Velký propad v tržbách a zisku průmyslových firem - to jsou dopady krize COVID-19 a s ní souvisejícím uzavřením hranic. Po několikaletém období růstu musí ředitelé výrobních firem čelit velkému propadu v zakázkách, a to jak v České republice, tak v zahraničí. Pokles ziskovosti očekává 70 procent výrobních firem, řada z nich bojuje o černá čísla. Jak se bude vyvíjet rok 2021, závisí na řadě faktorů, ať už je to vývoj pandemie a případné další uzavření hranic nebo omezení výroby, a také přizpůsobení firem nové realitě směrem k vyšší flexibilitě.

Po několikaleté velmi úspěšné růstové fázi, kdy české průmyslové firmy měly často převis zakázek nad svými kapacitami, nestíhaly plnit zakázky včas nebo nemohly přijímat zakázky nové, čeká český průmysl v tomto roce výrazný pokles.

Tržby průmyslových firem klesnou v roce 2020 v průměru o 13,2 %. Propadu se obávají zejména velké firmy (predikovaný pokles v průměru o 15,1 procent, přičemž 70 procent výrobních společností předpovídá pokles vyšší než 20 procent). Malé a střední firmy předpokládají propad svých tržeb o desetinu (11,7 procent). „Malé a střední firmy jsou na tom, pokud jde o vývoj tržeb, zdánlivě lépe než firmy velké, je však nutné vzít v úvahu jejich v průměru nižší rezervy a zajištění nasmlouvanými zakázkami. Problémy s cash-flow cítí tak v řadě případů mnohem více než velké korporace. Data ohledně vývoje zisku, možností navýšit ceny svých prodejů a volných prostředků na investice to dokládají,“ upozorňuje na souvislosti Alena Burešová, Senior Manager for Industry and Development, Národní centrum Průmyslu 4.0

Pro příští rok očekávají ředitelé průmyslových firem opět růst (v průměru o 4,6 %), nicméně ten ani ze třetiny nevyváží pokles tržeb v letošním roce. „Tento rok jsme zaznamenali pokles o 20 %. Příští rok očekáváme stejné tržby jako v roce 2020,“ předpovídá Alena Moore, COO, Meopta – optika, s. r. o. „V roce 2020 očekáváme výrazný pokles v návaznosti na pandemii a v roce 2021 pak mírný růst,“ uvádí Rene Hilscher, generální ředitel, CROMODORA WHEELS, s. r. o.

„Očekávám velký propad s následným růstem. Nemám úplnou jistotu, ale přijde mi, že se lidé více upnou k výrobkům a vzdáleným službám, takže je možné, že letos sice skluz nemáme šanci dohnat, ale v příštím roce budeme výše, než jsme byli před COVIDEM. Bohužel to neplatí pro automotive, ten nejspíš potáhne zatím celková čísla dolů, i když individualizace dopravy bude pokračovat,“ říká Jaroslav Řasa majitel a zakladatel ABRA Software a.s.

Většina české průmyslové výroby míří na export. Není překvapením, že kvůli uzavření mezistátních hranic a zpomalení světového obchodu se v tomto roce tržby průmyslových firem z exportu propadnou více než tržby celkové, a to v průměru o dva procentní body (minus 16,7 %). Opět jsou to velké firmy, které aktuální situaci pocítí hůře (předpokládaný pokles tržeb z exportu o 24 %), na druhou stranu mívají většinou lepší manévrovací prostor a více možností – pokud jde o udržení nebo získávání nových zahraničních odběratelů – než firmy střední a malé, které se obávají propadu svých tržeb z exportu ve výši jedné desetiny (10,7 %). Pro příští rok firmy předpokládají, že od svých zahraničních zákazníků utrží v průměru o 8,5 procent více než letos. Tedy – predikovaný růst tržeb z exportu vyváží letošní propad pouze z poloviny.

„Spolu s velmi nejistým vývojem v zahraničí jsou krátkodobě ohroženi především exportéři,“ upozorňuje Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR. „Jak ukázala krize spojená s COVID-19, úspěch naší společnosti se do velké míry odvíjí od toho, zda jsou či nejsou otevřené hranice,“ uvádí Markéta Chýlková, Corporate & Legal Affairs Manager CR, Imperial Tobacco CR, s. r. o. Na exportu závisí také firma BAEST Machines & Structures, a. s. Její generální ředitel František Kulovaný říká: „Věříme, že udržíme tržby na plánu letošního roku, ale připravujeme se na varianty poklesu dle oborů, do kterých směřuje naše produkce. Jako převážně exportující společnosti působíme v mnoha cílových trzích a průmyslech, na které bude mít COVID-19 a další rozdílné dopady.“

Při komparaci predikovaného vývoje poklesu tržeb celkových a z tržeb z exportu jasně plyne, že české průmyslové firmy – bez rozdílu velikosti – jsou závislé na vývoji v zahraničí. Ředitelé věří, že po naplnění tuzemské poptávky v letošním roce kvůli většímu výpadku zahraničních prodejů budou v příštím roce opět více prodávat do zahraničí.

Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí ČR, se dívá do budoucna: „Každá krize však přináší i svá pozitiva a jedním z východisek té aktuální je uvědomění si, že v budoucnu není nadále možné, aby hlavním motivem průmyslové produkce byla jako doposud nízká cena. To hraje do karet také českým firmám a přináší perspektivní příležitosti pro vývoz kvalitních českých průmyslových výrobků v regionu i ve světě. Krize rovněž otevírá debatu nepřímého exportu, kdy mezi finálního odběratele a výrobce vstupuje zprostředkovatel. Vizí českého průmyslu, který tvoří většinu českého exportu, by proto měla být přímá a trvalá působnost na zahraničních trzích a posun od nepřímých a jednorázových exportů k přímým vazbám a vyšší přidané hodnotě. V tomto se českým firmám snaží jak Ministerstvo zahraničních věcí ČR, tak i naše zastupitelské úřady ve světě aktivně pomoci.“

„Výrazná otevřenost české ekonomiky vede k vyšší proměnlivosti ekonomického vývoje a hospodářských výsledků firem. Odpovědí na to může být větší diverzifikace klientské základny, silnější kapitálová pozice a užitečná by samozřejmě byla také dobře fungující proticyklická hospodářská politika státu,“ radí David Marek hlavní ekonom, Deloitte Czech Republic. Také Jiří Jirkovský CEO, VDT Technology, a.s. hledá řešení pro české firmy: „Kritickými aspekty se stávají flexibilita v souvislosti se změnami podmínek a zadání, samozřejmě rychlost takové reakce a také schopnost zohlednit celý výrobní řetězec i podpůrné procesy. V tomto kontextu je nutno zdůraznit nároky na spolehlivost, kde právě aplikace prediktivní údržby významně pomáhá zlepšit tento parametr, včetně snížení nákladů a zvýšení produktivity díky omezení neplánovaných prostojů a zlepšení přesnosti předpovědí odstávek.

Jakub Lichnovský partner, PRK Partners, vnímá, díky svým mnohaletým zkušenostem v oboru, celou situaci koncepčně: „Při výrazných změnách v ekonomické situaci firmy dochází k zásadním rozhodnutím. Je vhodné se nejen dívat na úspory, ale také zacílit případně na expanzi a dívat se na celou situaci i jako na příležitost v mnoha ohledech segmentu. Jak ukázala řada firem v minulosti, jejich dramatický růst začal právě v období ekonomického poklesu. Konkrétně by se měly firmy zaměřit na svou energetickou koncepci, IT, kvalitu pracovníků a jejich rozvoj a nové technologie či postupy, které přinesou na trh něco unikátního. Ať v rozhodnutích úsporných nebo prorůstových je vhodné si připravit rizikovou analýzu a u zásadních otázek toto řešit s teamem dobrých a zkušených poradců. V PRK Partners jsme připraveni poskytnout komplexitu, zkušenosti i obchodní zkušenost.

Konkrétní řešení diversifikace rizik své společnosti popisuje Petr Novák generální ředitel a jednatel, Koyo Bearings Česká republika, s. r. o. (KBCZ): „V letošním roce očekáváme pokles tržeb v rozmezí 15 až 20 %. Objem výroby, který v naší společnosti byl před pandemií koronaviru, můžeme čekat nejdříve v roce 2021, protože očekáváme, že náběh prodeje a výroby bude velmi pomalý. Ve fiskálním roce 2020 se zaměřujeme především na rozvoj nových projektů jak v oblasti automotive, tak v průmyslovém sektoru, kam dodáváme naše ložiska. Jako firma máme obrovskou výhodu, že se nesoustředíme jen na oblast automotive a 35 % našeho prodeje směřuje i do strojírenství a distribuce. V této oblasti je spousta potenciálních příležitostí k získání nových zákazníků. Další výhodou je, že cílíme i na trhy mimo Evropskou unii, jako je např. Asie nebo severní Amerika, což diverzifikuje naši závislost na jednom regionu. Tato naše strategie se nám vyplatí zvláště teď v období pandemie.“

Že se výrobní firmy musí změnit diverzifikovat své výrobní portfolio, potvrzuje i profesor Mařík, vědecký ředitel CIIRC ČVUT: „Továrny budou směřovat k flexibilitě a univerzálnosti. Třeba automobilky v případě změny aktuální potřeby začnou vyrábět jiné zboží. To je ta flexibilita, kterou přináší současná revoluce. Během týdne se přestaví výrobní linka a místo aut začne vyrábět sekačky na trávu nebo respirátory. Budeme se muset zamyslet nad odolností Česka a jeho průmyslu v kritických, nepředvídatelných situacích. Dokážu si představit, že podnik, který dnes vyrábí motocykly či pistole, bude mít záložní výrobní program pro případ pandemie – začne pak vyrábět masky či dýchací přístroje.“

S poklesem ziskovosti se musí vypořádat 69,1 % společností, přičemž řada z nich – dříve úspěšných podniků – nyní bojuje o zachování černých čísel. Růstem se může v tomto roce pochlubit pouze desetina z nich (11,7 %), zejména velké firmy (22 %). Naštěstí predikce pro příští rok vyznívají spíše pozitivně – téměř polovina (43 %) firem se těší na opětovný růst zisku.

„Nepředpokládáme, že bychom za rok 2020 vytvořili zisk. Byl by to zázrak. Bude to za celou historii firmy první vytvořená ztráta. Žádné programy nemohou pomoci. Jsme 100% exportéři a jsme plně závislí na vývoji situace v zahraničí,“ uvádí Pavel Sobotka, Managing Director, Frentech Aerospace, s. r. o. Petr Bilavčík, ředitel firmy PRIMA BILAVČÍK, s. r. o., se nevzdává: „V naší společnosti se budeme tvrdě bít za to, abychom se pokusili ziskovost udržet, tento boj bude tuhý a složitý nejméně do konce roku, v roce následujícím se pokusíme vztyčit plachty a postaráme se o růst ziskovosti a zejména o její udržení.“ „Cílem pro rok 2020 je u pobočky v ČR nulový hospodářský výsledek,“ je smířen se situací Ivor Poprach, CEO, Boljtes Group.

S řediteli jsme dále diskutovali o faktorech, které v budoucnu nejvíce ovlivní ziskovost jejich firem. Kapitáni průmyslu zmiňovali snahu konsolidovat zakázky a soustředit se na ty s vyšší ziskovostí (2,2 bodu na škále minus 5 až plus 5, kde -5 = výrazná ztrátovost vedoucí k úvaze o zastavení daného typu produkce, 0 = realizace nulového zisku, až po 5 = „tahoun“ ziskovosti). A samozřejmě strategii podržet si stávající zákazníky a případnou ztrátu nahradit zakázkami novými (1,6 bodu). Na druhé straně se firmy obávají, že se jarní „zastavení“ světového průmyslu projeví v delším časovém horizontu a ze strany zákazníků očekávají zvýšení tlaku na pokles cen či jinou nevýhodnou úpravu obchodních podmínek (minus 2,2 bodu). Ředitelé dále vyslovovali obavy ze zhoršení platební schopnosti svých odběratelů v příštím roce (nejčastěji zmiňovaný faktor v kolonce „jiné“, která získala v průměru minus 1,5 bodu).

Situaci v segmentu textilního-oděvního-kožedělného průmyslu popisuje výkonný ředitel jeho Asociace, Jiří Česal: „Hlavní problémy, s nimiž se textilní a oděvní průmysl musí potýkat v důsledku pandemie, jsou v zásadě stejné jako v jiných odvětvích, to znamená výpadek zakázek, zajištění dostatečného množství hotovostních finančních prostředků, čelení druhotné platební neschopnosti, udržení zaměstnanosti, potýkání se s odvody státu apod. Významná část textilních firem jsou subdodavatelé do jiných odvětví. U nich je pak vcelku logické, že sdílejí i jejich osud. To se např. týká dodavatelů do automobilového průmyslu.“

Pavel Kráčmar člen představenstva, Česká spořitelna, a.s. reflektuje nová rizika a chlubí se novinkami, které bude moci jeho společnost pro výrobní nabídnout: „Ve financování v dodavatelsko-odběratelských vztazích (Supply Chain Financing) se prosazuje digitalizace, které napomáhá optimalizovat cash-flow, předcházet druhotné platební neschopnosti a také uvolnit zdroje pro rozvoj firmy. Nabízíme našim klientům řešení s obsluhou přes digitální platformu (ediFactoring), kde jsme proces financování zautomatizovali včetně elektronické výměny dokumentů mezi bankou, klientem a jeho dodavateli a odběrateli. Firemním klientům v nejbližší době zpřístupníme také blockchainovou platformu we.trade, která umožní uzavírat obchody v digitální podobě pouze firmám ověřeným členskými bankami. Firmy tak získají mimo jiné větší jistotu, že dostanou zaplaceno včas, podle předem dohodnutých podmínek.“

Více podrobností naleznete v Analýze českého průmyslu 2020, kterou vydává Národní centrum Průmyslu 4.0. Analýza je zpracována na základě údajů získaných z 253 rozhovorů, které byly realizovány s klíčovými představiteli vybraných společností českého průmyslu.

Národní centrum Průmyslu 4.0 je otevřená akademicko-průmyslová platforma, která propojuje přední nositele inovací z řad univerzit, firem a dalších organizací, jejichž cílem je společně přispět k rozvoji Průmyslu 4.0 v České republice. Centrum v současné době sdružuje více než 50 partnerů z oblasti akademické a průmyslové sféry včetně technických univerzit ČVUT, VUT, VŠB-TUO, TUL a ZČU. Našimi hlavními průmyslovými partnery jsou Siemens a Škoda Auto. Nezapomínáme ani na startupy a SME. Centrum bylo založeno v roce 2017 profesorem Vladimírem Maříkem a dalšími průkopníky Průmyslu 4.0 a je součástí Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze. Důležitou součástí NCP4.0 je infrastruktura Testbedu pro Průmysl 4.0.

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky je moderní vědecko-výzkumný ústav Českého vysokého učení technického v Praze (CIIRC ČVUT), který spojuje excelentní výzkumné týmy, mladé talenty a unikátní know-how s cílem posouvat technologické hranice a navázat na to nejlepší z tradic českého technického vzdělávání. Těžiště výzkumné práce CIIRC ČVUT se zaměřuje na čtyři základní pilíře: průmysl, energetiku, chytrá města a zdravou společnost, a to jak v základním, tak aplikovaném výzkumu. CIIRC ČVUT byl založen v roce 2013, přičemž plný provoz zahájil v polovině roku 2017 v nově postavené budově. V současné době čítá více než 300 zaměstnanců v 8 výzkumných odděleních, která jsou doplněna Testbedem pro Průmysl 4.0. Oblast odborného zájmu CIIRC ČVUT je široká: zahrnuje umělou inteligenci, robotiku, automatické řízení a optimalizaci, počítačovou grafiku, počítačové vidění a strojové učení, automatické rozhodování, návrh softwarových systémů a výpočetních prostředků, návrh rozhodovacích a diagnostických systémů a jejich aplikace v medicíně, bioinformatiku, biomedicínu či asistenční technologie. CIIRC ČVUT podporuje horizontální spolupráci mezi všemi částmi (fakultami a ústavy) ČVUT a otevírá prostor pro vzájemně prospěšnou spolupráci s dalšími univerzitami, s Akademií věd ČR, s průmyslovými společnostmi a mezinárodními institucemi. ČVUT CIIRC vytváří jedinečný ekosystém akademicko-průmyslové spolupráce, ve kterém využívá diverzifikované formy financování projektů z národních, evropských a soukromých zdrojů. Více informací ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2020/21 nabízí ČVUT svým studentům 214 akreditovaných studijních programů a z toho 84 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro „Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201.–250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201.–250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 283. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ a „Material Sciences“ na 301.–350 místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete ZDE.