Navzdory probíhající krizi hrubý disponibilní důchod domácností nominálně meziročně vzrostl o 27,5 mld. korun. Ekonomický propad se ale v příjmech domácností projevil. „Mzdové příjmy domácností poprvé od začátku roku 2010 meziročně klesly. Propad jen zčásti kompenzovaly prostředky vládní podpory zaměstnanosti. Negativně byly zasaženy i příjmy drobných podnikatelů zařazených do sektoru domácností. K růstu disponibilního důchodu mohutně přispívaly sociální příspěvky a dávky,“ říká Karolína Zábojníková, analytička Českého statistického úřadu.

Meziroční propad hrubé přidané hodnoty (HPH) nefinančních podniků ve 2. čtvrtletí 2020 dosáhl 77,6 mld. korun a šlo o první pokles od 1. čtvrtletí 2013. Reálně HPH klesla o 13,6 %. Objem vyplacených náhrad zaměstnancům se meziročně snížil o 4,9 %. Investiční výdaje nefinančních podniků meziročně klesly o 10,8 mld. korun.

Navzdory probíhající krizi hrubý disponibilní důchod domácností nominálně meziročně vzrostl o 27,5 mld. korun. Ekonomický propad se ale v příjmech domácností projevil. „Mzdové příjmy domácností poprvé od začátku roku 2010 meziročně klesly. Propad jen zčásti kompenzovaly prostředky vládní podpory zaměstnanosti. Negativně byly zasaženy i příjmy drobných podnikatelů zařazených do sektoru domácností. K růstu disponibilního důchodu mohutně přispívaly sociální příspěvky a dávky,“ říká Karolína Zábojníková, analytička Českého statistického úřadu.

Prudký růst výdajů vládních institucí a pokles jejich příjmů vedl ve 2. čtvrtletí k prohloubení deficitu na 100,4 mld. korun. S deficitem hospodařily zejména ústřední vládní instituce, které byly odpovědné za většinu výdajů v souvislosti se současnou krizí. Dluh vládních institucí ke konci 2. čtvrtletí činil 2 263,5 mld. korun, což je meziročně o 446,9 mld. více. Nárůst dluhu probíhal zejména prostřednictvím dlouhodobých dluhopisů.

Další detaily přináší aktuální Analýza sektorových účtů ZDE.