Nejvyšší zastoupení mezi cizinci žijícími v Česku měli Ukrajinci. V roce 2015 jich zde bylo 105,6 tisíce. Slováků přibylo na 101,6 tisíce. Třetím nejhojněji zastoupeným státem byl Vietnam. Počet občanů této asijské země, kteří zde pobývali, se rovnal 56,9 tisíce.

Zástupci těchto tří nejpočetnějších státních občanství spolu s občany Ruska, Polska a Německa tvořili 75 % cizinecké populace v Česku. Celkový počet cizinců u nás rostl hlavně díky občanům z unijních států. Pokles počtu cizinců ze třetích zemí, který trval od roku 2009 v důsledku finanční krize, se však v roce 2015 zastavil.

Většina cizinců, kteří v Česku pobývají, je ekonomicky aktivní. „V roce 2015 tu pracovalo 407 tisíc cizinců, což je nejvíc v historii České republiky. Zaměstnaných občanů cizí státní příslušnosti tu bylo 323 tisíc, živnostníků pak 84 tisíc,“ říká předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. Zatímco počty zaměstnaných cizinců se od roku 2006 zvýšily o 172 tisíc, počty živnostníků stagnovaly.

Tři čtvrtiny cizinců, kteří byli v roce 2015 v Česku zaměstnáni, pocházely ze zemí EU. Převládali Slováci se 46% podílem. V posledních letech ale výrazně přibylo i pracujících Rumunů a Bulharů. Mezi cizinci, kteří v Česku podnikají coby živnostníci, dlouhodobě převažují Vietnamci a Ukrajinci. Jen třetina živnostníků, kteří k nám přišli ze zahraničí, má původ v EU.

Průměrná mzda v komerčním sektoru se v roce 2015 rovnala 27 777 Kč, průměrný plat ve veřejném sektoru pak 27 971 Kč. „Mezi zaměstnanci s cizím státním občanstvím dosahovali vyšších výdělků, než byl celkový průměr, občané Slovenska, a to 33 226 Kč ve mzdové a 35 604 Kč v platové sféře. Vyšší platy měli také občané Ruska,“ uvádí Daniel Chytil, vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.