Dluh veřejného sektoru v meziročním srovnání vzrostl nominálně o 370 miliard korun. „V poměru k hrubému domácímu produktu to představuje meziroční růst o 4,9 procentního bodu na 84,8 %. Nárůst byl dán zvýšením dluhových závazků veřejných finančních institucí, zatímco zadlužení vládních institucí pokleslo,“ konstatuje Petr Musil, ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.

Celkové příjmy veřejného sektoru dosáhly 48,5 % HDP. Podíl objemu výdajů na HDP činil 47 %. Podíl příjmů na HDP klesl meziročně o 1,6 procentního bodu. Podíl výdajů klesl o 2,8 procentního bodu.

„Na konci roku 2016 pracoval ve veřejném sektoru víc než milión zaměstnanců, tedy 22,6 % všech pracovníků. Konkrétně jde o meziroční nárůst o 15 tisíc zaměstnanců,“ říká Václav Rybáček, ředitel sekce makroekonomických statistik ČSÚ.

Satelitní účet veřejného sektoru zahrnuje všechny jednotky kontrolované vládními institucemi. Vedle subjektů zařazených v sektoru vládních institucí, jejichž údaje slouží k výpočtu maastrichtských konvergenčních kritérií (deficit a vládní dluh vládních institucí), zahrnuje veřejný sektor i veřejné nefinanční a finanční instituce, včetně centrální banky. Analytický přínos satelitního účtu spočívá v úplném zobrazení celkového vlivu vládních institucí na ekonomiku a také ekonomických vztahů soukromého a veřejného sektoru.

Rozšířenou časovou řadu dat o satelitním účtu veřejného sektoru naleznete zde.