Tento úspěch poukazuje i na kvalitu absolventů z Fakulty architektury ČVUT v Praze, kterým předávají zkušenosti přední čeští architekti. Filip Galko byl studentem z ateliéru Stempel & Beneš, Veronika Indrová studentkou z ateliéru Novotný – Koňata – Zmek, oba ateliéry jsou součástí Ústavu navrhování I.

Do soutěže bylo nominováno 334 diplomových projektů, z 32 zemí, 118 škol od 451 autorů. Výběr byl porotou postupně zužován na 40 nejlepších projektů, následně na 8 finalistů až po 4 absolutní vítěze, jejichž jména budou zveřejněna v červnu. Oba projekty Filipa Galka i Veroniky Indrové se dostaly do užšího výběru 40 nejlepších diplomových prací z celého světa, což řadí Fakultu architektury ČVUT v Praze mezi nejúspěšnější školy tohoto ročníku Young Talent Architect Award. Výsledky užšího výběru byly vyhlášeny 24. května 2018 v 16.30 hodin v Palazzo Mora při otevření výstavy YTAA 2018 při příležitosti zahájení 16. Mezinárodního bienále architektury v Benátkách 2018. Oba české diplomní projekty budou na benátském bienále k vidění až do 25. listopadu 2018.

Bienální přehlídku nejlepších diplomních prací architektonických škol Young Talent Architecture Award organizuje nadace Miese van der Rohe v Barceloně s podporou Creative Europe jako rozšíření bienální Evropské ceny za současnou architekturu – Mies van der Rohe Award, která je nejvýznamnější evropskou soutěží v oboru architektura. Nadace je zakládajícím členem Evropského kulturního centra v Benátkách a přehlídku YTAA organizuje ve spolupráci s Evropskou asociací architektonických škol (EAAE), Evropskou radou architektů (ACE-CAE) a platformou World Architects.

YTAA si klade za cíl podpořit talent čerstvě absolvovaných architektů, urbanistů a krajinných architektů, kteří se budou podílet na budoucí transformaci našeho životního prostředí. YTAA se zrodila ze zájmu o péči, rozvoj a podpory nejtalentovanějších studentů ještě před tím, než vstoupí do profesionálního života.

Do letošního ročníku byly nominovány diplomové projekty dokončené mezi 1. srpnem 2016 a 31. prosincem 2017 ze škol v zemích účastnících se programu Creative Europe.

Diplomová práce Filipa Galka, zpracována v ateliéru profesora Stempela a architekta Ondřeje Beneše, nese název Lasvit Flagship Store Showroom Praha a představuje vizi hlavní výstavní prodejny této značky. Student práci konzultoval ve spolupráci s firmou Lasvit a jejím uměleckým ředitelem Maximem Velčovským. Lasvit je etablovaná firma, známá po celém světě, která svou činností navazuje na slavnou tradici českého sklářství a reprezentuje dobré jméno České republiky v zahraničí.

Objekt slouží především k prezentaci značky Lasvit, k prezentaci a prodeji jejího sortimentu, pro prezentaci kolekcí a instalací vyráběných na zakázku. Tato primární účelová funkce výstavní prodejny je doplněna o prostor na vyprávění příběhu českého sklářství, café-barem, kancelářemi pro obsluhující personál. Celý objekt je koncipovaný tak, aby přímo vybízel ke konání nejrůznějších akcí, přednášek, prezentací, módních a designových přehlídek.

Filip Galko vysvětluje koncept projektu jako kontrast dvou světů. Čistě účelové a pragmatické servisní části objektu s druhým hlavním reprezentativním prostorem. Tento velkorysý prostor slouží k vystupování „hlavních herců celé show“, kterými jsou samotná závěsná světla Lasvit. Pomocí osvětlovací a projekční techniky může být v tomto „výrobním prostoru“ vytvořen reálný pocit budoucího interiéru zákazníka. Obývací prostor je simulován promítacími plátny. Iluzivní obytný prostor pomáhá prostorové představivosti klienta a usnadňuje výběr správného svítidla. Visí na pohyblivých trakčních zařízeních, podobným způsobem jako divadelní kulisy tak, aby bylo možné v iluzivním prostoru lehce a rychle vyzkoušet několik různých svítidel.

Navržené prostorové řešení je možné transformovat pro různorodé druhy akcí tak, aby poskytovalo maximální svobodu autorům nejrůznějších „divadelních her“, kulturních akcí, vernisáží, módních přehlídek, koncertů nebo přednášek. Servisní část objektu je oproti tomu velmi pragmaticky rozdělena do 6 nebo 7 nadzemních podlaží. Její základna poskytuje prostor pro menší a méně důležité funkce, jako je café-bar, sklady, výstava drobného sortimentu, kancelářské prostory pro zaměstnance apod.

V podobném kontrastu je i vnější vzhled objektu s vnitřním světem. Jedná se o striktně ortogonální rastr složený z prefabrikovaných betonových částí, který záměrně neposkytuje žádnou zřetelnou informaci o nestabilním světě uvnitř budovy.

Diplomová práce Veroniky Indrové byla zpracována v ateliéru architektů Tomáše Novotného, Jakuba Koňaty a Tomáše Zmeka. Autorka projektu se zabývala ideovým řešením Masarykova stadionu na Strahově, jednoho z největších a nevyužitých území tzv. brownfields na území hlavního města Prahy.

Veronika Indrová se snaží najít řešení, jak strahovské pláni znovu vdechnout život. Izolovanost pláně daná její topografií i historickým urbanistickým vývojem je jejím velkým problémem. Může se však stát i její výhodou a proměnit se v klidnou čtvrť s nádherným výhledem, která se nachází v bezprostřední blízkosti historického centra Prahy. Strahovská pláň byla posledních sto let zasvěcena hromadně organizovanému sportu: sokolské slety i spartakiády se řídily přesnými pravidly a přísným řádem, zástupy cvičenců se promítaly do plochy stadiónu. Dnes je sport převážně individuální činností a místo jeho konání je proto třeba propojit s místem bydlení. Strahovský stadion je vzhledem ke svému dlouhodobě nevyužívanému chátrajícímu stavu vážným problémem širšího území: je neprostupnou překážkou. Jeho obnova je katalyzátorem proměny celého území.

Veronika Indrová strahovský stadión nebourá, ale snaží se opravit jeho chátrající tribuny a najít jim nové reálné využití. Navrhuje bydlení v tribunách Strahovského stadionu. Výjimečnost lokality s dalekými výhledy se promítá do prodejní ceny bytů, a tím umožňuje zachránit, transformovat a oživit chátrající památku. Navrhuje nový druh bydlení, ve kterém se jeho noví obyvatelé potkávají se studenty ze sousedních studentských kolejí, a společně vytvářejí nové strahovské město: Plocha stadionu – ohraničený volný prostor. Park jako odkaz původní funkce stadionu. Zástupy cvičenců se promítají do plochy parku. Jejich řád je narušen trasami prostupnosti, které však nemají pevnou hranici. V parku se potkává minulost stadionu s jeho přítomností, a tedy minulost společnosti s její přítomností.

Základním principem návrhu bylo respektovat stávající vzhled Masarykova stadionu co nejvíce. Proto jsou všechny nově navržené hmoty obsaženy ve stávající hmotě tribun a žádná tuto hmotovou hranici nepřekračuje. Nová okna orientovaná do parku uvnitř stadionu je možné realizovat po odstranění původních panelů stadiónu, uložených na konstrukčních rámech, které dnes tvoří pochozí plochu tribuny. Zbývající panely slouží jako slunolamy. Původní hmotu tribuny, která byla v posledních letech odstraněna kvůli fotbalovým hřištím, návrh Veroniky Indrové plně obnovuje.

Diplomové práce ZDE a ZDE

Odevzdané soutěžní projekty ZDE

Pravidla soutěže ZDE

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 94 studijních programů a v rámci nich 575 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2018 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4500 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering" na 101. – 150. místě, v oblasti „Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering“ na 151. – 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. – 250. místě, v oblasti „Electrical and Electronic Engineering“ na 201. – 250. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. – 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. – 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture/Built Environment“ na 151. – 200. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 220. místě. V celkovém hodnocení university je ČVUT na 491. – 500. příčce v meziročním srovnání a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete ZDE.