„Pomocí videokamer studujeme návštěvníky květů jednotlivých druhů rostlin ve společenstvu. Kromě toho pomocí genetických analýz pylu odhalíme spektrum rostlin opylovaných jednotlivými druhy hmyzu.

Kombinací těchto dat zrekonstruujeme síť interakcí v ekosystému, což nám později poslouží k podrobnému studiu geografických trendů v opylovacích sítích napříč dvěma kontinenty,“ vysvětluje Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který spolu se svým kolegou Štěpánem Janečkem projekt vede.

Kromě českých vědců se výzkumu v Milovicích věnují i studenti a vědci z Holandska, Řecka, Ekvádoru a dalších zemí. „Pastevní rezervace nabízejí unikátní prostředí s přirozenou dynamikou podobnou například africkým savanám. Zaměřujeme se i na podrobné studium reprodukčních strategií jednotlivých druhů rostlin, od morfologie jejich květů, přes produkci a složení nektaru a pylu, až po míru samoopylení při nepřítomnosti vhodných opylovačů. Tato data budou klíčová i pro ochranu ohrožených druhů rostlin,“ doplňuje Robert Tropek.

Projekt podpořený Grantovou agenturou ČR měl původně odstartovat v Řecku. Kvůli koronaviru se však jeho začátek posunul právě do milovického bývalého vojenského prostoru. Vedle Česka a Řecka pak vědci budou pokračovat ještě v Norsku, Keni, Tanzánii a Jihoafrické republice.

„Jedním ze zkoumaných druhů rostlin je i ohrožený hořec křížatý, který je jedním z vlajkových druhů milovické pastevní rezervace. Hořec je jedinou rostlinou, na které se mohou vyvíjet housenky kriticky ohroženého motýla modráska hořcového, který je navíc závislý na lučních mravencích. Výzkum týmu Roberta Tropka by měl odhalit, které další druhy hmyzu jsou součástí životního příběhu hořce v roli opylovačů zajišťujících jeho rozmnožování," upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

V milovické rezervaci mají vědci vymezeno celkem pět výzkumných ploch o velikosti půl hektaru. Výzkum skončí příští týden po třech a půl týdnech práce v terénu. Do rezervace se pak vědci vrátí znovu v létě. „Milovická rezervace velkých kopytníků vznikla ve spolupráci s vědci. Jsme proto velmi rádi, že se stala součástí řady výzkumů. Studium interakcí rostlin a jejich opylovačů v šesti zemích Evropy a Afriky patří určitě k tomu nejzajímavějšímu, co se po této stránce v rezervaci zatím uskutečnilo,“ uzavřel Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.

Rezervace velkých kopytníků vznikla v bývalém vojenském prostoru Milovice v roce 2015. Jejími obyvateli jsou zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři. V současné době se nachází na ploše zhruba 230 hektarů. Velcí kopytníci pastvou pomáhají potlačovat agresivní druhy trav a náletových křovin a vytvářejí tak prostor pro květiny, motýly a další skupiny organismů.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.