Ztráty na příjmech železničního sektoru v Evropské unii (EU27) související s pandemií COVID-19 činily v letech 2020–2021 celkem 50 miliard eur (cca 1,2 bilionu Kč).

• Za rok 2020 činily ztráty přibližně 27 miliard EUR (cca 657 miliard Kč).
• Za rok 2021 činily ztráty přibližně 23 miliard EUR (cca 560 miliard Kč).

Celkově se za poslední dva roky kvůli pandemii COVID-19 ocitlo ve ztrátě nejméně 33 % obratu:

• Ztráta více než 46 miliard EUR (cca 1,1 bilionu Kč) v osobní dopravě (–41 % v roce 2020 a –36 % v roce 2021),
• Ztráta téměř 4 miliardy EUR (cca 97 miliard Kč) v nákladní dopravě (–12 % v roce 2020 a –10 % v roce 2021).

Každá ze součástí železničního systému však byla ovlivněna velmi odlišným způsobem.

Osobní doprava

Osobní dopravu nejvíce zasáhla extrémně slabá „zimní sezóna“ (od listopadu 2020 do dubna 2021), a to přibližně

• –50 % na výnosech (€),
• –60 % v objemech (osobokilometrech),

s relativně lepší „letní sezónou“ (květen 2021 až říjen 2021)

• –25 % ve výnosech (€),
• –30 % v objemech (osobokilometrech).

Další zimní sezóna začíná opět poklesem v listopadu až prosinci 2021, který je však méně závažný než v roce 2020 (prosinec 2021: –28 % výnosy / –35 % objemy).

Nákladní doprava

Po lednovém propadu (2021) stagnovaly ztráty z nákladní dopravy až do října 2021 na přibližně –10 % (ve srovnání s rokem 2019).

Stejně jako v roce 2020 se i ke konci roku 2021 objevuje vzestup s téměř „návratem k normálu“.

Ve své poslední studii se CERu podařilo shromáždit data o objemech přepravovaných nákladů spolu s údaji o tržbách za celé období pandemie. V nákladní dopravě kolísání objemu a příjmů vysoce koreluje. Průměrné objemové ztráty se pohybují kolem –10 % (–12 % v roce 2020 / –9 % v roce 2021).

Infrastruktura

Zatímco počty cestujících (v osobokilometrech) a objemy nákladu (v tunokilometrech) klesly, rozsah dopravy (ve vlakokilometrech) se podle všeho vrátil k normálu.

Příjmy z infrastruktury se však i nadále pohybují v červených číslech a trvale zaostávají za objemy.

Čísla skrývají i významné rozdíly mezi zeměmi, které jsou následkem nedostatečné kompenzace za snížení poplatků za přístup k infrastruktuře, taktéž související s COVIDem.

Nedostatečná kompenzace za snížení poplatků za přístup k infrastruktuře a neuspokojivá podpora provozu mohou střednědobě a dlouhodobě ohrozit jak kapacitu údržby provozovatelů infrastruktury, tak i investiční schopnost všech zúčastněných stran.

Na železničním summitu 17. května 2021 předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, „jak je důležité, aby byl železniční sektor COVIDem-19 posílen a že Evropa teď potřebuje železnici k dosažení cílů Zelené dohody více, než kdy jindy“.

Výkonný ředitel CERu Alberto Mazzola uvedl: „Covidová krize měla v loňském roce na železnici velký dopad. V roce 2021 se výnosy oproti roku 2019 snížily o 33 %. Na konci roku 2021 se členům CERu podařilo obnovit stejný počet vlaků jako v roce 2019, avšak se sníženým počtem cestujících (pokles o 35 %). Členové CERu tedy pokračovali v poskytování služeb i v letech 2020 a 2021, čímž prokázali odolnost železničního systému a také dokázali udržet přepravu cestujících i zboží po Evropě v pohybu. Výše ztrát na příjmech ze železniční dopravy v EU27 však dosáhla alarmující úrovně 50 miliard EUR. Pokud se toto nebude řešit, budou následky dlouhodobé.“