Celková zaměstnanost se ve 4. čtvrtletí 2018 meziročně zvýšila o 63,6 tis. osob a dosáhla 5 326,3 tis. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) se naopak meziročně snížil o 17,7 tis. Obecná míra nezaměstnanosti 15–64letých meziročně klesla o 0,4 procentního bodu na 2,1 %.

Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, se ve 4. čtvrtletí 2018 proti 3. čtvrtletí 2018 zvýšil o 26,5 tis. osob.

Meziročně vzrostl počet osob v hlavním zaměstnání o 63,6 tis., tj. o 1,2 % na 5 326,3 tis. Zvýšil se jak počet mužů (o 25,4 tis.), tak žen (o 38,2 tis.). Při poklesu počtu pracujících ve věku do 40 let (o 28,9 tis.) se zvýšil počet pracujících ve věku 40–54 let (o 54,2 tis.). Podstatně vzrostl i počet pracujících ve věku 60 let a více (o 21,8 tis.).

Změny ve věkové struktuře pracujících jsou ovlivněny především demografickými faktory a prodlužující se dobou přípravy na výkon budoucího zaměstnání. Pokles počtu mladých pracujících byl v prvé řadě kompenzován nárůstem počtu zaměstnaných osob ve věku 45–49 let (o 47,1 tis.). Tato věková skupina se navíc vyznačuje vůbec nejvyšší mírou zaměstnanosti ze všech pětiletých věkových skupin v produktivním věku. Výrazně se zvýšil i počet pracujících ve věku 55–59 let, a to o 16,6 tis., zejména žen.

Postupný růst délky dožití a zlepšování zdravotní kondice osob v poproduktivním věku se projevuje v přírůstku počtu pracujících seniorů ve věku 65 a více let. Za rok se jejich počet zvýšil o 17,1 tis., a to je více než čtvrtina meziročního přírůstku celkové zaměstnanosti.

Vzestup počtu zaměstnaných osob byl způsoben hlavně nárůstem počtu osob v pozici zaměstnanců. Jejich počet se meziročně zvýšil o 56,7 tis. a dosáhl 4 431,1 tis. Vzrostl i počet podnikatelů se zaměstnanci o 4,7 tis. Naopak počet podnikatelů bez zaměstnanců zůstal prakticky na úrovni 4. čtvrtletí 2017.

Meziroční růst zaměstnanosti se nejvíce projevil v terciárním sektoru služeb (o 43,6 tis.), početně nejvýznamněji v odvětvové sekci informační a komunikační činnosti. Podle těchto předběžných výsledků významně vzrostl i počet pracujících v ubytování, stravování a pohostinství a v sekci kulturní, zábavní a rekreační činnosti. V sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví zaměstnanost vzrostla o 18,5 tis. Počet pracujících se zvýšil o 31,2 tis. ve zpracovatelském průmyslu, naopak ve stavebnictví došlo k poklesu zaměstnanosti o 13,5 tis.[1] V primárním sektoru se počet pracujících prakticky nezměnil (nárůst o 2,2 tis.).

Rozsah pracovního zapojení osob ve věku 65 a více let v konkrétních odvětvích je v prvé řadě ovlivňován fyzickou náročností jednotlivých profesí. Podíl pracujících v tomto věku v sekundárním sektoru na celkové zaměstnanosti seniorů je relativně nízký. Naopak podíl seniorů pracujících v řadě odvětvových sekcí terciárního sektoru je vysoký. Vesměs se jedná o odvětvové sekce, ve kterých značná část profesí vyžaduje vyšší stupeň vzdělání. Každý devátý senior pracoval v posledním čtvrtletí minulého roku ve zdravotnictví a sociální péči. Obdobně v sekci vzdělávání pracoval každý desátý senior. Přes 9 % osob ve věku 65 a více let bylo zaměstnáno v sekci profesní, vědecké a technické činnosti. To jsou podstatně vyšší hodnoty, než je tomu ve skupině všech pracujících v produktivním věku.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se v porovnání se 4. čtvrtletím roku 2017 zvýšila o 1,0 p. b. na 75,4 %. To je vůbec nejvyšší hodnota v historii ČR. U mužů vzrostla o 0,7 p. b. na 82,2 %, u žen o 1,4 p. b. na 68,3 %.

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO[2], očištěný od sezónních vlivů, se ve 4. čtvrtletí 2018 proti 3. čtvrtletí 2018 snížil o 13,2 tis.

Celkový počet nezaměstnaných se meziročně snížil o 17,7 tis. a dosáhl 111,0 tis. osob. Snížil se jak počet nezaměstnaných žen (o 6,4 tis. na 63,0 tis.), tak počet nezaměstnaných mužů (o 11,3 tis. na 48,0 tis.). Pozitivní vývoj souvisí především s poklesem počtu nezaměstnaných jeden rok a déle (o 5,6 tis. na 34,9 tis. osob).

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných k pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) klesla ve 4. čtvrtletí 2018 na 2,1 % a proti 4. čtvrtletí 2017 se snížila o 0,4 p. b.

Neaktivita

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 4. čtvrtletí roku 2018 činil jejich počet 101,7 tis. osob, tj. o 17,4 tis. méně než ve stejném období roku 2017. Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je totiž schopna nastoupit jen necelá třetina těchto osob.

Poznámky:
[1] Údaje za tyto odvětvové sekce mohou být ovlivněny metodikou Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Šetření pokrývá pouze osoby bydlící v bytech; nejsou zjišťovány údaje za osoby v hromadných ubytovacích zařízeních. V těchto zařízeních jsou však často ubytováni cizí státní příslušníci, kteří nacházejí pracovní uplatnění zejména v sekundárním sektoru.
[2] Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí.