Tržby průmyslových firem se v příštím roce zvýší v průměru o 4,4 %. Predikce jednotlivých ředitelů se však výrazně liší. Nejvíce firem (18 %) očekává růst svých tržeb ve výši 8–10 %. Naopak 5 % ředitelů průmyslových podniků se obává poklesu svých tržeb ve výrazné výši 18–20 %. Desetina ředitelů (12 %) se pro příští rok smiřuje se stagnací své společnosti, pokud jde o faktor výše tržeb za prodané produkty. Optimističtí jsou zejména ředitelé velkých firem, kteří očekávají tržby o dva procentní body vyšší než ředitelé malých a středních podniků (5,7 vs. 3,7 %). Pozitivní trend růstu by měl pokračovat i v roce 2023, kdy ředitelé očekávají zvýšení tržeb svých firem v průměru o 5,4 %. Výraznější zvýšení prodejů očekávají tentokrát ředitelé malých a středních podniků, kdy se těší na růst svých tržeb ve výši 6 %, oproti firmám velkým, které očekávají růst o dva procentní body nižší (4,3 %).

„Dle tvrzení firem absolutně největší barierou pro české podniky je nedostatek pracovních sil. Krátko- a střednědobě by určitou úlevu pro podniky mohla přinést liberálnější politika importu zahraničních pracovníků. Dlouhodobě bude ve stárnoucí zemí jediným řešením zásadní investice do automatizace a robotizace v průmyslu jakož i některých službách,“ říká Jiří Rusnok, guvernér České národní banky. „Firmám teď nejvíce brání ve větším ekonomickém rozvoji růst cen vstupních materiálů a polotovarů a růst cen energie. Firmy v tomto nečekají zlepšení ani v příštím roce. Části z nich pomohly fixace cen energií, jiné se pustily do úspor. Středně a dlouhodobě bude ale jediným řešením důraz na přidanou hodnotu, digitalizace a inovace,“ uvádí Petr Jonák, Head of Corporate Affairs & Sustainability, T-Mobile Czech Republic a.s.

Vladimír Mařík, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace ČR a vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ĆVUT, shrnuje výhody Průmyslu 4.0 pro turbulentní dobu, jako je ta současná: „Průmysl 4.0 umožňuje dynamicky měnit výrobu podle momentální dostupnosti polotovarů a surovin, pomáhá optimálně kompenzovat logistické výpadky, nahrazuje zaměstnance v oblasti fyzické práce.“

„Digitalizace zásadně zvyšuje celkovou odolnost firmy. Jednak z pohledu ryzí bezpečnosti, kdy jsou firmy lépe chráněné proti kybernetickým hrozbám a následným citelným ztrátám. Ale také z pohledu ekonomické odolnosti – automatizace procesů, umělá inteligence a využití big data, to vše firmám umožňuje lépe predikovat blížící se hrozby (například hrozící růst cen materiálů nebo nedostatek dílů) a optimalizovat současné zdroje – zaměstnance a jejich produktivitu, ale i materiály,“ vysvětluje Luboš Lukasík, Chief Commercial Officer Enterprise, T-Mobile Czech Republic a.s.

Spolu s růstem tržeb porostou průmyslovým firmám v příštím roce i tržby z prodejů do zahraničí, a to v průměru o 4,8 %. Tržby z exportu by přitom měly být výraznější u velkých firem, které očekávají zvýšení tohoto parametru o více než dvojnásobek oproti malým a středním podnikům (průměrný růst tržeb z exportu o 7,6 % pro velké firmy vs. 3,3 % pro firmy malé a střední). Růst tržeb z exportu bude pokračovat i v roce 2023 (očekávané průměrné zvýšení je 4,5 %) a rozdíly mezi predikcemi ředitelů velkých a malých firem jsou pro přespříští rok výrazně nižší – pouze jeden procentní bod.

„Zakázkově je firma naplněna podle plánu. Výpadky ze strany dodavatelů se projevují především v nutnosti neustálých korekcí výrobního plánu, abychom vyráběli ty výrobky, které jsou pokryty kompletními vstupy. Přesto z pohledu tržeb plán letošního roku plníme. Ziskovost negativně ovlivňují rostoucí ceny energií, vstupních materiálů i dílů. Růst cen na vstupu se snažíme promítnout do našich prodejních cen, nicméně mezi oběma vlivy je časový posun,“ popisuje situaci ve své firmě Kamil Košťál, ředitel marketingu, TATRA TRUCKS, a. s.

Překotný růst cen skoro všech vstupů průmyslové výroby (od materiálů a komodit, subdodávek, energií přes cenu lidské práce až po růst cen peněz) se nutně projevil v očekávané ziskovosti, které jsou schopny průmyslové firmy v příštím roce dosáhnout. Výrobní firmy se nachází často v situaci, kdy jim sice tržby rostou, ale jejich ziskovost klesá.

„Pokud jde o tržby a počet zakázek- nejlepší situace od roku 2009. Bohužel ceny materiálu a dopravy snižují ziskovost. Za každou cenu uspokojit zákazníka znamená snížit si marže. Aktuální problémy: nedostatek zaměstnanců (nejen těch kvalifikovaných), dlouhé dodací termíny, rostoucí ceny materiálu, služeb, energií, dopravy, kurz české koruny,“ vyjmenovává klíčové parametry Martin Čadan, product manager FMC, Proxy, AGRO – HYTOS, s. r. o.

Růstem ziskovosti se v příštím roce bude moct pochlubit 41 % průmyslových firem. Stejný poměr (39 %) se bohužel obává opaku. U velkých korporací, které mají často uzavřeny dlouhodobější kontrakty než firmy malé a střední, je tento poměr ještě více alarmující. Snížení své ziskovosti očekává polovina (55 %) z nich.

„Na ziskovost budou mít jednoznačně největší vliv ceny vstupních materiálů a ochota zákazníků akceptovat nutné zdražování výrobků, resp. riziko vstupu konkurence z regionů s nižšími náklady,“ předpovídá Jiří Havránek, předseda představenstva, KOVOPLAST Chlumec nad Cidlinou, a.s. Vzhledem k aktuálnosti tématu jsme s řediteli firem diskutovali o nejvýraznějších faktorech, které mají na výši ziskovosti jejich společnosti vliv. Na snížení zisku se jednoznačně nejvíce podílí cenový vývoj materiálů a komodit, zejména velkým společnostem působí nemalé potíže. Firmy dále trápí růst cen energií a výpadky v dodavatelsko-odběratelských a logistických řetězcích. Situace bude samozřejmě záviset na vývoji ceny práce, dostatku kvalifikovaných pracovníků.

„Vysoké ceny energií mohou v následujících letech prakticky vymazat ziskovost některých provozů včetně rozvojových investic. Prioritou tedy budou kroky vedoucí k lokálnímu zajištění energie, jako jsou fotovoltaiky, kogenerační zdroje a další energetická řešení. Chytrá výroba a minimalizace energetických vstupů ve výrobních procesech podpořená digitálními nástroji může být vhodnou alternativou. Dostáváme se do bodu, kdy energetické řízení bude důležitou součástí výrobního procesu.

Vzhledem ke komplexitě vazeb energetiky a výroby bude digitalizace pronikat i do těchto oblastí,“ vysvětluje Miroslav Lopour, manažer strategických projektů pro energetiku, Deloitte.

K zvýšení ziskovosti naopak nejvýraznější přispívají – samozřejmě kromě zvýšení cen, které se firmám podaří prosadit – realizované investice. Opět se potvrzuje, že jedině firma, která dokáže vhodně zainvestovat a upravit svou výrobu k vyšší efektivitě, flexibilita řiditelnosti a/nebo inovace produktu může v nové fázi průmyslové transformace uspět.

„Největší roli bude hrát inovace a schopnost vyrábět výrobky, které konkurence nedokáže vyrobit,“ myslí inovativně Jindřich Kvarda, jednatel, Swoboda – Stamping, s. r. o.

„Digitalizace a P4,0 může samozřejmě velice pomoci ke zlepšení plánování, k zvýšení efektivity výroby a částečně i k nahrazení lidí v některých profesích,“ uvádí Jiří Bavor Head of Manufacturing SEE, Atos IT Solutions and Services, s. r. o.

Logickým dopadem nedostatku a zpoždění vstupů pro výrobu je nárůst cen. Inflační tlaky jsou znatelné celým dodavatelsko-odběratelským řetězcem. Jde pouze o to, co nasmlouvané kontrakty dovolí. V kterých oblastech je prostor, tam se firmy snaží zvýšit cenu své výroby. Není překvapením, že tento trend potvrdila naprostá většina ředitelů (84 %).

Dále je logické, že ceny se daří zvýšit spíše firmám malým a středním, které mají ve většině nasmlouvány kontrakty na kratší časové období než firmy velké. V průměru ceny průmyslové produkce porostou o 9 %, přičemž velké firmy budou moci zvýšit ceny méně než firmy malé a střední (zvýšení o 8 % vs. 10 %).

Turbulentní doba způsobila, že míra, v níž budou výrobní firmy v příštím roce investovat do inovací, se velmi liší. Polovina ředitelů (47 %) potvrzuje důležitost faktu, že bez investic se český průmysl nikam nepohne. Investovat více se chystají zejména malé a střední podniky (58 %) oproti jedné třetině (35 %) velkých firem. Dvě pětiny firem (42 %) investovat více v příštím roce nebudou. Stagnaci potvrzují zejména velké korporace (52 %). Desetina firem (11 %) přiznala dokonce snížení své investiční aktivity.

Další informace a kompletní analýzu naleznete v Analýze českého průmyslu 4/2021, kterou Národní centrum Průmyslu 4.0 představí 10. prosince v diskusním pořadu Barometr českého průmyslu 4/2021. Svou účast potvrdili guvernér ČNB Jiří Rusnok, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil a hlavní ekonom Deloitte David Marek či rektor Vysokého učení technického v Brně Petr Štěpánek. Z publika budou diskutovat matadoři českého průmyslu jako Lubomír Stoklásek, Jan Světlík, Pavel Juříček a další.

Více o Barometru českého průmyslu ZDE

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro „Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201. – 250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201. až 250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 254. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 301. až 350. místě, v oblasti „Mathematics“ na 351. až 400. místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 221. místě. Více ZDE.

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky je moderní vědecko-výzkumný ústav Českého vysokého učení technického v Praze (CIIRC ČVUT), který spojuje excelentní výzkumné týmy, mladé talenty a unikátní know-how s cílem posouvat technologické hranice a navázat na to nejlepší z tradic českého technického vzdělávání. Těžiště výzkumné práce CIIRC ČVUT se zaměřuje na čtyři základní pilíře: průmysl, energetiku, chytrá města a zdravou společnost, a to jak v základním, tak aplikovaném výzkumu. CIIRC ČVUT byl založen v roce 2013, přičemž plný provoz zahájil v polovině roku 2017 v nově postavené budově. V současné době čítá téměř 300 zaměstnanců v 8 výzkumných odděleních, která jsou doplněna tzv. Centry včetně Testbedu pro Průmysl 4.0. Oblast odborného zájmu CIIRC ČVUT je široká: zahrnuje umělou inteligenci, robotiku, automatické řízení a optimalizaci, počítačovou grafiku, počítačové vidění a strojové učení, automatické rozhodování, návrh softwarových systémů a výpočetních prostředků, návrh rozhodovacích a diagnostických systémů a jejich aplikace v medicíně, bioinformatiku, biomedicínu či asistenční technologie. ČVUT CIIRC vytváří jedinečný ekosystém akademicko-průmyslové spolupráce, ve kterém využívá diverzifikované formy financování projektů z národních, evropských a soukromých zdrojů. Více informací ZDE.

Národní centrum Průmyslu 4.0 je otevřená akademicko-průmyslová platforma, která propojuje přední nositele inovací z řad univerzit, firem a dalších organizací, jejichž cílem je společně přispět k rozvoji Průmyslu 4.0 v České republice. Centrum v současné době sdružuje více než 50 partnerů z oblasti akademické a průmyslové sféry včetně technických univerzit ČVUT, VUT, VŠB-TUO, TUL a ZČU. Našimi hlavními průmyslovými partnery jsou Siemens a Škoda Auto. Nezapomínáme ani na startupy a SME. Centrum bylo založeno v roce 2017 profesorem Vladimírem Maříkem a dalšími průkopníky Průmyslu 4.0 a je součástí Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze. Důležitou součástí NCP4.0 je infrastruktura Testbedu pro Průmysl 4.0. Více ZDE.