Analýza vychází z dat získaných během 354 rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných společností českého průmyslu během října až prosince 2020.

Českým výrobním firmám se v posledním čtvrtletí tohoto roku podařilo získat nové zakázky, což se pozitivně projevilo v jejich fungování a krátkodobé stabilizaci. Aktuálně mají zaměstnány strojní kapacity na 76,3 % a lidské na 88,7 %. Většina společností revidovala svou personální politiku a své plány přizpůsobila nové situaci. Snížit své kapacity je nucena v příštím období pětina z nich (22,15 %), a to v průměru o 8,3 %. Stejné procento (21,95 %) se chystá naopak své kapacity zvýšit. Pokud to situace na trhu práce dovolí, rády by navýšily počet svých zaměstnanců v průměru o 4,8 %. Nutno však podotknout, že existují velké rozdíly mezi situací velkých a malých a středních firem, kdy velké podniky jsou na tom ve všech parametrech výrazně lépe. 

Konec roku přinesl pro český průmysl mírnou naději a jedno varování. Celkově se výrobním firmám podařilo získat nové zakázky a dočasně stabilizovat své fungování, což vede k zastavení propouštění zaměstnanců (samozřejmě dohromady s vládní politikou na podporu zaměstnanosti). Na druhou stranu se výrazně zvýšily rozdíly ve fungování velkých a malých a středních firem.

Aktuálně mají zaměstnány strojní kapacity na 76,3 % a lidské na 88,7 %. To je dokonce o něco více, než byla jejich predikce vytíženosti na konci roku, kterou učinily v létě. 

„Vliv na celkově pozitivní konec letošního roku má několik faktorů, z nichž za nejvýznamnější považuji úplné neuzavření ekonomiky, zejména výrobních firem, odpovědný přístup podniků ke zdraví svých zaměstnanců a aktivní předcházení šíření nákazy, dále situaci v automotive, kdy se reakce na „zelenou politiku“ projevila ve velkém krátkodobějším výkyvu výroby směrem nahoru, bez přímé vazby na poptávku zákazníků. V neposlední řadě zcela určitě skutečnost, že jsme malá otevřená ekonomika exportující do celého světa, a že Německu se jako našemu nejvýznamnějšímu obchodnímu partnerovi daří dobře,“ vysvětluje Alena Burešová, Senior Manager for Industry and Development, Národní centrum Průmyslu 4.0. 

„Máme štěstí, jsme výrobce unikátního produktu a exportujeme přes 85 %, takže zatím vždy alespoň některé státy byly bez problémů,“ říká Dana Hrabáková, jednatelka Chalk, spol. s r.o. „V letošním roce registrujeme i přes koronavirovou krizi jen mírný propad zakázek v jednotkách procent. Naše hlavní odbytiště jsou Německo a Švýcarsko, kde vlády přistoupily k opatřením proti šíření viru velmi pragmaticky a snažily se nechat průmysl a obchod v chodu. Pro příští rok plánujeme mírné navýšení tržeb a investic, pokud se epidemiologická situace bude zlepšovat,“ popisuje situace ve firmě Kermi s.r.o. její jednatel Josef Majer. „Současné, převážně negativní trendy v oborech klasického strojírenství kompenzujeme příznivým vývojem zakázek v oborech dopravního strojírenství,“ sdílí obchodní strategii své firmy, Marek Sucharda, Managing Director, HARTING s.r.o. 

„Nacházíme se ve složitém období a hledáme cesty, jak z toho ven. Bohužel klesají nám zakázky, a to i od těch zákazníků, se kterými spolupracujeme již několik let. Bohužel i oni se nacházejí ve složité situaci. Společným jmenovatelem všech problémů je ztráta zakázek. Výhled na trzích je nejasný,“ sdílí složitou situaci své společnosti Jiří Rosenfeld, statutární ředitel a předseda správní rady, Slovácké strojírny, a.s. Také Daniel Orel, jednatel, ARBURG spol. s r.o., si musí poradit se složitou situací: „Firma je připravena na propad zakázek o 10 až 15 %. Bude se věnovat vnitřním úkolům pro posílení své organizace a pozice na trhu.“

Rozdíly mezi velkými společnostmi a malými a středními firmami se výrazně zvýšily. Aktuálně mají výrobní podniky nasmlouvány zakázky v průměru na 6 měsíců, velké firmy jsou zabezpečeny však více než dvojnásobě než firmy malé a střední (8 vs. 3 měsíce). I v dalších parametrech, o kterých bude v následujících odstavcích řeč, jsou na tom velké podniky v průměru výrazně lépe, než ty malé a střední.

„Koronavirus na jaře výrazně zasáhl naši výrobu formou snížení objednávek našich zákazníků. V průběhu léta a zejména na podzim jsme se vrátili k původně plánovanému objemu výroby, v některých případech ovšem čelíme nedostatku materiálu. V příštím roce uvedeme do sériové výroby několik nových výrobních linek, které budou nahrazovat zařízení pro výběhové výrobky. Celkově očekáváme udržení dlouhodobých výrobních kapacit,“ komentuje Tomáš Vondrák, ředitel Continental Automotive Czech Republic s.r.o. „I přes letošní pokles obratu vidím budoucí vývoj firmy velmi pozitivně. Neustále vidíme velké množství příležitostí pro uplatnění našich produktů,“ neztrácí naději Luděk Lhotka, jednatel EFAFLEX - CZ s.r.o. 

Pokud jde o situaci v prvním čtvrtletí roku 2021, jsou to velké firmy, které jsou optimističtější – tři pětiny z nich (59,3 %) očekává další zvýšení objemu svých zakázek. Oproti tomu malé a střední firmy zvýšení počtu uzavřených kontraktů (měřeno finančním vyjádřením) nepředpokládají (potvrzuje 65,3 % ředitelů).

„Společnost Faurecia reaguje na vývoj trhu vzhledem ke Covid-19 velice pružně. Náš první aspekt je bezpečnost lidí, zaměřili jsme se 100% na zajištění bezpečnosti pro všechny naše zaměstnance ve vztahu k možnému zamezení šíření nákazy, prevence vůči možnému nakažení. Dále se věnujeme flexování jak variabilních tak fixních nákladů. Toto nám odkrývá nové možnosti a výzvy, které jsme možná před covidem neviděli, nebo spíše nerespektovali. Dle současného vývoje jsme připravení na nárůst výroby našich závodů v ČR během 2 až 4 let o více jak 80 %“, chlubí se úspěchy své firmy Marek Čížek, Industrial performance manager East Europe, Faurecia Clean Mobility.

„Po obrovském propadu v 2. a částečně i v 3. kvartálu jsme zpět, či dokonce nad čísly prodejů ze začátku roku. Bohužel na trhu práce "nikdo". V kombinaci s počty lidí nakažených kovidem a s těmi, co musí zůstat doma kvůli karanténě či hlídání dětí, nejsme schopni požadavkům zákazníků dostát. Nikdo neví, co bude na začátku příštího roku. Zda to evropský automobilový průmysl ustojí, či půjde "do kolen", jak tomu bylo na jaře t.r. Opravdu velmi zajímavá a turbulentní situace. I tak plánujeme, že do konce roku 2021 se situace stabilizuje, a pracujeme na několika scénářích ve smyslu objemů zakázek,“ komentuje aktuální situaci Jiří Vystrčil, ředitel, THK RHYTHM AUTOMOTIVE CZECH a.s. Problém s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců jako brzdu rozvoje své firmy zmiňuje i jednatel skupiny Mubea, Daniel Pazdera. „Aktuálně se snažíme pokrýt vysokou poptávku po našich výrobcích, největším problém je získání kvalifikovaných zaměstnanců na trhu práce. Situace je podobná jako před koronavirovou krizí. Do budoucna plánujeme rozšíření výroby na nově postavené hale.“ 

V druhé polovině roku se většina společností připravovala na druhou vlnu pandemie a měla k dispozici již dostatečné množství informací, aby mohla revidovat své výrobní, investiční a personální plány. Dohromady s faktem, že potenciál českého průmyslu stále ochromuje nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, kterých je na pracovním trhu jako šafránu, klesl počet firem, které plánují v příštím období snížit své kapacity z jedné třetiny (32,5 % - Analýza českého průmyslu 2020) na jednu pětinu (22,15 %). Zároveň se snížil i průměrný objem propuštěných pracovníků, a to z 11,5 % na aktuálních 8,3 %. Své zaměstnance nejsou schopné udržet mnohem více malé a střední firmy (27,6 %) než firmy velké (16,7 %).

Velmi pozitivní je skutečnost, že podíl firem, které se naopak chystá počet svých zaměstnanců zvýšit, se oproti situaci v létě tohoto roku téměř zdvojnásobil (13,6 % vs. 21,95 %), přičemž objem, o kolik by si firmy přály navýšit počet svých zaměstnanců, zůstal přibližně stejný (5,9 % vs. 4,8 %). Zda je na nedostatkovém pracovním trhu najdou, je otázka.

 „I přesto, že jsme prožili největší hospodářský otřes v novodobých dějinách, trh práce zůstává v tuzemsku velmi stabilní a nezaměstnanost nijak prudce neroste. Samozřejmě je to dáno i vládními programy na udržení zaměstnanosti, mimo jiné programem Antivirus. Ani pandemie koronaviru nicméně nesnížila poptávku po zahraničních pracovnících. Z toho vyplývá, že i během krize mnoho tuzemských firem nemůže na českém trhu práce najít vhodné zaměstnance do svých provozů. Je proto důležité udržet, samozřejmě v rámci epidemických regulí, možnost náboru zaměstnanců z ciziny. A to i z toho důvodu, že firmy se při restartu své plné výroby neobejdou bez zaměstnanců, kterých se jim nicméně v České republice dlouhodobě nedostává,“ komentuje Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR.

„Naším cílem je udržet zaměstnance na palubě a zatím se nám to daří. Pomohl nám v tom i vládní program Antivirus a podporujeme ukotvení Kurzarbeitu jako dlouhodobého a systémového nástroje pro případ dalších krizí. Na trhu práce navíc stále přetrvávají strukturální problémy, jako stárnutí populace, nízká mobilita zaměstnanců nebo nedostatečná podpora technického vzdělávání (vč. duálního vzdělávání), které je také třeba systémově řešit,“ říká Bohdan Wojnar, člen představenstva Škoda Auto a.s. a prezident Sdružení automobilového průmyslu.

„Je třeba otevřeně říci, že současný stav zaměstnanosti je značně zakonzervován vládními podpůrnými programy, neodpovídá aktuální kondici ekonomiky. Na druhou stranu, přidušená ekonomika je na značkách a čeká na rozběh, je to trochu jako papiňák, a velké propouštění a hromadné krachy firem by ten rozběh asi utlumily. Myslím ale, že v třetí vlně nás bohužel toto částečně čeká (dokud se nepodaří situaci vyřešit pomocí vakcinace). Vyšší počet nezaměstnaných, a tedy poptávajících práci, vytrhne trn z paty oborům, kde je dlouhodobá podzaměstnanost a v krizi se jim daří, na druhou stranu se tím bude tlumit důvod pro větší digitalizaci firem. Takže z pohledu zaměstnanosti a přelévání mezi obory očekávám turbulentní období. Jsem ale optimista a věřím, že nás tato zkušenost znovu nastartuje,“ varuje Martin Mata, ředitel ICUK.

Další informace a kompletní analýzu naleznete v Barometru českého průmyslu, který Národní centrum Průmyslu 4.0 představí 13. ledna 2021 ve stejnojmenném diskusním online pořadu. Již nyní svou účast přislíbili vicepremiér Karel Havlíček, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar či vědecký ředitel CIIRC ČVUT prof. Vladimír Mařík. Novináři jsou srdečně zváni, registrace do 7. ledna 2020 na alena.buresova@cvut.cz.  

Národní centrum Průmyslu 4.0 je otevřená akademicko-průmyslová platforma, která propojuje přední nositele inovací z řad univerzit, firem a dalších organizací, jejichž cílem je společně přispět k rozvoji Průmyslu 4.0 v České republice. Centrum v současné době sdružuje více než 50 partnerů z oblasti akademické a průmyslové sféry včetně technických univerzit ČVUT, VUT, VŠB-TUO, TUL a ZČU. Našimi hlavními průmyslovými partnery jsou Siemens a Škoda Auto. Nezapomínáme ani na startupy a SME. Centrum bylo založeno v roce 2017 profesorem Vladimírem Maříkem a dalšími průkopníky Průmyslu 4.0 a je součástí Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze. Důležitou součástí NCP4.0 je infrastruktura Testbedu pro Průmysl 4.0. www.ncp40.cz

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky je moderní vědecko-výzkumný ústav Českého vysokého učení technického v Praze (CIIRC ČVUT), který spojuje excelentní výzkumné týmy, mladé talenty a unikátní know-how s cílem posouvat technologické hranice a navázat na to nejlepší z tradic českého technického vzdělávání. Těžiště výzkumné práce CIIRC ČVUT se zaměřuje na čtyři základní pilíře: průmysl, energetiku, chytrá města a zdravou společnost, a to jak v základním, tak aplikovaném výzkumu. CIIRC ČVUT byl založen v roce 2013, přičemž plný provoz zahájil v polovině roku 2017 v nově postavené budově. V současné době čítá téměř 300 zaměstnanců v 8 výzkumných odděleních, která jsou doplněna tzv. Centry včetně Testbedu pro Průmysl 4.0. Oblast odborného zájmu CIIRC ČVUT je široká: zahrnuje umělou inteligenci, robotiku, automatické řízení a optimalizaci, počítačovou grafiku, počítačové vidění a strojové učení, automatické rozhodování, návrh softwarových systémů a výpočetních prostředků, návrh rozhodovacích a diagnostických systémů a jejich aplikace v medicíně, bioinformatiku, biomedicínu či asistenční technologie. ČVUT CIIRC vytváří jedinečný ekosystém akademicko-průmyslové spolupráce, ve kterém využívá diverzifikované formy financování projektů z národních, evropských a soukromých zdrojů. Více informací ZDE. 

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2020/21 nabízí ČVUT svým studentům 214 akreditovaných studijních programů a z toho 84 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro „Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201.–250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201.–250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 283. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ a „Material Sciences“ na 301.–350 místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete na www.cvut.cz