Staré končící pantografy představují velmi úspěšnou konstrukci vlaků, která v 60. letech minulého století předběhla dobu nejen u nás, ale v celé Evropě. Výrazně překročily svou původně plánovanou životnost a odvedly velké množství práce v příměstské i regionální dopravě. V 80. letech stály u zavedení taktové dopravy a po roce 1989 u založení Pražské integrované dopravy.

Rozloučení s posledním žabotlamem

Poslední plánovaný den provozu jednotek 451 je v pátek 10. srpna. Při té příležitosti se vypraví do Prahy také muzejní jednotka 451.045-46 ze Šumperka, která pojede jako zvláštní vlak s přepravou cestujících. V pátek v podvečer je pak plánované společné fotografování posledních dvou provozních jednotek ve stanici Praha-Libeň.

V sobotu 11. srpna je plánovaná poslední společná jízda obou jednotek z Prahy-Libně do Chomutova. Mimořádný rychlík pojede v 9:05 z Prahy-Libně, v 9:12 zastaví v Praze-Holešovicích a dál pojede přes Lovosice (10:41), Ústí nad Labem západ (11:05) do Chomutova (12:15), kde svou jízdu ukončí. Jednotka 451.025-26 již zůstane v Chomutově a bude předána do sbírek Národního technického muzea. Historická souprava Českých drah se pak vrátí z Chomutova (15:00) přes Ústí nad Labem západ (16:05) a Lovosice (16:40) do Prahy-Holešovic (18:47) a Prahy-Libně (18:54). Cena zpáteční jízdenky do zvláštního vlaku vedeného historickým pantografem je 300 Kč a lze ji zakoupit v pokladnách železničních stanic, volné jízdenky budou doprodány v sobotu přímo ve vlaku.

V Chomutově mohou výletníci zavítat do depozitáře Národního technického muzea nebo do místního zooparku.

České dráhy nabízejí moderní elektrické jednotky

Elektrické jednotky 451/452 se v posledních letech uplatnily hlavně v Pražské integrované dopravě na území hlavního města a Středočeského kraje. Na těchto linkách byly postupně nahrazeny moderními dvoupodlažními jednotkami CityElefant s klimatizací. Posledním útočištěm „žabotlamů“ byla v pracovní dny tzv. městská linka S 41 Roztoky u Prahy – Praha-Libeň. Na této lince je dočasně nahradí jiná bezbariérová vozidla z parku Českých drah, např. motorové jednotky RegioNova. Pokud získají České dráhy dlouhodobý kontrakt na provoz linky i po roce 2019, pak na ní během plnění tohoto kontraktu nasadí moderní elektrické bezbariérové jednotky. Soutěž na moderní vlaky již společnost vypsala.

Z historie a parametrů jednotek 451/452

Pantografy řadového označení 451 a 452 byly vyráběny ve Vagónce ve Studénce na severní Moravě v letech 1964 až 1968 a znovu pak ještě v letech 1972 a 1973. Celkem jich bylo vyrobeno 62 kusů (celých 4vozových jednotek). Postupně byly v provozu například v okolí Košic, na Ostravsku, na trati Olomouc - Nezamyslice, ve východních Čechách, nebo jezdily až na sever Čech do Ústí nad Labem. Jejich stěžejním působením však byla především Praha a její okolí. Pouze díky nim bylo možné zvládat silné přepravní špičky na hlavních tratích kolem hlavního města. Díky svým vynikajícím parametrům – velmi rychlému rozjezdu, výkonné elektrodynamické brzdě, ve své době revolučnímu částečně nízkopodlažnímu uspořádání prostoru pro cestující se širokými dvoukřídlými centrálně ovládanými nástupními dveřmi – umožnily zavedení intervalové dopravy na velmi frekventovaných tratích okolo Prahy již v 80. letech minulého století.

Ještě v roce 2005 by se bez nich příměstská doprava v Praze neobešla. V té době jich bylo v provozu nasazeno stále ještě 29 oproti pouze 17 CityElefantům (451/452 – 63 % el. vozidel v PID), v roce 2010 již převažovaly v provozu moderní City Elefanty, ale staré pantografy měly stále velký podíl na provozu hlavně ve špičkách. Kvůli rychle rostoucí dopravě v Praze a okolí a přibývajícím spojům hlavně ve špičce pracovních dní jich bylo v provozu stále 23, CityElefantů už ale bylo v provozu 38 (451/452 – stále ještě 38 % el. vozidel v PID). Posledními útočišti jednotek 451/452 se staly posilové vlaky linek S4 Praha Masarykovo nádraží – Kralupy nad Vltavou a úplně posledním výkonem tzv. městská linka S 41 Roztoky u Prahy – Praha-Libeň.

Základní parametry jednotky:

• v základní sestavě z výroby 4-vozy (později v provozu také jako 6-vozové na trati Praha – Beroun a jako 3-vozové)
• délka jednotky (4-vozové) 95,29 metru
• hmotnost jednotky 184 tun
• maximální rychlost 100 km/h
• trvalý výkon 1 320 kW, hodinový 1520 kW
• počet míst k sezení 300 / míst ke stání 380
• částečně nízkopodlažní interiér (nástupní prostory a velké oddíly pro cestující)
• napájení 3 kV DC
• uspořádání pojezdu Bo´ Bo´+ 2´2´+ 2´2´+ Bo´ Bo´
• automatická odporová regulace výkonu
• elektrodynamická odporová brzda
• samočinná spřáhla Scharfenberg na čelech jednotky
• možnost ovládání až tří spojených jednotek z jednoho stanoviště