dotací mnoho ke zlepšení: „V případě zásadního zlepšení situace s covid-19 je firma připravena na další rozvoj. Velkou část investic jsme schopni zajistit vlastním financováním. Dotace téměř nevyužíváme, jejich přínos při zohled

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, zdůrazňuje důležitost správné přípravy na nové rozpočtové období: „Čeká nás desetiletí, kdy z evropských programů potečou prostředky téměř za bilion korun. Nesmíme ale šanci propásnout. Je proto potřeba směřovat tyto peníze na ekonomickou odolnost a nenahrazovat jimi státní rozpočet. Jestli se k těmto výzvám postavíme správně, pak se díky vyšší ekonomické úrovni mohou zlepšit všechny složky života v Česku.“ Také Luboš Lukasík, ředitel segmentu korporátních zákazníků, T-Mobile Czech Republic, a.s., varuje před promeškáním klíčové šance: „Národní plán obnovy a příprava nového programovacího období u strukturálních fondů jsou zásadní příležitosti. Vypadá to, že vláda oboje využije pouze částečně, protože jí nedochází, jak obrovská změna přichází a jak málo jsme na ni připraveni. Na Průmysl 4.0 a digitalizaci by mělo mířit mnohem více prostředků.“

Další informace a kompletní analýzu naleznete v Barometru českého průmyslu (ZDE), který Národní centrum Průmyslu 4.0 představí 10. června 2021 ve stejnojmenném diskusním online pořadu. Svou účast potvrdili vicepremiér Karel Havlíček, ministryně financí ČR Alena Schillerová, ministr zahraničních věcí ČR Jakub Kulhánek, prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý či vědecký ředitel CIIRC ČVUT prof. Vladimír Mařík. Novináři jsou srdečně zváni, registrace do 9. června na alena.buresova@cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro „Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201. – 250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201. až 250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 254. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 301. až 350. místě, v oblasti „Mathematics“ na 351. až 400. místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 221. místě.

Národní centrum Průmyslu 4.0 je otevřená akademicko-průmyslová platforma, která propojuje přední nositele inovací z řad univerzit, firem a dalších organizací, jejichž cílem je společně přispět k rozvoji Průmyslu 4.0 v České republice. Centrum v současné době sdružuje více než 55 partnerů z oblasti akademické a průmyslové sféry včetně technických univerzit ČVUT, VUT, VŠB-TUO, TUL a ZČU. Našimi hlavními průmyslovými partnery jsou Siemens a Škoda Auto. Centrum bylo založeno v roce 2017 profesorem Vladimírem Maříkem a dalšími průkopníky Průmyslu 4.0 a je součástí Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze. Důležitou součástí NCP4.0 je infrastruktura Testbedu pro Průmysl 4.0. (ZDE).