Jak by byl velký kostel Panny Marie Sněžné, pokud by byl dostavěn? Jak vyhlížela dávno zbořená Kaple Božího těla na Dobytčím trhu? Kolem jaké podoby Staroměstské radnice chodili lidé v roce 1420? Nebo jak vypadal Hrádek na Zderaze, který již neexistuje? S tím i mnohým dalším se mohou seznámit návštěvníci na unikátní výstavě „Doba Karla IV. v modelech“ instalované v lapidáriu pražské Betlémské kaple. Na Den české státnosti 28. září 2018 ji Fakulta stavební ČVUT, v jejíchž architektonických ateliérech modely vznikly, zdarma zpřístupní široké veřejnosti. Pro zájemce jsou připraveny komentované prohlídky, které se budou konat v 10.30 hod., ve 12.30 hod. a ve 14.30 hodin.

Výstava, která je výsledkem práce pedagogů a studentů oboru Architektura a stavitelství na katedře architektury Fakulty stavební ČVUT, se jako celek zaměřuje na historické modely staveb období Karla IV. Modely vznikly v rámci volitelného předmětu Architektonické modely. „Pro studenty je zkušenost vytváření fyzických modelů přínosná z hlediska možnosti převedení představy z 2D do 3D, což je v oboru architekta naprosto nezbytné. Zde je to obohaceno tím, že při výrobě historických modelů studenti zjistí, jaké nádherné a velkolepé stavby dokázali naši předci postavit,“ vysvětluje prof. Mikuláš Hulec, vedoucí katedry architektury na Fakultě stavební ČVUT v Praze.

„Návštěvníci na výstavě uvidí například model kostela Panny Marie Sněžné, jedná se o pokus o ideální vzhled chrámu, pokud by byl dostavěn. Dále zde jsou modely Staroměstské i Novoměstské radnice, oba v podobě k roku 1420. Naprosto unikátní pak je model Hrádku na Zderaze, který kompletně zmizel i s Břežskou skálou při Pražské asanaci na přelomu 19. a 20. století. Podobně je tu vystaven i model dnes již neexistující Kaple Božího těla na Dobytčím trhu, která byla zbořena na konci osmnáctého století,“ říká Ing. arch. Vojtěch Dvořák z Fakulty stavební ČVUT, katedry architektury, který spolu s kolegou modelářem z katedry Ing. Michalem Chalupou připravil výstavu koncepčně a také pro ni zajišťoval podklady.

Právě podklady pro výrobu modelů přitom byly nejnáročnější fází celého projektu a jejich shánění místy připomínalo detektivní pátrání. „Většinu modelů jsem konzultoval s odborníky, převážně z NPÚ Praha, Akademie věd ČR či Muzea HMP a informace jsem doplňoval dalšími dostupnými prameny z archivů a knihoven. U řady staveb jsou podklady jen v náznaku, takže se to poté řešilo podle obdobných staveb ze stejného období či stavěné stejnou stavební hutí a podobně. Asi nejnáročnější bylo dát modelům takovou podobu, která by mohla co nejvíce odpovídat realitě. Proto jsme se záměrně vyhýbali povrchovým úpravám, protože by šlo už o velkou fabulaci,“ vysvětluje Vojtěch Dvořák.

Na výstavě v lapidáriu Betlémské kaple se představují jak fyzické modely vybraných unikátních staveb, které jsou vyrobeny z dřevité lepenky řezané na laserovém plotru a jsou v měřítku 1:100, tak je zde na panelech prezentována řada dalších staveb. Panely odkazují k stálé expozici MHMP v domě U Zlatého Prstenu - Praha Karla IV. - středověké město, na níž Fakulta stavební ČVUT také spolupracovala.

Výstavu „Doba Karla IV. v modelech“, kterou připravila Fakulta stavební ČVUT v Praze, lze zhlédnout v lapidáriu Betlémské kaple v pátek 28. září od 10.00 – 18.00 hodin. Vstup je zdarma. Komentované prohlídky s odborníkem – architektem se budou konat v 10.30 hod., 12.30 hod a 14.30 hodin.

Zájemci, kteří výstavu v lapidáriu Betlémské kaple navštívit nestihnou, ji budou moci zhlédnout v Průhonickém zámku od poloviny listopadu do konce ledna 2019.

Více informací ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 94 studijních programů a v rámci nich 575 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2018 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4500 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering" na 101. – 150. místě, v oblasti „Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering“ na 151. – 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. – 250. místě, v oblasti „Electrical and Electronic Engineering“ na 201. – 250. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. – 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. – 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture/Built Environment“ na 151. – 200. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 220. místě. V celkovém hodnocení university je ČVUT na 491. – 500. příčce v meziročním srovnání a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete ZDE.