Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, v 1. čtvrtletí 2020 proti 4. čtvrtletí 2019 vzrostl o 1,1 tis. osob.

Počet pracujících ve věku 15 a více let se meziročně snížil o 28,1 tis., tj. o 0,5 % na 5 277,4 tis. Počet mužů se snížil o 4,9 tis. a počet žen o 23,2 tis. Počet zaměstnanců se snížil o 21,5 tis. na 4 389,9 tis. Zároveň klesl celkový počet podnikatelů (sebezaměstnaných) o 6,4 tis., a to v důsledku snížení počtu podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) o 13,7 tis. Nejvyšší pokles zaměstnavatelů se projevil v odvětví velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel a zároveň ve věkové skupině od 45 do 54 let.

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 1. čtvrtletí 2020 v ČR často rozdílný.(1) V sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zaměstnanost meziročně snížila (o 13,4 tis.), zejména v důsledku poklesu počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 41,5 tis.). Naopak se meziročně zvýšil počet pracujících ve stavebnictví a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla. V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost stagnovala. Na jedné straně poklesl počet pracujících osob v sekci velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel, naopak výrazně vzrostla zaměstnanost ve zdravotní a sociální péči. V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství se počet pracujících meziročně snížil o 14,9 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) od poloviny roku 2018 poprvé v historii samostatné České republiky přesahovala hodnotu 75 %. V 1. čtvrtletí 2020 se míra v porovnání se stejným obdobím minulého roku snížila o 0,2 p. b. na 74,8 %. U mužů klesla o 0,1 p. b. na 81,6 %, u žen o 0,3 p. b. na 67,8 %.

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO(2), očištěný od sezónních vlivů, se v 1. čtvrtletí 2020 v porovnání se 4. čtvrtletí 2019 snížil o 6,7 tis.

Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let se meziročně snížil o 3,6 tis. a dosáhl 106,1 tis. osob. Došlo k poklesu počtu nezaměstnaných žen o 5,1 tis. na 49,6 tis., ale počet nezaměstnaných mužů vzrostl o 1,5 tis. na 56,6 tis. Počet nezaměstnaných jeden rok a déle se meziročně snížil o 6,2 tis. a dosáhl 28,7 tis. osob.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) zůstala v 1. čtvrtletí 2020 na 2,0 %.

Z regionálního pohledu se míra nezaměstnanosti v meziročním srovnání nejvíce snížila v Karlovarském kraji (o 1,3 p. b. na 3,0 %). Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v 1. čtvrtletí 2020 v kraji Moravskoslezském (3,3 %) a nejnižší byla shodně ve Středočeském kraji a v hlavním městě Praze (1,1 %).

Neaktivita

Při poklesu počtu zaměstnaných a nezaměstnaných se meziročně výrazně zvýšil počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let (o 58,7 tis na 3 600,2 tis.). Počet ekonomicky neaktivních žen vzrostl více než počet ekonomicky neaktivních mužů (ženy nárůst o 36,0 tis, muži nárůst o 22,7 tis.). Výrazně se zvýšil zejména počet neaktivních seniorů ve věku 65 a více let (o 45,4 tis. na 1 980,5 tis.). Zároveň lze pozorovat i relativně velký nárůst počtu neaktivních ve skupině středoškoláků od 15 až 19 let a ve věkové skupině osob od 30 až 39 let. U třicátníků se jedná především o ženy pečující o děti.

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. V 1. čtvrtletí 2020 činil jejich počet 93,4 tis. osob, tj. o 11,2 tis. méně než ve stejném období roku 2019. Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je schopno nastoupit jen 27,7 tis. těchto osob.

(1) Údaje za odvětvové sekce mohou být ovlivněny metodikou Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Šetření pokrývá pouze osoby bydlící v bytech; nejsou zjišťovány údaje za osoby v hromadných ubytovacích zařízeních, ve kterých jsou často ubytováni cizí státní příslušníci.

(2) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí.