ČAS považuje za přínosné, když všeobecná sestra vystuduje vysokou školu a trvale zůstává v přímé péči. Asociace se domnívá, že takto zkušená a vzdělaná všeobecná sestra s praktickými i odbornými teoretickými znalostmi není pouhou „dělnicí“. A pokud se právě tato všeobecná sestra posune v průběhu své praxe do manažerské pozice, pak je jednoznačně přínosem pro zdravotní systém. Proto navrhovaný benefit, např. formou výsluhy, případně jiných příplatků, ČAS považuje za efektivní.

„Všeobecná sestra je zdravotník, který 24 hodin denně, 7 dní v týdnu pečuje o pacienta, řeší jeho aktuální potřeby, zajišťuje, aby péče byla kvalitní a bezpečná, monitoruje jeho zdravotní stav a vhodně reaguje na případné komplikace a problémy. Mezinárodní autority jako například WHO, ICN či EFN mají za to, že tuto roli má v současnosti zastávat pracovník s bakalářským či vyšším odborným vzděláním. Důvodem je rozvoj medicíny, náročnost současné léčby, a složitost zdravotnických systémů,“ říká Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sester. Současná všeobecná sestra potřebuje při svém vstupu do praxe více komplexních znalostí než dříve. Práce sestry není jen o „výkonech“. Sestra musí kromě odborných znalostí disponovat také např. škálou organizačních, komunikačních a edukačních dovedností.

Lékař pobývá s pacienty daleko méně často, než všeobecná sestra a jeho využití v této roli je zbytečně drahé. Pokud ale mají pracovníci na této pozici nižší vzdělání, nedokáží efektivně odhalit problémy a komplikace pacientů, ani na ně vhodně reagovat, jak vyplynulo i z výzkumu Lindy Aiken, publikovaného v časopise Lancet.1)