Druhý ročník konference se uskutečňuje pod záštitou ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, rektora České zemědělské univerzity Petra Skleničky a ministerstva životního prostředí. 

„Obnova půdy je nejdůležitějším cílem v rámci snah o zastavení změn klimatu a záchranu planety. Právě přirozená pastva velkých kopytníků v tom hraje klíčovou úlohu. Vědci zjistili, že pastevní ekosystémy zachycují až 30 procent globálního objemu uhlíku vázaného v půdě. To je o 50 procent více uhlíku, než váží veškeré lesy na naší planetě,“ vysvětlil ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál, který bude jedním z 16 řečníků vystupujících na konferenci.

Ochranářská společnost Česká krajina začala s přirozenou pastvou velkých kopytníků jako první v České republice. V bývalém vojenském prostoru Milovice, kombinuje pastvu divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů. Podílela se také na vzniku certifikované metodiky přirozené pastvy v ČR. Právě přirozená pastva je v současnosti pro zemědělce v Česku jednou z nejjednodušších cest, jak splnit „zelené“ cíle nastavené aktuální zemědělskou politikou Evropské unie i v rámci iniciativy Green Deal.

Společnost Česká krajina poskytuje zájemcům o přirozenou pastvu bezplatně zvířata a věnuje se také poradenství. „Prvními zájemci o přirozenou pastvu v České republice byly neziskové organizace, pak města a kraje, národní parky nebo soukromí vlastníci půdy. V posledních letech se mezi zájemci objevily také zemědělské společnosti, některé z nich již s přirozenou pastvou začaly. V současnosti evidujeme zájem tří dalších farmářů a zemědělských podniků,“ doplnil Dalibor Dostál.

Přirozená pastva pomáhá nejenom s adaptací krajiny na změny klimatu a s vázáním uhlíku v půdě, ale má příznivý vliv také na biodiverzitu. „Přirozená pastva dokáže vytvořit druhově bohatou pastvinu v té nejlepší kvalitě. V našem případě přeměnila za několik málo let území plné černých skládek, kde dominovaly tři druhy trav, na biologicky pestré území, kde roste 111 druhů květin. Počty motýlů se zvýšily o stovky procent, početnost nejvzácnějšího druhu motýla pak dokonce o 1700 procent. Biologická rozmanitost se díky přirozené pastvě může obnovit v rozsahu, který si dříve dokázal jen málokdo představit. V péči o trvalé travní porosty přináší jednoznačně nejlepší výsledky,“ zmínil Dalibor Dostál. Základem úspěchu přirozené pastvy, stejně jako celého regenerativního zemědělství, je to, že nepoužívá žádnou chemii.

Na konferenci vystoupí mimo jiné přední expert na regenerativní zemědělské systémy Timothy LaSalle z americké univerzity California State Chico, významný půdní mikrobiolog Ladislav Miko, poslankyně Evropského parlamentu paní Michaela Šojdrová, náměstek ministra zemědělství Petr Jílek, farmář a majitel panství Wenzel Lobkowicz a další.

„Budoucnost půdy, krajiny i zemědělské produkce nyní závisí na tom, jak moc a jak rychle se dokážeme oprostit od zažitých a invazivních zemědělských postupů a najít cestu zpět k přírodním mechanismům s využitím moderních technologií. Mám proto radost, že i v jiných částech světa se toto téma dostává do popředí a velice se těším na společné setkání s českými farmáři,“ uvádí Timothy LaSalle.

Regenerativní zemědělství je tak jedním ze zásadních kroků k obnově zemědělské krajiny. „V posledních měsících zaznamenáváme mezi českými farmáři vzrůstající zájem o téma regenerativního a uhlíkového zemědělství a velmi nás těší, že mnozí z nich již tímto způsobem na svých polích hospodaří. Konference Živá krajina je určena i těm, kteří o tomto celostním přístupu obhospodařování půdy zatím příliš nevědí a rádi by se dozvěděli více. Naši podporu zde jednoduše najdou všichni ti, kteří chtějí dát naší krajině prostor ukázat, co vše dokáže, pokud jí budeme důvěřovat,“ říká Václav Kurel, spolupořadatel konference a ředitel projektu Carboneg. Regenerativní zemědělství je podle něj chytrý způsob, jak snížit emise, a současně vytvářet zisk, využívat zdravou půdu, produkovat lepší plodiny a pečovat o krajinu.

Regenerativní zemědělství je založeno na třech principech. Prvním je ukládání CO2. Zatímco ve vzduchu je uhlíku příliš, v půdě je ho málo. Návrat uhlíku do půdy tak pomůže brzdit klimatické změny. Druhý princip představují zdravější potraviny. Zdravá půda zajišťuje optimální výživu a zdraví rostlin díky spolupráci půdních organismů. Bez chemie. Třetím principem je zvýšení biodiverzity. Zdravé půdy a vodní cyklus umožňují obnovu druhové rozmanitosti celé krajiny. Regenerativní zemědělství tak podle odborníků představuje budoucnost zemědělství.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. A také nákupem ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.