Zmrazení investiční aktivity firem: i to je důsledek pandemie COVID-19. Přitom právě investice do nových technologií jsou klíčem k nabytí větší konkurenceschopnosti a získání nových zakázek, o které české průmyslové firmy kvůli krizi přišly. Kvůli propadu v zakázkách nejsou ve firmách peníze a odkládají se všechny zbytné investice. Ocitne se český průmysl v začarovaném kruhu stagnace?

Aktuální ekonomická nejistota, prudký pokles nasmlouvaných zakázek a tím pádem nedostatek cash-flow se projevil všeobecným umrtvením investiční aktivity ve firmách. S propadem objemu svých zakázek se aktuálně musí poprat více než polovina firem (54,5 procent), zejména těch malých a středních (66,7 procent). Spojíme-li tento trend dohromady s poklesem ziskovosti realizovaných prodejů (potvrzuje 69,1 procent společností) a nemožností navýšit ceny (potvrzuje 72,7 procent firem), nemůžeme se divit, že hlavním problémem, se kterým firmy aktuálně bojují, je nedostatek finančních prostředků na svou ekonomickou aktivitu. Firmy omezují své náklady, kde můžou, a bohužel musí revidovat i své investiční plány.

„Efekty krize se u nás i v zahraničí přelily do reálné ekonomiky prostřednictvím úbytku zakázek. Jejich nedostatek donutil značnou část firem přehodnotit investiční plány na letošní a příští rok. Vzhledem k opatrnosti firem ve výhledu zakázek a investic může být ekonomické oživení pomalé,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Koronavirová krize dopadla velmi negativně na investiční aktivitu průmyslových firem. V krátkodobém horizontu očekáváme v některých segmentech zpomalení digitalizace a inovační aktivity. Pevně věříme, že tato situace bude pouze dočasná. Z recese naši zemi totiž dostanou investice soukromého sektoru, nikoli investice státu, jak nám vláda prezentuje,“ vysvětluje Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR.

„Uvědomuji si nelehkou situaci průmyslových firem, které zvažují, zda zmrazit investice či propustit část zaměstnanců. Je třeba velmi pečlivě analyzovat oblasti investic, které firmám přinesou i v krátkém horizontu významné finanční úspory nebo jinou konkurenční výhodu. Samozřejmě je nezbytností mít propracovaný plán transformace, aby jednotlivé kroky a investice do technologií byly maximálně efektivní,“ potvrzuje nezbytnost investic do inovací ředitel Národního centra Průmyslu 4.0 Jaroslav Lískovec.

„Výrazně poklesl zájem o nové investice. Odkládají se nákupy technologií a posouvají se výrobní lhůty,“ potvrzuje nepřízeň situace Oldřich Paclík, ředitel Svazu strojírenské technologie.

Snížení svých investic potvrzuje polovina výrobních firem (45,5 procent), a to v průměru o 43,2 %. Hůře jsou ekonomickým poklesem zasaženy malé a střední firmy, které počítají s poklesem ještě o deset procentních bodů vyšším, tj. ve výši 53,6 %.

Investice do nových technologií jsou přitom klíčem k dlouhodobé konkurenceschopnosti a přežití na trhu neustále se vyvíjejícího průmyslu. „Český průmysl se po pandemii COVID-19 odráží ode dna, ale další čtvrtletí budou stále složitá. Cestou k úspěchu a konkurenceschopnosti se jednoznačně stává digitalizace. Firmy potřebují vysokou kvalitu, dostatečnou kapacitu a zejména bezpečnost síťové a digitální infrastruktury,“ vysvětluje Luboš Lukasík, ředitel segmentu korporátních zákazníků a státní správy T-Mobile Czech Republic a.s.

„Proinvestovat se z krize“ a vynaložit více financí za nové technologie plánuje aktuálně pouze desetina firem (13,6 %), za investice utratí v průměru o 23,6 procent více. Více prostředků budou mít k dispozici velké společnosti (24,3 procent firem, průměrné zvýšení investic o 28,3 procenta), malé a střední firmy si budou moci dovolit zvýšení svých investičních aktivit pouze omezeně (7,4 procent firem, průměrné zvýšení o 18,7 procent).

„Řada firem hledá aktivně i jiné cesty z krize než jen úspory v nákladech, což je pozitivní. Ukázalo se, že v současné recesi měly výhodu podniky, které už do své digitální transformace investovaly. Průzkum Svazu průmyslu ukázal, že investice do digitalizace zvažují jako cestu z krize především velké firmy. Stejně by ale měly uvažovat i střední a menší firmy, které jsou k dopadům podobných krizí náchylnější. Je potřeba se poučit a investice v této oblasti nepodcenit,“ upozorňuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Důležitost investic pro budoucí vývoj vidí také Eduard Palíšek, generální ředitel skupiny Siemens Česká republika: „Jsem přesvědčen, že právě digitální technologie jsou klíčem k dlouhodobé konkurenceschopnosti českých firem a tím i prosperity České republiky. V dobách klesajícího růstu a nejistoty je každá investice složitější než v období konjunktury, je však potřeba mít stále v patrnosti, že pokud české firmy investice v této oblasti sníží (nebo dokonce zastaví), hrozí, že jim ujede vlak a nahradí je progresivnější konkurence. Zavádění digitálních řešení pomáhá (sub)dodavatelským firmám kompenzovat postupně slábnoucí komparativní výhodu v podobě relativně nižší ceny práce a současně jim umožňuje se plně zapojit do digitálního řetězce svých zákazníků. Stejně však pomáhá firmám, které se zaměřily na činnosti s vyšší přidanou hodnotou, zrychlit proces vývoje a zefektivnit zavádění nových a inovovaných produktů do výroby.

Milan Šlachta, reprezentant Bosch Group v České republice a na Slovensku, si uvědomuje důležitost investic do budoucna: „Na změny u našich zákazníků samozřejmě reagujeme a některé investice jsme posunuli. Nadále ale navyšujeme objem činností v oblasti vývoje. Posilujeme svoje kompetence a konkurenceschopnost zaváděním špičkových řešení z oblasti digitalizace a automatizace procesů. Díky tomu mohou naše závody aktivně vyhledávat nové projekty s přidanou hodnotou.“

Trend vyšší digitalizace v následném období předpokládá i Jindřich Vaňous, Country Manager CZ & SK KUKA CEE GmbH odštěpný závod: „V kontextu současného ekonomického poklesu jsou investice do robotizace často odsouvány. Lze předpokládat následné posílení automatizace a digitalizace firem. Z hlediska inovací ve výrobních technologiích registrujeme zájem o vyšší úroveň robotizace na úkor zaměstnávání agenturních pracovníků, kteří jsou velmi často ze zahraničí. Očekáváme tlak na instalace průmyslových robotů v operacích, kde člověk nemá významnou přidanou hodnotu.“

„Z pohledu inovací sehrávají dopady koronaviru pozitivní úlohu v tom, jakým způsobem a v jak krátkém čase ovlivnily způsoby řízení a provozu firem směrem k nasazení a využití moderních technologií. Kritickými aspekty se stávají flexibilita v souvislosti se změnami podmínek a zadání, samozřejmě rychlost takové reakce a také schopnost zohlednit celý výrobní řetězec i podpůrné procesy. V tomto kontextu je nutno zdůraznit nároky na spolehlivost, kde právě aplikace prediktivní údržby významně pomáhá zlepšit tento parametr, včetně snížení nákladů a zvýšení produktivity díky omezení neplánovaných prostojů a zlepšení přesnosti předpovědí odstávek,“ dodává Jiří Jirkovský, ředitel VDT Technology, a.s.

Další informace k tématu naleznete v Analýze českého průmyslu 2020, kterou Národní centrum Průmyslu představí 9. září na Národním průmyslovém summitu 2020 (více ZDE).

Národní centrum Průmyslu 4.0 je otevřená akademicko-průmyslová platforma propojující inovační leadery, univerzity, firmy a oborové organizace, jejichž cílem je společně přispět k rozvoji Průmyslu 4.0 v České republice. Hrajeme aktivní roli při vytváření ekosystému pro Průmysl 4.0 v ČR, který je postaven na síti propojených testbedů - experimentálních továren budoucnosti. Inspirujeme, spojujeme a tvoříme příležitosti. Společně s našimi partnery poskytujeme konzultace, analýzy a řešení v oblasti digitalizace s důrazem na malé a střední podniky. Pořádáme odborné konference, školení a dny otevřených dveří. Centrum má v současné době více než 50 partnerů. Založil jej v roce 2017 profesor Vladimír Mařík společně s dalšími průkopníky Průmyslu 4.0. Centrum je součástí Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze.

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky je moderní vědecko-výzkumný ústav Českého vysokého učení technického v Praze (CIIRC ČVUT), který spojuje excelentní výzkumné týmy, mladé talenty a unikátní know-how s cílem posouvat technologické hranice a navázat na to nejlepší z tradic českého technického vzdělávání. Těžiště výzkumné práce CIIRC ČVUT se zaměřuje na čtyři základní pilíře: průmysl, energetiku, chytrá města a zdravou společnost, a to jak v základním, tak aplikovaném výzkumu. CIIRC ČVUT byl založen v roce 2013, přičemž plný provoz zahájil v polovině roku 2017 v nově postavené budově. V současné době čítá více než 300 zaměstnanců v 8 výzkumných odděleních, která jsou doplněna Testbedem pro Průmysl 4.0. Oblast odborného zájmu CIIRC ČVUT je široká: zahrnuje umělou inteligenci, robotiku, automatické řízení a optimalizaci, počítačovou grafiku, počítačové vidění a strojové učení, automatické rozhodování, návrh softwarových systémů a výpočetních prostředků, návrh rozhodovacích a diagnostických systémů a jejich aplikace v medicíně, bioinformatiku, biomedicínu či asistenční technologie. CIIRC ČVUT podporuje horizontální spolupráci mezi všemi částmi (fakultami a ústavy) ČVUT a otevírá prostor pro vzájemně prospěšnou spolupráci s dalšími univerzitami, s Akademií věd ČR, s průmyslovými společnostmi a mezinárodními institucemi. ČVUT CIIRC vytváří jedinečný ekosystém akademicko-průmyslové spolupráce, ve kterém využívá diverzifikované formy financování projektů z národních, evropských a soukromých zdrojů. Více informací ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2020/21 nabízí ČVUT svým studentům 214 akreditovaných studijních programů a z toho 84 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro „Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201.–250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201.–250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 283. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ a „Material Sciences“ na 301.–350 místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete ZDE.