Vládní podpora místo toho musí směřovat do proměny dlouholetou těžbou poznamenaného regionu – nových pracovních příležitostí na Bystřicku, zkvalitnění dopravní obslužnosti a do vyčištění následků po těžbě a zpracování uranu. Zvláště velkým a nákladným problémem bude sanace dvou odkališť KI a KII, v nichž na ploše větší než 90 ha leží 15,5 milionu tun radioaktivního rmutu. Konkrétní plán na jejich zabezpečení však zatím předložen nebyl.

Už i ministr průmyslu Jan Mládek zjistil, že těžba uranu u Brzkova by byla ekonomickým propadákem [2] a ztotožnil se tak s argumentací spolků [3]. Investice více než 2 miliard korun do otevření nového dolu by následně znamenala produkci cenově nekonkurenceschopného uranu bez valného efektu v naší energetické nezávislosti. Navíc by problém sanace dnešních odkališť a úpravny uranové rudy jen odložila o dvě desítky let.

Edvard Sequens z Cally řekl: „Rozhodnutí vlády o přípravě těžby u Brzkova by měli ministři bezodkladně přehodnotit, žádost o rozšíření chráněného ložiskového území nechat stáhnout a namísto toho připraveit plán na urychlenou sanaci odkališť a dalších pozůstatků těžby.“

Další informace může poskytnout: Ing. Edvard Sequens, Calla, tel.: 602 282 399, e-mail ZDE

Poznámky:
[1] Usnesení vlády č. 1086 z 22. 12. 2014 (ZDE)
[2] „Ministerstvo průmyslu a obchodu neuvažuje o zahájení těžby uranu v ČR, stávající těžba skončí v roce 2017“, tisková informace MPO z 15. dubna 2016 (ZDE)
[3] Argumenty proti přípravě nového uranového dolu u Brzkova v tiskové zprávě „Odblokuje vláda cestu k novému uranovému dolu?” (ZDE)