Vlhy pestré, které ornitologové označují také za létající klenoty české krajiny, donedávna hnízdily především na jižní Moravě. Jejich výskyt v ostatních krajích byl velmi ojedinělý. „V posledních letech se však v České republice šíří do dalších regionů. Mimo jiné i v důsledku klimatických změn,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Například v Jihočeském kraji vlhy ve větším počtu zahnízdily poprvé teprve v roce 2018. Také ve středočeských Milovicích vlhy s určitou pravděpodobností hnízdí. Napovídá tomu vzrůstající počet a období pozorovaní. „První záznamy vlh v milovickém prostoru se datují do roku 2017, v roce 2020 jde však doslova o explozi pozorování v hnízdním období. Vlhy byly letos zaznamenány na všech hlavních milovických bezlesích, nezřídka právě na pastvinách velkých kopytníků. Například v půlce srpna bylo na pastvině divokých koní a praturů vyfotografováno hejno nejméně 16 vlh,“ doplnil Miloslav Jirků.

Vlhy tak rozšířily počty chráněných druhů, které se v rezervaci velkých kopytníků pravidelně vyskytují. „Vlhy pestré patří k nejatraktivnějším druhům ptáků, které v České republice žijí. Jsme proto rádi, že v rezervaci divokých koní našly vhodné prostředí,“ konstatoval Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Právě pastva divokých koní a dalších velkých kopytníků přispívá k bohaté potravní nabídce pro vlhy pestré. „Vlhy se živí hmyzem, který chytají za letu. Dvě stě hektarů rozkvetlých luk, které pastva velkých kopytníků obnovila, zvyšují jak druhovou pestrost, tak celkové množství hmyzu, který jinak z přírody mizí. Podobně to platí pro druhy ptáků, které se na hmyzí potravu zaměřují,“ navázal Dalibor Dostál.

Asi polovinu potravy vlh tvoří blanokřídlý hmyz jako vosy, sršně, čmeláci a včely, ale také vážky. K zahnízdění vlhy vyžadují kolmé svahy bez vegetace, v nichž si vyhrabávají hnízdní nory. „Pastvou obnovené květnaté trávníky obývá spousta blanokřídlých a zbudované tůně osídlily vážky. Velcí kopytníci navíc ve svazích rádi na svažitých místech kopyty a rohy strhávají drn čímž vytvářejí holé břehy, ve kterých by mohly vlhy zahnízdit. Na milovických pastvinách se tak zřejmě scházejí všechny předpoklady pro vznik hnízdní kolonie vlhy pestré,“ shrnuje Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.