Režie se ujaly Natalie Abrahami a Ann Yee, které vytvořily poetickou a zároveň nově pojatou inscenaci Dvořákovy lyrické pohádky, odhalující náš nelehký vztah k přírodě a snahy lidstva ji vlastnit a zkrotit. Opera má hvězdné obsazení. V titulní roli se představí světově uznávaná sopranistka Asmik Grigorian. Jejím Princem je David Butt Philip. V dalších rolích vystupují Alexej Isajev, Emma Bell a Sarah Connolly. Rusalka v novém nastudování premiérově zazněla v úterý 21. února, do 7. března se uskuteční dalších pět repríz. Stanice BBC Radio 3 pořídí z představení zvukový záznam, který odvysílá v druhé polovině března.

Semjon Byčkov poprvé koncertně provedl Rusalku s Českou filharmonií a Pražským filharmonickým sborem na Mezinárodním festivalu Dvořákova Praha v září minulého roku.Jeho nastudování sklidilo velmi pozitivní ohlas jak mezi posluchači, tak i mezi domácími i zahraničními hudebními kritiky. John Allison z britského Opera Magazine k Byčkovovu výkonu poznamenal, že „jen málo dirigentů je schopno udržet wagnerovské a slovanské prvky tohoto díla v tak dokonalé rovnováze“. Petr Veber na Klasice Plus zase uvedl, že „koncertní provedení Rusalky bylo dobrým nápadem – a víc než dobře realizovaným... Nejoblíbenější opera ze skladatelova odkazu zazněla … nejen s ideálním pěveckým obsazením všech jedenácti rolí, ale také nádherně z hlediska symfonického zvuku. V divadle lze asi málokdy slyšet tolik detailů, nuancí a odstínů, kolik jich dokázala dát dílu Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem.“ Vojtěch Babka a Daniel Jäger ve své recenzi pro Vltavu napsali, že „Semjon Byčkov prokázal neobyčejný cit pro tuto v mnoha ohledech symfonickou partituru. S Českou filharmonií doslova kouzlil a vytvořil tak místy dokonalou zvukovou iluzi tajemného nočního lesa nebo odlesku stříbrného měsíčního svitu na vodní hladině.“

Stejně jako při pražském provedení se titulní role ve Dvořákově opeře ujala litevsko-arménská sopranistka Asmik Grigorian, která je pokládána za jednu z nejlepších světových představitelek Rusalky. S ní se poprvé setkala asi před patnácti lety. Dirigenti i režiséři si Asmik Grigorian cení pro její komplexní přístup. Přesvědčit se o tom mohlo například publikum v madridském Teatro Real, kde ztvárnila titulní roli Rusalky v inscenaci situované do baletního divadla. S obdivuhodnou grácií tehdy zvládla i taneční složku své role. „Je to nádherná hudba i postava, a dokonce bych řekla, že je to jedna z mých erbovních rolí,“ vyznala se Asmik Grigorian loni před pražským provedením v rozhovoru s Borisem Klepalem. Z českého repertoáru nastudovala ještě jednu oblíbenou postavu, Jenůfu, s níž okouzlila publikum v londýnské Covent Garden předminulý rok.

Semjona Byčkova čeká v letošní sezoně, na přelomu dubna a května, ještě jedna velká operní inscenace. V Madridu nastuduje Tristana a Isoldu Richarda Wagnera. S touto operou se poprvé setkal před více než dvaceti lety v Chicagu a následně ji řídil ve Vídni a Drážďanech a s Pařížskou operou ji opakovaně uvedl jak v Paříži, tak i na turné v Japonsku. Koncertně Tristana a Isoldu řídil i na BBC Proms v Londýně v roce 2013. Na jaře 2020 měla opera v Byčkovově pojetí zaznít i v Covent Garden, kde už předtím uvedl Lohengrina a Tannhäusera, ale plány tehdy přerušila covidová pandemie.

Richardu Wagnerovi se Semjon Byčkov věnuje od konce devadesátých let minulého století, kdy ve Florencii provedl Parsifala, kterého v roce 2015 nově nastudoval i v Madridu. Parsifala pak v letech 2017 a 2018 uváděl i ve Vídni a v letech 2018 a 2019 v Bayreuthu. Lohengrina zase Byčkov po londýnském provedení řídil i ve Vídni a následně ho natočil se Symfonickým orchestrem WDR v Kolíně nad Rýnem. Vzniklý zvukový záznam označil BBC Music Magazine za Nahrávku roku 2010.