Český statistický úřad: Celková důvěra v ekonomiku na prahu nového roku vzrostla

24.01.2023 16:14 | Tisková zpráva

Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání s prosincem zvýšil o 2,3 bodu na hodnotu 92,0, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o 1,3 bodu na hodnotu 93,8 a indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil o 7,4 bodu na hodnotu 82,9.

Český statistický úřad: Celková důvěra v ekonomiku na prahu nového roku vzrostla
Foto: ČSÚ
Popisek: Logo Českého statistického úřadu

 

Sezónně očištěné indikátory důvěry - bazické indexy

Důvěra podnikatelů se v lednu zvýšila v odvětvích průmyslu, obchodu a mírně i ve vybraných odvětvích služeb. Ve stavebnictví se podruhé v řadě snížila.

„Po pětiměsíčním nepřetržitém poklesu byl v průběhu prosince a ledna zaznamenán růst důvěry v odvětví průmyslu. Tuto pozitivní informaci je ale nutné hodnotit velice opatrně, protože mezi respondenty je patrná velká nejistota ohledně budoucího vývoje. To dokládají i výsledky čtvrtletního průzkumu bariér růstu, v rámci kterého průmyslové podniky označily za hlavní překážku růstu produkce nedostatečnou poptávku,“ uvedl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Mezi spotřebiteli se důvěra v ekonomiku výrazně zvýšila. V lednu se meziměsíčně snížil počet domácnosti hodnotících svojí současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích dvanácti měsících. Ve srovnání s prosincem se zároveň snížil počet respondentů očekávajících její další zhoršení v následujících 12 měsících. Oproti minulému měsíci se domácnosti také méně obávají zhoršení celkové ekonomické situace. V začátku nového roku se navíc snížil podíl spotřebitelů, kteří se domnívají, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů.

„V lednu sice většina sledovaných ukazatelů spotřebitelského průzkumu zaznamenala meziměsíční zlepšení, nicméně mnoho z nich stále vyznívá výrazně hůře ve srovnání s dlouhodobými průměry. Na začátku nového roku poklesl počet domácností, které hodnotí svou současnou finanční situaci hůře než v předchozích dvanácti měsících. Stále ale přibližně 28 % z nich uvádí, že sotva vyjdou se svými finančními prostředky a 10 % musí sáhnout do úspor nebo si půjčovat,“ sdělila Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

RNDr. Luděk Niedermayer byl položen dotaz

Co myslíte, že bude s budoucností Evropy a tedy i naší?

Jestli budeme jediný, kdo se bude snažit o ,,zelenou politiku"? A jaký to má význam pro životní prostředí, když se o ochranu klimatu budeme snažit jen my? Vždyť v porovnání třeba s USA nebo Asií jsme pidi světadíl. Nebo je podle vás nějaká šance, že by se politici v EU konečně probrali a začali také...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

MHMP: Praha pokračuje v cyklu setkání nad klimatickým plánem

7:33 MHMP: Praha pokračuje v cyklu setkání nad klimatickým plánem

Hlavní město pořádá v úterý 4. února 2025 již druhé setkání o klimatických změnách a jak k nim metro…