Základem Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 by mělo být maximální využití údajů, které jsou součástí databází spravovaných zejména ministerstvy. „Snížení počtu otázek směřovaných na obyvatele prostřednictvím formulářů se bude odvíjet od součinnosti resortů, které žádáme o poskytnutí dat ke statistickému zpracování. Čím více kvalitních údajů budeme z těchto úředních databází mít, tím méně se budeme muset obyvatel ptát. To znamená, že příští sčítání lidu proběhne moderním způsobem, který bude pro občany znamenat nižší zátěž. Chceme se vyhnout tomu, abychom jim komplikovali život tím, že je budeme znovu žádat o údaje, které státu již sdělili,“ uvedla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Ne všechny povinně zjišťované údaje jsou však uloženy v dostupných databázích. Žádný úřední zdroj neumožňuje v potřebném rozsahu zjišťovat např. data o rodinách a domácnostech, dosaženém vzdělání, mateřském jazyku, zaměstnání a dojížďce do škol. Neexistuje ani zdroj, který by uceleně informoval o bytovém fondu. Tyto údaje je proto nezbytné doplnit terénním šetřením.

V rámci Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 byly vyplňovány tři formuláře: sčítací list osoby, domovní list a bytový list. V průběhu sčítání v roce 2021 se domovní list již rozesílat nebude, protože ČSÚ získá příslušná data z dostupných a pro evropskou statistiku použitelných zdrojů jiných orgánů. Kromě toho dojde k podstatné redukci obsahu sčítacího listu osoby. „Ve výsledku by všechna tato opatření měla vést k úsporám ve státním rozpočtu. Využitím dat z vhodných ministerských databází, zkrácením sčítacích formulářů a širším využitím jejich elektronických verzí dosáhneme nižších nákladů,“ doplnila Iva Ritschelová.

ČSÚ nyní v souladu se zákonem i v návaznosti na podpůrné stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů žádá ministerstva o dodání vzorků dat, u nichž zjišťuje kvalitu a vhodnost využití pro statistiku. Do 30. června předloží vládě návrh věcného záměru zákona o Sčítání lidu, domů a bytů.