Společně s údaji investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí k 30.6.2016 jsou zveřejněny aktualizované údaje ke konci prvního čtvrtletí 2016. Revidované údaje zohledňují aktualizovaná data ČNB z výkazů finančních a nefinančních subjektů.

V současné době ČNB dokončuje zpracování doplněné časové řady údajů statistiky platební bilance a investiční pozice státu vůči zahraničí za období 2004 – 2007 o nově dostupná data podle metodiky šesté edice manuálu platební bilance Mezinárodního měnového fondu. Při zveřejnění údajů externích statistik za třetí čtvrtletí 2016 v prosinci 2016 bude publikována aktualizovaná časová řada údajů za období 2004 – 2007. 

***

Ve druhém čtvrtletí 2016 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) snížil o 31,7 mld. Kč na 1262,7 mld. Kč. V meziročním srovnání je schodek nižší o 120,8 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 27,2 %. Výše zahraničního dluhu České republiky činila na konci druhého čtvrtletí 3353,2 mld. Kč (tj. 72,1 % HDP). Oproti stejnému období minulého roku se zahraniční dluh zvýšil o 381,7 mld. Kč.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve druhém čtvrtletí se stav zahraničních aktiv zvýšil o 193 mld. Kč na 4967,7 mld. Kč ke konci června. Meziročně jsou aktiva o 596,1 mld. Kč vyšší především vlivem růstu stavu devizových rezerv ČNB a zvýšení aktiv podnikové sféry.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld Kč, stav ke konci období)

Na celkových aktivech investiční pozice zaujímají zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic) 49,1 %, z toho na rezervní a ostatní aktiva ČNB připadá 37 %.  

Růst stavu zahraničních aktiv podnikového sektoru byl ovlivněn navyšováním stavu půjček u podniků nespojených s přímou investicí. U podniků s přímou zahraniční účastí došlo k poklesu stavu úvěrů poskytnutých přidruženým podnikům. Zahraniční aktiva podnikového sektoru (včetně přímých investic) se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 33,8 %.

Stav tuzemských portfoliových investic v zahraničí se mírně zvýšil. Podíl portfoliových investic naplňuje 14,8 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů tvoří 1,7 % aktiv investiční pozice.

Zahraniční aktiva vládního sektoru jsou dlouhodobě neměnná a na celkových aktivech se podílí pouze 0,6 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 161,3 mld. Kč na  6230,4  mld. Kč. Meziroční přírůstek pasiv o 475,3 mld. Kč souvisel se zvýšením závazků z portfoliových a přímých investic.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

 

Podíl závazků z přímých zahraničních investic na celkových zahraničních pasivech činí 55,3 %.

Stav závazků z portfoliových investic vůči zahraničí se ve druhém čtvrtletí zvýšil vlivem nákupů vládních a bankovních dluhopisů zahraničními investory. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 21,7 %.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů činí 1,5 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 132,8 mld. Kč a činí 3353,2 mld. Kč. Meziroční přírůstek stavu dluhu činí 381,7 mld. Kč. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s (původní) splatností delší než jeden rok 54,3 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků

(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů se zvýšilo zadlužení u všech sektorů. U vládního a bankovního sektoru se především uskutečnily nákupy dluhopisů zahraničními investory. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 24,2 %. Stav závazků bankovního sektoru vč. ČNB tvoří 30,6 %. Růst stavu zahraničních závazků u ostatních sektorů byl ovlivněn čerpáním půjček od přidružených podniků a zvýšením obchodních úvěrů podniky nespojenými s přímou investicí. Závazky ostatních sektorů tvoří 45,2 % z celkového dluhu.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů vzrostlo zastoupení instrumentů peněžního trhu a obchodních úvěrů. Nejvíce rozšířené formy externího dluhového financování jsou dluhopisy a půjčky od přidružených podniků (v souhrnu 52,7 % zahraničního dluhu).

 

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů

(v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 67 %. Zbývající část (33 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Úhrady jistiny a úroků z dluhové služby ze zahraničních závazků podle stavu k 30. 6. 2016 na zbývající část letošního roku činí 223,9 mld. Kč (z toho jistina 204 mld. Kč a úroky 19,9 mld. Kč).

Graf 7 – Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků podle stavu k 30. 6. 2016
(v mld. Kč)