Nejvýrazněji se na této částce podílela spotřební daň z minerálních olejů, a to téměř 25 miliardami korun. Více než 193 milionů korun vyinkasovali na dani z vína a 33 milionů utržili ústečtí celníci na dani z lihu a lihovin. Na dani z piva ve výši přesahující 13 milionů korun se podílela řada malých pivovarů registrovaných v kraji a více než čtyři miliony utržili celníci na dani z tabákových výrobků. Ústečtí správci spotřebních daní zaznamenali ve srovnání s předchozím rokem nárůst ve výběru daní zejména u lihovin (o 18 milionů korun), vína (o 6 milionů korun) a piva (o půl milionu korun). Výběr spotřební daně patří k nejvýznamnějším příjmům státního rozpočtu. Proto také boj proti daňovým únikům a dohled nad řádným výběrem spotřebních daní byl a nadále bude jedním z prvořadých úkolů celní správy.

Za zboží dovezené ze zemí mimo EU vybrali celníci na cle téměř 320 milionů. Další 4,5 milionů vybrali celníci na dani z přidané hodnoty a správních poplatcích.

Celníci spravují i daně ze zdrojů energie zatěžujících životní prostředí tj. daně ze zemního plynu, pevných paliv a elektřiny. Od dodavatelů těchto energetických produktů konečnému spotřebiteli vyinkasovali 279 milionů korun.

V rámci tzv. dělené správy, kdy pracovníci celního úřadu vybírají poplatky a vymáhají pokuty, které lidem a obchodním společnostem ukládají jiné státní organizace či instituce, bylo odvedeno do státní kasy dalších 466 milionů korun. Téměř 402 milionů tvořily poplatky a odvody (např. poplatky za odběr podzemních vod, poplatky za vypouštění odpadních vod, odvody za odnětí zemědělské půdy ad.) a 65 milionů tvořily pokuty (např. uložené v příkazním řízení a na místě nezaplacené ad.).

V celorepublikovém měřítku ústecký celní úřad dlouhodobě obsazuje ve výběru daní třetí příčku za dvěma pražskými útvary (CÚ pro Středočeský kraj a CÚ pro hlavní město Prahu).

Celní správa ČR vybrala v roce 2018 do státního rozpočtu 170 miliard korun. Celá TZ GŘC ZDE.