Jaká jsou nejdůležitější zjištění průzkumu z prosince 2020:

Narostl podíl žáků, kteří mají problémy kvůli času strávenému na technologiích (např. mobil, počítač, internet), zejména času strávenému na sociálních sítích a sledováním videí (častěji dívky) nebo času strávenému hraním her (častěji chlapci).

Závislost na technologiích je problém nejen z hlediska času, ale také zdravotního stavu či financí. Až 20 % žáků utratilo v loňském roce na internetu více peněz, než si mohli dovolit, což je nejvíce za sledované období od roku 2016.

Žáci se během karantény potýkali zejména se zhoršenou náladou (62 %), úzkostmi a depresivními stavy (34 %) a problémy se spánkem (34 %).

Časté byly také problémy související s poruchami příjmu potravy (nechuť k jídlu, výkyvy hmotnosti), a to zejména u středoškolských dívek (uvedlo až 50 % dívek).

Z výzkumu vyplývají i některá pozitivní zjištění.

V roce 2020 pokračoval dlouholetý trend celkového poklesu užívání alkoholu, marihuany a dalších návykových látek mezi žáky a studenty.

Mírné riziko nárůstu konzumace alkoholu v době pandemie se vyskytlo pouze u nejstarších (často plnoletých) chlapců.

Elektronické cigarety a zařízení na zahřívání tabáku jsou u žáků častější než klasické tabákové cigarety a celkový počet kuřáků se trvale snižuje.

Opět se ve výzkumu ve zvýšené míře projevila rizika kyberprostoru.

Téměř polovina dotazovaných v roce 2020 zažila, že je na internetu někdo pomluvil, nadával jim či ubližoval, což je nejvíce za všechny sledované období od roku 2016.

Třetina žáků uvedla, že je v roce 2020 někdo cizí kontaktoval s nevyžádanou erotickou nabídkou na internetu. To znamená nevyžádaným hovorem o sexu, nabídkou peněz za intimní fotografie atd.

„Dopady na žáky nelze paušalizovat. Určitá část žáků je za distanční výuku ráda a cítí se v ní lépe než při běžné výuce, části distanční výuka vadí, ale zvládají ji, pro část žáků má pak distanční výuka výrazně negativní dopady. Zejména pokud nemají stabilní rodinné zázemí a podporu. Co je důležité, tak podle dat nedošlo ke zhoršení v celkovém ukazateli, to znamená, jak se žáci v roce 2020 cítí doma, jak se cítí mezi spolužáky a jak jsou celkově spokojeni se svým životem,“ říká autor výzkumu Roman Petrenko.

„Co se týká dodržování protiepidemických opatření, tak 89 % žáků uvedlo, že se snaží dodržovat pravidla. Hlavně nošení roušek a omezení setkávání s jinými lidmi. Proto, aby se žáci a studenti i během karantény cítili dobře, jim nejvíce pomáhá poslech hudby, sledování filmů a seriálů, kontakt s přáteli, sport a pohyb,“ dodává Roman Petrenko.

Co by žákům na základě provedeného výzkumu pomohlo?

„Z dat vyplývá, že je aktuálně nutná zejména podpora zajištění funkčních sociálních kontaktů mezi dětmi, žáky a studenty a péče o jejich duševní zdraví, a to jak ve školách, tak v domácím prostředí prostřednictvím sociálních a intervenčních služeb. Rodiny se během epidemie dostávají pod silný tlak, sledujeme nejen nárůst úzkostí a depresí, někdy i tendencí k sebevražednému jednání, ale obecně domácího násilí,“ říká Martin Šimáček, ředitel Centra sociálních služeb Praha. „Ministerstvo školství by mělo připravit plán podpory dětem, žákům a studentům při návratu do škol, který bude reagovat na alarmující zjištění potvrzená i naším výzkumem. Školy, učitelé a poradenští pracovníci musí dostat podporu pro zvládnutí této náročné situace. My k tomu přispějeme v rámci poskytování sociálních a poradenských služeb, a také při systematické spolupráci se školami,“ dodává Šimáček.