Většina cizinců (83,9 %) v Česku byla v produktivním věku. U Ukrajinců a Slováků měly osoby ve věku 15–64 let téměř 90% podíl z dané populace. Nejvyšší podíl dětské složky měli Vietnamci, děti do 14 let (včetně) mezi nimi tvořily 25 %. Naopak mezi nejstarší cizince patřili Poláci, z nichž více než třetina populace byla starší 60 let.

Vietnamci s vysokým podílem osob se základním a středním vzděláním byli zaměstnáni především v ekonomickém odvětví velkoobchodu a maloobchodu, ale také v ubytování, stravování a pohostinství. Rusové, jakožto skupina s nadprůměrným podílem vysokoškolsky vzdělaných, byli často zaměstnáni v informačních a komunikačních činnostech. Ukrajinci a Poláci se středoškolským vzděláním nejčastěji pracovali ve zpracovatelském průmyslu.

Největší koncentrace cizinců byla evidována v Praze, vysoké zastoupení měli dále ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Zatímco z osob s ruským státním občanstvím žilo 64,3 % v Praze, Poláci žili dominantně v kraji Moravskoslezském (21 %). Vietnamci byli ve zvýšené míře rozmístěni jak ve výše zmíněných krajích, tak také v krajích podél hranice s Německem (Ústecký kraj 12,2 %, Plzeňský kraj 9,8 % a Karlovarský 9,1 % z vietnamské populace).

Detailní informace jsou dostupné na webu ČSÚ v publikaci Cizinci v Česku podle výsledků sčítání lidu – 2021 ZDE.

Psali jsme:

Český statistický úřad: V září rostly nejvíc tržby v internetových obchodech

Český statistický úřad: Licence přinesly loni svým poskytovatelům necelé čtyři miliardy korun

Český statistický úřad: Umělou inteligenci používá již 11 procent firem

Český statistický úřad: Letošní úroda řepy cukrové je nadprůměrná, brambor průměrná