Pro dohledový zátěžový test bank byla standardně využita metodika Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) přizpůsobená podmínkám bankovního sektoru v České republice. Pro test bylo vybráno 15 tuzemských bank, které reprezentují zhruba 90 % aktiv bankovního sektoru ČR. Testováno bylo úvěrové, tržní a operační riziko, úrokové a neúrokové výnosy, náklady a kapitál v základním a v nepříznivém scénáři.

Souhrnné výsledky dohledových zátěžových testů bank podléhajících dohledu ČNB potvrdily jejich odolnost vůči hypotetickému nepříznivému ekonomickému vývoji díky silnému výchozímu kapitálovému poměru. Ten ke konci roku 2020 dosahoval 22,6 %. Kapitálový poměr testované části bankovního sektoru by se v případě nepříznivého scénáře, který předpokládal silný pokles ekonomické aktivity v ČR i zahraničí, snížil na 18 %. I tak však celková kapitálová přiměřenost testované části bankovního sektoru zůstala výrazně nad regulatorním minimem 8 % a prokázala, že sektor v současnosti disponuje odpovídajícím kapitálovým polštářem, který umožňuje absorbovat i silně negativní šoky.

Dohledových zátěžových testů pojišťoven se v letošním roce zúčastnilo 20 tuzemských pojišťoven, jejichž tržní podíl dle hrubého předepsaného pojistného v roce 2020 činil 99,6 % trhu domácích pojišťoven. V zátěžovém testu byl vyhodnocován dopad šoků u jednotlivých rizik na solventnostní poměr každé pojišťovny (tj. poměr jejího použitelného kapitálu a solventnostního kapitálového požadavku). Zátěžový test byl zaměřen na testování dopadu tržních rizik, rizika katastrofických škod způsobených povodní, rizika poklesu pojistného u neživotního pojištění a rizika okamžitého storna části životního portfolia pojišťovny.

Také souhrnné výsledky zátěžového testu ukázaly, že pojišťovací sektor byl ke konci roku 2020 dostatečně kapitálově vybaven a byl schopen absorbovat relativně významné změny rizikových faktorů. Celkový solventnostní poměr za testované pojišťovny by činil v případě aplikace šoků pro tržní i pojistná rizika 173 % a nacházel by se tak relativně vysoko nad úrovní regulatorního minima ve výši 100 %. Nejvýznamnější dopad ze sledovaných rizik mělo na pojišťovny riziko spojené s investicemi do akcií a riziko poklesu cen státních dluhopisů.

• Zpráva s výsledky zátěžových testů bank 10/2021
• Zpráva s výsledky zátěžových testů bank 10/2021 – podkladová data
• Zpráva s výsledky zátěžových testů pojišťoven 10/2021
• Zpráva s výsledky zátěžových testů pojišťoven 10/2021 – podkladová data

Česká národní banka je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Cílem ČNB je péče o cenovou a finanční stabilitu. ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a  nebankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů.

Zátěžové testování využívá ČNB jako nástroj pro hodnocení odolnosti finančních institucí se sídlem v ČR a finančního systému jako celku. Scénáře pro jednotlivé zátěžové testy připravuje ČNB.

Pro hodnocení odolnosti jednotlivých bank a pojišťoven slouží ČNB dohledové zátěžové testy. Testy jsou od roku 2019 prováděny s dvouletou frekvencí ve spolupráci s vybranými bankami a pojišťovnami a výsledky ČNB využívá pro účely dohledu a hodnocení bank a pojišťoven.

ČNB provádí také makrozátěžové testy, které hodnotí odolnost bankovního sektoru, sektoru pojišťoven, sektoru penzijních společností, sektoru nefinančních podniků a sektoru investičních fondů jako celku. Vedle toho ČNB zátěžově testuje i veřejné finance zemí, vůči nimž mají tuzemské úvěrové instituce systémově významné svrchované expozice, a domácnosti s úvěrem u tuzemských úvěrových institucí.