„Česká populace stárne a je to vidět i na trhu práce. Průměrný věk zaměstnaných se od roku 2010 zvýšil o dva roky na více než 43 let. Pracující ženy jsou přitom v průměru starší než muži. Je to dáno zejména tím, že v mladším věku jsou ženy na rodičovské, starají se o děti a rodinu, a nejsou tak v zaměstnání,“ komentuje aktuální výsledky Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ.

Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, se ve 2. čtvrtletí 2019 proti 1. čtvrtletí 2019 snížil o 21,3 tis. osob.

Meziročně vzrostl počet osob v hlavním zaměstnání o 6,7 tis., tj. o 0,1 % na 5 295,9 tis. Počet mužů se zvýšil o 5,9 tis. a počet žen o 0,8 tis. Tempo růstu celkové zaměstnanosti se však od druhé poloviny roku 2018 výrazně snižuje.

Změny ve věkové struktuře pracujících jsou ovlivněny především demografickými faktory, prodlužující se dobou přípravy na výkon budoucího zaměstnání a zvyšováním věkové hranice pro odchod do starobního důchodu. Snížil se počet pracujících ve věku do 40 let (o 56,3 tis.), zejména proto, že nejsilnější ročníky narozené v první polovině 70. let se již přesunuly do vyšší věkové kategorie. Počet pracujících ve věku 45–49 let se zvýšil o 45,7 tis. Výrazně se zvýšil i počet pracujících ve věku 55–59 let (o 24,0 tis.). Vzrostl i počet pracujících ve věku 65 a více let (o 6,3 tis.).

Stárnutí populace dokumentuje dlouhodobý vývoj průměrného věku pracujících. Ten se od 2. čtvrtletí 2010 zvýšil o 2 roky na 43,3 roku v letošním 2. čtvrtletí. Průměrný věk pracujících žen (43,7) je přitom vyšší než věk pracujících mužů (42,9 roku), což je dané i tím, že mladší ženy jsou častěji ekonomicky neaktivní kvůli péči o děti (rodičovské dovolené).

Odlišně se vyvíjela zaměstnanost podle zjištěných odvětvových činností.1) Meziročně se zvýšil počet pracujících v terciárním sektoru služeb (o 27,9 tis.), nejvíce v sekci zdravotní a sociální péče. Podle předběžných výsledků vzrostl i počet pracujících v dopravě a skladování a v sekci ubytování, stravování a pohostinství. V sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví zaměstnanost meziročně klesla o 7,4 tis. osob. Počet pracujících se zvýšil ve zpracovatelském průmyslu, naopak ve stavebnictví došlo k poklesu zaměstnanosti. V primárním sektoru se počet pracujících meziročně snížil o 13,4 tis.

Snížení přírůstku celkové zaměstnanosti je provázeno i změnou ve struktuře pracujících podle jejich postavení v zaměstnání. Zvýšil se počet zaměstnanců (o 14,0 tis. na 4 403,2 tis.). Naopak poklesl počet podnikatelů se zaměstnanci (o 3,3 tis. na 160,8 tis.) i počet podnikatelů bez zaměstnanců (o 2,4 tis. na 707,4 tis.).

Stárnou jak zaměstnanci, tak podnikatelé. Průměrný věk podnikatelů se zaměstnanci se od 2. čtvrtletí 2010 zvýšil o 3,7 roku na 49,0 ve 2. čtvrtletí 2019. Ve stejném období se zvýšil ve skupině podnikatelů bez zaměstnanců o 2,6 roku na 45,8 roku. Průměrný věk nejčetnější skupiny zaměstnanců se v tomto období zvýšil o 1,8 roku na 42,7 roku. Ve všech skupinách postavení v zaměstnání je průměrný věk žen vyšší než mužů.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se v porovnání s 2. čtvrtletím 2018 zvýšila o 0,3 p. b. na 75,0 %. U mužů vzrostla o 0,3 p. b. na 82,0 %, u žen o 0,3 p. b. na 67,8 %.

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO2), očištěný od sezónních vlivů, se ve 2. čtvrtletí 2019 proti 1. čtvrtletí 2019 snížil o 1,5 tis.

Celkový počet nezaměstnaných se meziročně snížil o 15,8 tis. a dosáhl 102,4 tis. osob. Snížil se jak počet nezaměstnaných žen (o 10,7 tis. na 55,1 tis.), tak počet nezaměstnaných mužů (o 5,1 tis. na 47,3 tis.). Zároveň poklesl počet nezaměstnaných jeden rok a déle (o 2,7 tis. na 33,0 tis. osob).

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných k pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) klesla ve 2. čtvrtletí 2019 na 1,9 % a proti 2. čtvrtletí 2018 se snížila o 0,3 p. b.

Neaktivita

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 2. čtvrtletí 2019 činil jejich počet 104,6 tis. osob, tj. o 3,7 tis. méně než ve stejném období roku 2018. Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je schopno nastoupit jen 35,1 tis. těchto osob.

Poznámky:
1) Údaje za odvětvové sekce mohou být ovlivněny metodikou Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Šetření pokrývá pouze osoby bydlící v bytech; nejsou zjišťovány údaje za osoby v hromadných ubytovacích zařízeních, ve kterých jsou často ubytováni cizí státní příslušníci.
2) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí.