Sčítání vzácných hořců křížatých probíhá v těchto dnech v rezervaci divokých koní a dalších velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Data, která vědci zatím shromáždili, ukazují, že příchod velkých kopytníků ohrožené květině výrazně pomohl. 

„Hořec křížatý je trvalka, které trvá dlouhou řadu let, než zareaguje na změny prostředí. Po vyklíčení semenáčky prodělávají tři až sedm let dlouhé dospívání. Tehdy jsou velmi zranitelné, může je zahubit sucho či zastínění okolní vegetací. Pakliže semenáčky toto kritické období přežijí, ve věku kolem pěti let poprvé vykvetou. Teprve tehdy lze říci, zda mladé rostlinky obstály a populace se zvětšila, zmenšila, či stagnuje,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Podle jeho slov proto hořce nemá smysl mapovat každoročně, ale v delších intervalech. Sčítání proto nyní vědci provádějí po pěti letech od prvního mapování v roce 2016. Právě to je interval, po kterém lze u hořce křížatého sledovat měřitelné populační změny.

Průběžné výsledky z prvních dnů přinesly výrazně pozitivní výsledky. „Na pastvině u Milovic udržované pastvou divokých koní a praturů máme zatím zpracovánu polovinu plochy mapované v roce 2016. Již nyní zde lze přitom mluvit o několikanásobném zvětšení populace hořců. V dosud zmapované ploše byl v roce 2016 zjištěn výskyt hořce křížatého na 22 místech. V každém místě byl nalezen jeden či více hořců. Na stejné ploše byl letos zjištěn výskyt hořců na 69 místech, z toho v osmnácti případech šlo o místa, které byly hořci osídleny již roku 2016. Jedná se tak o trojnásobný nárůst počtu míst, kde hořce rostou,“ zdůraznil Miloslav Jirků. Výskyt hořců nebyl potvrzen pouze na čtyřech z 22 míst osídlených v roce 2016.