V den výročí, 21. srpna, uvede Česká televize na svém prvním programu ve 20.00 premiéru filmu Dubček. První hraný snímek o politikovi, který je pevně svázán s pražským jarem, je podán formou retrospektivy a začíná osudnou cestou Alexandera Dubčeka do Prahy roku 1992, během níž vzpomíná na přelomové události svého života. Film, který v koprodukci s Českou televizí natočila slovenská RTVS, tak pokrývá tři fáze Dubčekova života, rok 1968, život ve společenské izolaci a později po roce 1989. „Překvapilo mě, jak málo jsem před studiem historických pramenů věděl o událostech roku 1968. Bylo pro mě důležité si osobu Dubčeka bezvýhradně obhájit. Lidsky, protože politicky to pro mě bylo velmi komplikované,“ říká představitel titulní role Adrian Jastraban.

Ve stejný den vstoupí do kin koprodukční film České televize Jan Palach, jejž podle scénáře Evy Kantůrkové natočil režisér Robert Sedláček. „Chtěl jsem vyprávět tragický příběh, který není dětsky naivním bojem proti totalitě, ale extrémním příkladem toho, kam až všudypřítomná konformita a přizpůsobivost dohnaná do krajnosti může zavést citlivého jedince,“ říká Robert Sedláček.

Už v noci z 20. na 21. srpna začne Česká televize vysílat pořad Dnes před 50 lety, který formou zpravodajských vstupů zpřítomní srpnové události v odpovídající chronologické posloupnosti. „Vysílání uzavře hlavní večerní zpravodajský pořad, pro nějž máme připraveny nejen příběhy, které zasadí události do souvislostí, ale také mnoho přímých svědků. Pracujeme samozřejmě i s dobovými záběry, z nichž některé jsou velmi málo známé, opravdu unikátní,“ říká moderátor Jakub Železný, který bude pořadem Dnes před 50 lety diváky provázet.

Oběti, vojáci i domácí videa v „srpnových“ dokumentech České televize

Soubor dokumentárních projektů, které Česká televize natočila k připomenutí srpnových událostí, zasazuje okupaci do širokého kontextu změn tehdejší společnosti. Na půdorysu příběhů jedenácti žijících pamětníků – mezi nimi například režiséra Jiřího Menzela – a jejich dobových fotografií zpřítomňuje konec pražského jara pětidílný cyklus Ten okamžik. Cyklus doplňuje dokument režiséra Zdeňka Tyce Můj osmašedesátý, který zkoumá, zda a do jaké míry je dnešní politické dění srovnatelné s událostmi roku 1968 a jestli bychom dnes dokázali bránit demokracii, kdyby naše hranice překročila vojska pěti armád. Svědectví a výpovědi odborníků a pamětníků z obou dokumentárních projektů zpracovává i novinka Edice ČT, publikace Ten okamžik – Můj osmašedesátý.

Autentické příběhy známých i neznámých osobností, které ilustrují změnu, jež v Československu okupací nastala, přináší také venkovní výstava Ten okamžik, která je instalována na Náměstí Jana Palacha a jež se po 23. srpnu přesune do Národního muzea.

Průběh okupace v moravskoslezské metropoli mapuje dokument Ostravské jaro 1968. „Ostrava v časech socialismu bývá často vnímána jako enkláva těch nejkonzervativnějších sil, a proto možná bude dokument pro mnohé překvapením. To, co se tady odehrávalo v šedesátých letech, této tradované představě určitě neodpovídá,“ popisuje kreativní producentka Lenka Poláková.

Koprodukční projekt České televize Okupace očima okupantů pak nabídne pět rozmanitých pohledů na srpnové události z pěti zemí. „Ve snímcích z Ruska, Maďarska, Polska, Bulharska a Německa vystupují účastníci srpnové okupace, zejména vojáci, kteří přijeli obsazovat Československo nebo jen čekali dlouhé týdny v lesích na rozkazy. Dokumenty rekonstruují každodenní život okupantů v čase srpnové invaze a odhalují příběhy plné paradoxů doby i sovětské propagandy,“ říká kreativní producent Petr Kubica.

Dalším premiérovým projektem věnovaným padesátému výročí je pětidílný cyklus 1968 milimetrů, který pomocí domácích video záznamů na 8mm film buduje dokumentární kroniku nejen tuzemských událostí roku 1968 a tzv. pražské jaro a okupaci tak zasazuje do kontextu turbulentního celosvětového vývoje.

Osobní, rodinnou optikou pak na srpen 68 nahlíží snímek Můj neznámý vojín režisérky Anny Kryvenko, která teprve před pár lety zjistila, že její prastrýc, jako ukrajinský voják, v roce 1968 okupoval Československo. Při pátraní po jeho osudu se autorka dotýká témat, jakými jsou osobní a národní paměť, dědičná vina, mediální manipulace, vztah k dnešnímu Rusku, ale i vztah Čechů a Slováků k cizincům obecně. Jak vnímali invazi tehdejší profesionální důstojníci Československé lidové armády, ukazuje snímek Osudový zvrat režisérky Jany Hádkové. Příběhy Čechoslováků, kteří se po osmašedesátém rozhodli emigrovat do Švýcarska, pak vypráví film Nový domov Švýcarsko.

V rámci webového projektu České televize Toto století (ZDE), který se věnuje „osmičkovým“ výročím, vzniká unikátní archivní počin TV program 1968. V něm je den po dni věrně zrekonstruován program televizního vysílání přelomového roku. „Jedná se o jedinečný pohled na produkci a vysílaní Československé televize v průběhu celého roku, umožňuje propojení s dobovými reáliemi a historickým kontextem. Pravě tato vazba je moderní formou zpřístupňování archivů, protože kromě pořadů samotných respektuje i tehdejší programovou skladební dramaturgii,“ uzavírá vedoucí Správy programových fondů České televize Iva Syslová.