„Chceme podpořit návrat těchto původních kopytníků do naší krajiny. Jejich pastva by zároveň měla napomáhat k péči o krajinu přirozeným způsobem,“ uvedl starosta obce Modrá Miroslav Kovářík. Dnes odpoledne odjely transportem dvě jalovičky, které se narodily v Milovicích v roce 2016, v dalších dnech k nim přibude ještě býček. Zvířata mají různé otce, protože samice přijely v roce 2015 z Nizozemí již březí, takže nejsou blízce příbuzná a mohou v Modré vytvořit nový chov.

„Jsme velmi rádi, že pratuři z Milovic najdou nový domov v unikátní expozici, kterou se v Modré podařilo vybudovat. Tato zvířata mají k vodě blízko. Výzkumy ukazují, že v minulosti vyhledávala právě blízkost velkých řek nebo mokřin. Proto někdy s nadsázkou říkáme, že jsou na půl cesty k vodním buvolům,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která pratury do Modré dlouhodobě zapůjčila.

V expozici Živá voda se návštěvníci mohou seznámit s životem ve vodě i kolem vody, s vodními živočichy i rostlinami řeky Moravy, přilehlých potoků i tůní. Najdou tam typické moravské biotopy s jejich charakteristickými bylinami a dřevinami, například chřibské prameniště, venkovskou bylinkovou zahrádku či lužní les.

„Naši expozici jsme záměrně vybudovali na místech, kde v minulosti bývaly mokřady a rybníky, jsou zde prameny podzemní vody. Archeologické nálezy dokládají zdejší tradici rybníkářství,“ konstatoval Miroslav Kovářík. Součástí expozice je podvodní tunel ve sladké vodě. Nachází se v hloubce 3,5 metru pod hladinou, má délku 8 metrů a šíři 2 metry. Na jedné jeho straně mohou návštěvníci vidět ryby chladných vod, horských potoků a řek - jelce, lipany, mníky, pstruhy, parmy a oukleje. Pravá strana patří především velkým rybám. Typickým obyvatelem je kapr, kterého tam chovají v několika formách, dravce reprezentují štiky, candáti nebo sumci. Raritou tamní expozice jsou jeseteři.

Nedaleko Modré se nachází známé poutní místo Velehrad. Samotná Modrá však připomíná ještě dávnější tradice. V obci se rozkládá archeoskanzen zachycující Velkomoravské sídliště středního Pomoraví.

Pratur byl v minulosti na území dnešní České republiky jedním z nejrozšířenějších lovných zvířat. Člověk ho však postupně vyhubil. Poslední pratur uhynul v Polsku v roce 1627. Pratur je však předkem domácího skotu. Vědci v Nizozemí proto od roku 2008 pracují na projektu znovuoživení pratura. Zkřížili primitivní plemena skotu, která jsou praturovi vzhledově i geneticky nejpodobnější. Během pěti desetiletí by tak mělo zpětným šlechtěním vzniknout zvíře, které bude praturům odpovídat vzhledem i chováním. V Milovicích je první skupina zpětně šlechtěných praturů v celé střední a východní Evropě.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.

O společnosti Česká krajina:
Ochranářskou společnost Česká krajina (více ZDE) založil v roce 2007 Dalibor Dostál, politolog, novinář a bývalý šéfredaktor celostátní redakce Deníku. Jako novinář se dlouhodobě věnoval právě tématům ochrany přírody, životního prostředí, ale i filantropie a neziskového sektoru. Za to obdržel v roce 2009 Poděkování Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a v roce 2011 cenu Mediální čin roku od Nadace OKD. Spolupracuje s Fórem dárců, je členem poroty Starosta roku, členem novinářské poroty ceny Via Bona a členem hodnotící komise občanského sektoru v ČR pro USAID.