„Česká ekonomika vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o 2,5 %. Růst byl tažen výdaji domácností na konečnou spotřebu, ale i zahraniční poptávkou. Obě tyto složky přispěly k růstu shodně jedním procentním bodem. Pokles o 0,3 % byl zaznamenán u investic. Z pohledu odvětví se na růstu podílely zejména služby,“ sdělil Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Zpřesněný odhad potvrdil pokračující růst české ekonomiky ve 3. čtvrtletí. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] vzrostl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,4 %. Meziročně se HDP zvýšil o 2,5 %.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) byla mezičtvrtletně vyšší o 0,3 %. HPH rostla nejvíce v odvětví informačních a komunikačních činností (o 1,9 %), v profesních a administrativních činnostech (o 0,9 %) a činnostech v oblasti nemovitostí (o 0,9 %). Mírný pokles byl zaznamenán v průmyslu. Meziročně HPH vzrostla o 2,4 %. K jejímu růstu nejvýrazněji přispěla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (0,6 p. b.) a odvětví informačních a komunikačních činností (0,4 p. b.). Zpracovatelský průmysl přispěl k meziročnímu růstu HPH 0,3 p. b. Růst v tomto odvětví byl 1,0 %. Dařilo se zejména výrobě dopravních prostředků a výrobě elektrických zařízení. Naopak útlum pokračoval ve výrobě strojů a výrobě elektronických a optických přístrojů. Meziroční pokles HPH pokračoval rovněž v odvětví těžby a dobývání. Ve stavebnictví HPH vzrostla o 4,1 %. Dařilo se většině odvětví služeb, především informačním a komunikačním činnostem s meziročním růstem 8,1 %.

Na straně poptávky byl meziroční růst HDP ve 3. čtvrtletí podpořen jak domácí, tak zahraniční poptávkou. K meziročnímu růstu HDP (2,5 %) přispěla spotřeba domácností 1,0 p. b. [2], příspěvek výdajů vládních institucí byl 0,7 p. b. Negativní vliv zaznamenala tvorba hrubého kapitálu (-0,1 p. b.), přičemž investiční výdaje zaznamenaly negativní příspěvek poprvé od 2. čtvrtletí 2017 (-0,3 p. b.). Příspěvek zahraniční poptávky byl 1,0 p. b.

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 2,6 %. Z toho se výdaje domácností reálně oproti předchozímu čtvrtletí nezměnily a oproti stejnému čtvrtletí minulého roku vzrostly o 2,3 %. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se zvýšily mezičtvrtletně o 1,0 % a meziročně o 3,3 %.

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) v mezičtvrtletním i meziročním srovnání poklesla o 0,3 %. Z hlediska typu aktiv vzrostly v meziročním srovnání především investice do obydlí a ostatních budov a staveb. Naopak se ještě více prohloubil meziroční pokles u investic do strojů a zařízení.

Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšilo o 17,8 mld. korun. Vývoz zboží a služeb reálně mezičtvrtletně klesl o 0,4 % a meziročně se zvýšil o 1,8 %. Na meziročním růstu se podílel hlavně vývoz dopravních prostředků. Dovoz zboží a služeb mezičtvrtletně vzrostl o 0,4 %, meziročně o 1,0 %. Na meziročním růstu dovozu se významně podílel obchod se stroji a subdodávky pro automobilový průmysl.

Z hlediska cenového vývoje ve 3. čtvrtletí meziroční deflátor HDP dosáhl hodnoty 103,6 %.

Objem mzdových nákladů[3] ve 3. čtvrtletí vzrostl meziročně o 6,8 %.

V tuzemsku bylo ve 3. čtvrtletí zaměstnáno[4] v průměru 5 455 tisíc osob. Celková zaměstnanost oproti předchozímu čtvrtletí klesla o 0,2 %, meziročně vzrostla o 0,6 %.

Poznámky:
[1] Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny uváděné údaje očištěny o změny cen, sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dnů.
[2] Příspěvky k růstu HDP po vyloučení dovozu pro konečné užití.
[3] V běžných cenách, neočištěno o sezónní vlivy.
[4] V pojetí národních účtů.