Činit se budou zejména ti olomoučtí, kteří mají ve své působnosti celkem 81 pálenic, což je největší počet v ČR. Při zahájení výrobního období celníci v pálenici na měřidlo přiloží celní závěry (plomby), ověří funkčnost měřidla proteklého lihu a zaznamenají počáteční stav. Celní úřady pak průběžně kontrolují pálenice v zákonem stanovené lhůtě, a to nejméně jednou za dva měsíce. Spotřební balení, pocházející z pěstitelského pálení, nemusí být opatřeno kontrolní páskou.

Česká republika využívá udělené výjimky pro využití uplatnění snížené spotřební daně z lihu u ovocných destilátů, které pocházejí výhradně z pěstitelského pálení. Sazba daně z lihu je v tomto případě 162 korun za litr etanolu. Běžná sazba pak činní 323 korun. Pěstitelské pálení podléhá celé řadě specifických podmínek, které je dobré si připomenout.

Dle zákona o lihu je pěstitelem fyzická osoba, která na vlastním pozemku nebo na pozemku, který je oprávněna užívat z jiného právního důvodu, vypěstovala ovoce. Pěstitel je oprávněn si dát vyrobit v jednom výrobním období z vlastní dodané suroviny nejvýše 30 litrů etanolu.

Ovocný destilát, vyrobený pěstitelským pálením, nesmí být předmětem prodeje ani předmětem skladování v prostoru, ve kterém se prodávají lihoviny pro přímou osobní spotřebu.

Důležité je zde také doplnit, že za přestupkové jednání se považuje i nabízení pálenky k prodeji. Správce daně může v případě porušení nařízení udělit pokutu až do výše 500 000 korun.

Celní úřad pro Olomoucký kraj v loňském roce vybral na spotřební dani, pocházející z pěstitelského pálení, částku přesahující 83 milionů korun.